SHAMBALA A AGARTHA

Anonym

Anonym

autor

13.10.2005 Esoterika

       První zprávy o nás se datují na přelom 19.a 20.století,když se za přestrojení za budhistického poutníka burjatský etnograf,jazykovědec a cestovatel Gonboľab Cebekovič Cybikov ( 1873 - 1930 )dostal do Tibetu.V jednom z Tibetských klášterů nalezl v textech Kandľur a Tandľur nejstarší popis Shambaly.Texty pochází z překladu indického sanskrtu z 8.-9.století.Starodávné texty popisují Shambalu do neuvěřitelných podrobnosti.Obklopuje ji prstenec velehor,jehož vrcholy jsou trvale pokryty mlhou.Uvnitř za horskou hrází se nacházejí města a pagody se zlatými střechami,kolem nichž se rozprostírají háje a jezírka.Samotným středem říše je královský palác,vystavěný z drahokamů,vyzařující intenzivní světlo.Obyvatelstvo tvoří komunita zasvěcenců,ovládajících vyspělou vědu a techniku.Původně tedy byla také Shambala jakýmsi pozemským rájem a zlověstný punc jí nasadila až nacistická ideologie.Společnost Thule pravděpodobně stála v pozadí německé vojenské intervence do Mongolska po revoluci v Rusku.

       Divize bělogvardějského generála Ungerna von Sternberg chtěla s pomocí duchovních sil Tibetu dobýt pro Německo svět.Znakem Ungernovy divize byl hákový kříž.Při svém útěku před ruskými revolučními hordami divize usmrtila,bez jakéhokoli důvodu,na 20 tisíc židů,dosud klidně žijících v Urze(dnešní Ulánbátaru).Byl to děsivy předobraz pozdějžího holocaustu.
Krvavým baronem Ungernem,jak se mu pro jeho krutost přezdívalo,se v roce 1921 setkal také ruský cestovatel Ferdinand Antoni Ossendowski.V jeho knize Lidé,zvířata a bohové,která vyšla stejně jako Hitlerův Mein Kampf v roce 1925,byla v novověku poprvé veřejně vyslovena tajemná jména Agarta a Shambala.

       Doktor Ossendowski byl považován za jednoho z předních expertů na těžbu zlata na Sibiři,byl jmenován profesorem geologie na univerzitě v Petrohradě a Omsku.Po bolševické revoluci byl jako příslušník buržoazie terčem útoků rudých a proto uprchl do Mongolska.Tam se od lamů dozvěděl,že před desítkami tisíc let se do podzemních jeskyn ukrylo několik početných kmenů.Z nich pak údajně vznikla říše s miliony obyvatel,v jejímž čele dnes stojí mocný ,,Vládce světa''.Je to říše Agarta,rozprostírající se po všech podzemích světa.Do podzemí se prý dostali mnozí mniši,kteří tam spatřili podivná zvířata:želvy s šestnácti nohama,obrovské hady,mající chutné maso,ptáky s rybímy zuby.Jeho obyvatelé vládnou magickými silami,mohou,,číst v duších lidí'' a po ohromných jeskyních se projíždějí v neznámých vozech.Kdysi do Agarty zabloudil jakýsi lovec,který po návratu nadšeně vypravoval,co viděl.Lamové mu vyřízli jazyk,aby mlčel a nerouhal se.

