ÚVOD DO AGENDY ZETA ZEFELIUM

V roce 1926 pronikli do časové bubliny planety Země ve 3D zástupci bizarní (podivné, zvláštní) mimozemské velmi arogantní rasy zvané Zeta Zefelium. Pocházeli ze slunečního systému Apaxein-Lau a cestovali v čase v horizontálním patře 3D.

Zeta Zefelium využívali časové smyčky k tomu, aby se mohli dostat na obrovské vzdálenosti v prostoru. Z hlediska pozorovatele stáli na místě a přitáhli si k sobě (jako list papíru) bod prostoru, který je zajímal. Ve chvíli ohnutí prostoru se ohne i čas. Když chceme ohnout prostor, nemůžeme fungovat jako částicové fyziologické tělo. Jedná se o přesun z částicové projekce do vlnové funkce. Ve vlnové funkci se ohne prostor i čas, a to v neskutečně krátkém okamžiku, který nelze zaznamenat. Po dokončení translokace (přemístění) se znovu zhmotníme (teleportace). Pro přirozenou teleportaci máme dvě možnosti:

1. Nebudeme měnit částicovou projekci na vlnovou, ale využijeme svoji přirozenou vlnovou funkci, kterou je hypervědomí. Pak jsme schopni být vědomě kdekoliv, ale nezhmotníme se tam (jednodušší způsob).

2. Rozhmotnění se v místě A s následným zhmotněním na místě B (pokročilejší verze). Odpadním produktem je záblesk elektromagnetického pole. Tak postupoval Apollónius z Tyany nebo Ježíš.

Technická teleportace vyžaduje specifickou technologii a hodně energie. Cestovatel se nachází v zařízení, které rotuje (musí být v torzi). Platí pravidlo: "Pokud se v časoprostorovém kontinuu uvede jakýkoliv organický nebo anorganický objekt do příslušné torze o určité oscilaci (vlnové délce), dojde k přeměně elektromagnetického částicového projevu na projev skalární (vlnový)." To už věděli nacisté v období 2. světové války. Koldasiané používají energie magnetických polí, které jsou v otevřeném vesmíru. Je třeba rozlišovat elektromagnetické pole, magnetické pole a gravitační pole. Lidé si často pletou magnetické pole s gravitačním. Tato pole spolu strukturálně nesouvisí.

Země je obklopena gravitačním polem, které se čtvercovou vzdáleností klesá. Toto u magnetického pole neplatí. Magnetické pole má tendenci formovat se do kulovitého tvaru, kterého ale nikdy nedosáhne. V oblasti rovníku se z kulovitého tvaru stane jakoby zploštělá deska. Každý objekt ve vesmíru vlastní tyto táhnoucí se desky (ocasy). Tyto ocasy se mohou v rámci komunikace dotýkat nebo vzájemně pronikat (křižovatky magnetických pásů). V těchto pásech dochází k výměně magnetické energie (zjednodušeně řečeno). Tok energie v ocasech si lze představit jako řeku. Kosmická loď je pak list, který do této řeky spadl ze stromu. Je třeba vědět, kam chceme jít a vyhledat správnou řeku. Koldasiané zadají do počítače cíl cesty a zároveň v něm mají nahranou mapu magnetických polí v určitém sektoru (části) galaxie.

Počítač vyhodnotí nejoptimálnější trasy a sám vede loď do cíle. V magnetickém poli (v řece) se vypnou klasické motory (svinutí plachet), dojde k přepnutí na snímače (absorbéry) magnetické energie. Pokračuje se ekologicky na oscilační (kmitající) vlně toku magnetické energie (jako na surfu). Rychlost dosahuje 90% rychlosti světla. Plavidlo i s posádkou se po dosažení rychlosti vyšší, než je rychlost světla, transfornuje z částicového profilu na vlnový profil. Pro normálního pozorovatele při změně rychlosti objekt mizí. Počítač se v této chvílí stává fungujícím datovým polem. Toto pole neustále koriguje (opravuje) a řídí probíhající proces.