      Ve dvacátých letech 20.století pátral po vstupu do nitra Země jiný cestovatel,ruský malíř,antropolog a teosof profesor Nikolaj Reorich (1874 - 1947).Narodil se v Petrohradě,studoval práva a umění a pokračoval ve studiu v Paříži.Jeho život byl provázen uspěchy až do doby,než se nad Ruskem stáhla mračna bolševické revoluce.Odešel natrvalo do Ameriky,kde prohluboval svůj zájem o budhismus a orientální mystiku.V letech 1924 až 1928 prošel rozsáhle oblasti Himálaje,Altaje,pouště Gobi a Mongolska.O jeho výpravě se šířily nejrůznější fámy,zvláště potom,co ho Mongolové oslovovaly ,,Ameri-chán'',takže se na něj pohlíželo jako na jistý druh valečníka .Od jednoho lámy se Roerich dozvěděl,že Shambala je město v centru říše Agarty,spojené podzemnímí tunely se všemi národy na světě.K Shambale prý vede několik podzemních chodeb,jejichž vchody hlídají světci,jimž slouží sněžní muži- yettiové.Z podzemí vycházejí jeskynní cizinci,kteří se ve městech pokoušejí platit starými,již nepoužívanými mincemi.

      Celý život pevně věřil,že budocností lidstva je dosažení vyššího duchovního vědomí.Byl autorem několika tisíců obrazů a kreseb,vytvařel návrhy kostýmů a scén,napsal třicet knih a bezpočet novinových článků.Za snahu za pozvednutí kulturní úrovně národů a neustálé propagování všeholidského bratrství byl v roce 1929 nominován na Nobelovu cenu za mír.V stejném roce vznikl takzvaný Roerichův mírový pakt,smlouva mezi národy,která zajištovala zachování kulturních institucí a neničení kulturního dědictví v dobách válek.Roerich našel ve svých snahách nadšené spojence v osobnostech,jakými byly Rabíndranáth Thákur,Albert Einstein,H.G.Wells a G.B.Shaw.

      Spolu se svou manželkou Helenou vytvořil duchovní učení založené na myšlence věku Shambaly-nového věku míru,krásy a pravdy.Svou duchovní cestu nazvali Agni joga neboli joga ohně.Jednalo se o syntézu buddhismu,hinduismu,ruského ortodoxního náboženství,panteizmu,teozofie a Einsteinovy teorie relativity.Helena Roerichová dokonce přeložila Tajné učení Blavatské do ruštiny.Konec svého života dožil Roerich v údolí Kulu v západním předhůří Himálaje,kde v roce 1947 zemřel.Legendy praví,že toto místo bylo navštíveno takovýmí osobnostmi,jakými byly Buddha a Alexandr Veliký a prý zde bylo sepsáno velké indické dílo Mahábharáta.

       Tato na první pohled pošetilá otázka je spjata s tradicí,s níž se setkáváme ve všech dobách.Představa,že pod našima nohama leží nezmámý svět,je velmi stará.Nejstarší náboženská díla mluví o odděleném světě pod zemskou kůrou,který je místem pobytu mrtvých a duchů. Babylonský hrdina Gilgameš navštíví v zemském nitru Utanapištima,který přežil potopu světa a zná tajemství věčného života.Egyptští faraoni údajně udržovaly styky s podsvětím,do něhož se dostávaly tajným tunelem v pyramidách.Do podzemní říše Háda sestoupí truchlící řecký hrdina Orfeus vysvodit svou manželku Eurydiku.Když Odysseus dosáhne hranic západu,žádá,aby se duchové předků vznesli z hlubin Země a přišli mu poradit.

       Židé byli přesvědčeni,že nevyhnutelným osudem všech lidí je podsvětí Šeol a že hříšníci jsou trestání věčným ohněm v podsvětním údolí zvaném gehenna.Podle Nicejsko-cařihradského vyznání víry ze 4.století sestupuje Kristus do pekel,podle nové německé ekumenické Bible ,,do říše smrti'',podle curyšské Bible ,,do oblatsí pod zemí''.První křestane se často shromaždují v katakombách a prohlašují podzemní propasti za bydliště ztracených duši.Germánské legendy vypuzují Venuši do hlubin Země.Tamtéž lokalizuje ve své Boľské komedii Dante peklo.Evropská bájesloví umístují pod zem draky.Japonci si představují v hlubinách svého ostrova příšeru,která vyvolává zemětřesení,když se naježí.Inkové na útěku před Španěly měli uschovat mnohé poklady do bezpečí v nitru Země.Kupodivu se ukázalo,že teorii o duté Zemi je přístupna i věda.Německý polyhistor,jezuita Athanasius Kircher (1601-1680)v díle Mundus subterraneus (Podzemní svět,1665) nastinuje koncepci obyvatelných prostor uvnitř naší planety.

       Podle Kirchera je vnitřek zeměkoule ohromnou zasobárnou mořské vody,která vyvěrá na jižním polu a vytváří velký vír na polu severním.Středověký badatel proto nabyl přesvědčení,že v důsledku existence silných proudů námořníci nebudou nikdy schopni dosáhnout jižní točny.Ve 20.století oživil Kircherův názor,že oceánská voda proudí otvory na polech,Američan Marshall B.Gardner.Kircher také poprvé vyslovuje myšlenku,že ve středu Mongolska existuje podzemní říše legendárního kněze Jana,křestanského panovníka,o němž se ve středověku tvrdilo,že ovládá většinu Asie a Afriky,ačkoliv všechny pokusy evropských panovníků a církevních hodnostářů navázat s ním kontakty selhaly.Taktéž matematický génius,Švycar Leonard Euler (1707-1783) dospěl k závěru,že Země je dutá,v centru má Slunce a navíc je tento prostor obyvatelný.Astronom na královském dvoře v Londýně a objevitel slavné komety Edmund Halley (1656-1742 ) měl předstvavu tři vzájemně se prostupujících,soustředných světů uvnitř zeměkoule.

       Učení o duté Zemi dosáhlo svého rozkvětu na počátku 19.století.15.dubna 1818 obdrželi všichni členové Kongresu Spojených států,rektoři univerzit a několik známých vědců dopis,v němž bývalý kapitán pěchoty z Ohia John Cleves Symnes prohlásil,že zeměkoule je dutá a obyvatelná uvnitř.Obsahuje prý několik pevných koncentrických sfér,umístěných jedna ve druhé jako slupky v cibuli,do nichľ je možné proniknout otvory kolem polů.Na každém polu se nachází otvor o průměru asi 2250 km,jímž vyzařuje z vnitřků planety světlo,které je původcem polární záře.

      Symnes navrhoval,že je ochoten prozkoumat vnitřek Země,jestliže mu svět bude ochoten pomocí v jeho podnikání.Ačkoliv organizoval svá přednášková turné jako volební kampaně,nesetkal se s pochopením a plánovaná expedice na Sibiř,kde se měl nacházet vstup do podzemí,se nekonala.Symnes po sobě zanechal haldy poznámek a malý dřevěný model svého globusu,který se nyní nachází v Akademii přírodních věd ve Filadelfii.Jeho syn Améric Vespucius patřil k otcovým přivržencům a pokusil se - ovšem bez úspěchu- shromaždit poznámky do souvislého díla.Připojil ještě svoji fantastickou domněnku,podle níž bude jednou objeveno deset ztracených kmenů Izraele,které údajně žijí uvnitř vnější sféry. Teprve v roce 1828 schálil Kongres Spojených států projekt na výpravu do nitra Země,vláda na ni vyčlenila 300 tisíc dolarů.Vstup do podzemí sice objeven nebyl,ale vynaložené peníze nepřišli nazmar.Díky expedici byly zmapovány tisíce kilometrů antarktického pobřeľí. Ve sporech o dutou zemi sehraly významnou úlohu polární výpravy kontraadmirala amerického námořnictva Richarda E.Byrda,uznávaného leteckého průkopníka a polárního badatele.V květnu 1926 přeletěl nad severním polem,vedl výzkumné expedice do Antarktidy a v listopadu 1929 absolvoval i let nad jižní pol.