Musí se vypočítat chvíle, kdy se začne snižovat rotace (určitá vzdálenost před cílem). Pokud rotace klesne pod stanovenou mez, začne se přetvářet vlna na částici (materializace). Rychlost se snižuje na 70% rychlosti světla. Částicový charakter nemůže rychlost světla překročit. Zeta Zefelium nemají technologie tohoto typu. Využívají tzv. energetické akumulátory (nádrže). Rotují na jednom místě, musí se dostat do otevřeného vesmíru a vymanit se ze silného gravitačního pole (slabé nevadí). Dostanou se do plánovaného místa a pomocí energie ze zásobníků vytvoří torzi. Ve chvíli, kdy dojde k záblesku (změna na vlnovou funkci), plavidlo zmizí. Ve stejném okamžiku se objeví například o 1 000 světelných let dál. Došlo ke sklopení prostoru i času. Odpadním produktem je velký propad v čase, který po zmaterializování zmizí (návrat do původního časového kontinua).

Zefeliani se v časoprostorové mřížce Země řádově po 1,5 roce, než se zorientovali (do té doby o nich nikdo nevěděl), rozprostřeli po časové ose hluboko do minulosti. Začali systematicky pracovat na snižování frekvenční úrovně Země a zemského jádra. Souběžně s tím docházelo ke snížení frekvence prakticky u všech typů bioenergetických polí v rámci široké škály žijících živočišných forem uvnitř biodiverzivity (biologické rozmanitosti na všech úrovních vývoje) naší planety. (Samozřejmě i v nedávné minulosti a současné době spadají záležitosti v prostředí naší země do agendy Rady Síria, která fungovala již mnoho miliónů let. Tento dohlížecí orgán může intervenovat (zasahovat) v případě zásadních rozhodování v prostředí Země nebo v případě kritických okamžiků, které by mohly výrazným způsobem ovlivnit projekt Turaneusian 2).

Rada Síria, která byla informována o intervenci (vměšování) Zeta Zefelium, nezasáhla, i když k tomu bylo v roce 1972 - 1974 velice blízko. Důvodem byla hrozba vetřelců, že zdecimují obyvatelstvo Země. Došlo však k dílčím aktivitám odporu, který byl sice řízen Radou Síria, ale aktivně se ho účastnily pouze speciální pozemské vojenské oddíly. Typickým příkladem takovýchto akcí byl pozemský útok na základnu Dulce v roce 1977. Navíc na počátku 80. let 20. století zástupci Zeta Zefelium pohrozili umělým přepólováním planety Země. (Zeta Zefelium jsou bytostmi humanoidního původu. Mají nažloutlou až sinavou pokožku, červené oči s černými panenkami, žluté bělmo, dlouhý a zahnutý nos s výstupkem na jeho konci. Výška zhruba 2,5m, nemají žádné vlasy. Jejich pokožka připomíná želví kůži. Mají 6 prstů a uši úzké, dlouhé a protáhlé dozadu, se štětinkami. Pohybují se lasičkovitým pružným krokem, vlastní nejnižší ekvivalent (hodnotu) citu).

Cestovali v čase a když se v podstatě omylem dostali do roku 1926 časoprostorového kontinua Země, chtěli z této planety i ze situace na ní energeticky těžit. Jsou velmi vychytralí a bystří, navíc se zde rychle zorientovali. Lidé je až tak nezajímají. Zaujal je vysoce sofistikovaný systém mezidimenzionálních portálů (obrovský energetický zdroj na úrovni planetárního inženýrství, který produkuje neuvěřitelné množství energie v důsledku postupného sfázování této verze Země s verzí v 5D). Zefeliáni se rozhodli, že budou tuto energii odčerpávat. Jejich technologie (rok 1926) dokázala pakety zemské energie přenést kamkoliv do vesmíru. V důsledku tohoto odčerpávání se však začala snižovat duchovní frekvence naší Země. V roce 1936 na letecké základně Holomen Zefeliáni poprvé navázali kontakt s americkou vládou. Další kontakty následovaly v letech 1949 a 1954.