      V letech 1946-1947 měl na starosti projekt Operation High Jump- velel letadlové lodi,vybavené šesti specializovanými letadly,několika ledoborcům,početným pomocným plavidlům a čtyřem tisícovkám mužů. Při operaci bylo zmapováno 1 390 000 čtverečních kilometrů antarktického území.V šedesátých letech 20.století se začalo tvrdit,že Byrd vletěl do obrovských dutých prostorů v okolí polů,vedoucích do nitra Země.Tyto informace zveřejnily Amondeo Giannini a Raymond Bernard v knihách Světy na druhé straně polů(1959) a Dutá země (1969).Podle nich Byrd při přeletu nad severním polem v únoru 1947 vysílačkou oznámil,že pod sebou nevidí led ani sníh,ale krajinu s horami,lesy,zelenou vegetací,jezery a řekami a v porostu podivná zvířata vypadající jako mamuti.

      Navíc prý v lednu 1952 po své poslední expedici vyprávěl,že pronikl 3700 km dovnitř vyklenuté dutiny na jižním polu,kde spatřil okouzlující město.Byrdovy údajné zažitky nedokázal dodnes nikdo uspokojivě vysvětlit. Zprávy o záhadné zemi na severním polu,jejíž existenci se nepodařilo s konečnou platností dokazat,najdeme také u mnoha ruských badatelů.Počátkem 19.století lovec Sannikov údajně uviděl z Novosibiřských ostrovů severním směrem několik zasněžených hor.Na první mapě Novosibiřských ostrovů z roku 1811 jsou vyznačeny dvě ,,Sannikovovy země'' - jedna na sever od Fadějevova ostrova,druhá na severozápad od ostrova Kotelného.Sannikov strávil na Novosibiřských ostrovech celé léto.S vědcem Gedenštromem usiloval dojet k tajemným pevninám po ledě na saních,ale cesta záhy skončila,protože narazili na velká nezamrzla místa.

       V letech 1821-1822 opakoval tyto pokusy stejně neúspěšně poručík Anjou a došel k závěru,že k neznámým ostrovům se dá dostat jenom po lod'ce.To však bylo považováno za příliš nebezpečné,zájem o nedosažitelné země proto klesl a na dlouhou dobu zmizely i ze zeměpisných map.Avšak roku 1881 objevila americká výprava De Longa na pozici jedné ze ,,Sannikovových zemi'' Bennettův ostrov a tím opět rozvířila dohady o existencí oné druhé země.Geolog Toll navíc v srpnu 1886 rozpoznal při zcela jasném počasí od ústí řeky Mogur na severním výběžku ostrova Kotelného v dálce obrysy čtyř hor.Důležité svědectví přišlo i od známého polárníka Fridtjofa Nansena.Jeho lod' Fram se v září 1893 setkala na 77.stupni severní šířky s několika ptačími hejny, o nichž Nansen usoudil,že táhnou na svém podzimním přeletu na jih z jakési dostatečně rozsáhle země na severu.

      Všechna tato zvláštní pozorování se roku 1924 stala námětem knihy Sannikovova země ruského geologa a spisovatele Vladimira Afanasjeviče Obručeva (1863-1956).Smyšlená polární výprava objeví v oblasti Novosibiřských ostrovů teplotní anomálii,kde žijí pravěcí lidé a zvířata.Stejný autor pak vydal o dva roky později román Plutonie, popisující cestu do nitra Země a setkání s prehistorickými zvířaty.

      V asijských tradicích se objevuje Shambala pod názvem Shangri-La jako duchovní centrum naší planety,v němž se připravuje spirituální obnova lidstva.Ještě v 21.století bude prý odtamtud přinesen na nový ideál pokojné lidské existence.U tamějších mistrů strávili údajně svá léta Buddha,Zarathustra,Lao-c' a dokonce i Ježíš.Tibetská kniha mrtvých praví o tomto tajném direktoriu: ,, Jako mlčící stráž shlížejí s božským soucitem ze svých bašt na svět až do konce kalijugy - temného věku - dokud nevzejde den probuzení pro všechny národy".



Převzato: http://www.sweb.cz/sidonov