OSUDOVÉ 11. ZÁŘÍ 2012 - MEMENTO HILLARY CLINTONOVÉ ANEB CO SE VEŘEJNOST NEMĚLA NIKDY DOZVĚDĚT (1)

Americká CIA začala budovat svou síť agentů na východě Libye ještě v časech povstání proti diktátoru Muammaru Kaddáfímu. Jejím centrem byl přístav Benghází, který představoval zároveň baštu protikaddáfiovských sil.

Po útoku na budovu amerického konzulátu, při kterém 11. září 2012 zahynula v Benghází čtveřice amerických občanů včetně velvyslance USA - Christophera Stevense, o tuto síť ale Spojené státy přišly.

Vzhledem k tomu, že ve městě byli mimořádně aktivní islamisté napojení na Al-Káidu, kteří si vytkli za cíl vypudit Američany z přístavu, byl Washington nucen z Benghází bezprostředně po útoku evakuovat všechny své státní příslušníky. Byl mezi nimi i tucet agentů a spolupracovníků CIA.

"Pro tajné služby se jedná o katastrofální ztrátu. Je to, jako by nás někdo oslepil," řekl deníku The New York Times americký diplomat, který ještě donedávna sloužil v Libyi.

CIA se na východě Libye zaměřila mimo jiné na islamistickou milici Ansár al-Šaríja a severoafrickou filiálku celosvětové teroristické sítě známou jako Al-Káida islámského Maghrebu.

Mezi čtyřmi Američany, kteří při útoku zahynuli, byli i někdejší příslušníci elitních jednotek Navy SEALs Tyrone S. Woods a Glen A. Doherty, kteří nepřežili dopad jednoho z granátů odpálených z raketometů, jež islamisté při akci použili.

Náš internetový magazín spolupracuje s celou řadou whistleblowers z různých míst našeho světa. Získali jsme tak velmi zajímavé skutečnosti týkající výše uvedených událostí ve městě Benghazí, které se staly předehrou k pozdějšímu všeobecně známému scénáři likvidace rodiny Muammara Kaddáfího. Jde o poměrně velmi zajímavé čtení. Tento materiál si klade za cíl objasnění některých sporných souvislostí. Čtenář tak množství důležitých fakt začne vidět ve zcela jiném světle.

V roce 2008 během velmi nabité sezóny primárek amerických demokratů napadla Hillary Clintonová senátora Baracka Obamu za to, že nebyl dostatečně připravený na jistý její noční telefonát, ve kterém po tehdy budoucím prezidentovi vyžadovala jasné a rozhodné odpovědi. Během své vlastní kampaně v onom roce 2008 veřejně prohlašovala, že ona by byla připravena realizovat telefonické konzultace v kteroukoliv denní nebo noční dobu.1 Ovšem události, ke kterým mělo dojít o několik let později, hovoří o něčem zcela jiném.

Když jí totiž zhruba v 16.00 hodin EDT dne 11. září 2012 (povšimněte si prosím podivuhodné datové shody "11. září", které není zcela jistě náhodného charakteru) zazvonil telefon a v následujících minutách byla informována o útoku na Benghází, ukázala velký nedostatek rozhodnosti, který velmi rychle svalila na tehdejšího senátora Obamu. Ve skutečnosti její administrativa fatálním způsobem selhala a nese dominantní vinu za následující katastrofu v Benghazí, která se ovšem počala rýsovat mnohem dříve, než došlo k samotnému útoku.

V zájmu korektních informací je třeba poukázat na to, že útok na americký objekt v Benghází, který se, jak již víme, uskutečnil dne 11. září 2012, se skládal ze tří odlišných, ale vzájemně propojených fází:

  • a) Ničím nepodložená diplomatická expanze uvnitř města, která umožnila útok.

  • b) Nekoordinovaná a celkově špatně vedená reakce na útok samotný útok.

  • c) Koncentrovaná a velmi prapodivná a doposud nevysvětlená aktivita, která po útoku následovala.


I když celá řada rozhodnutí přispěla k aktivaci každé jedné z výše uvedených tří fází, pouze jeden jediný člověk byl zodpovědný za ta nejdůležitější rozhodnutí v průběhu všech tří fází - Hillary Rodham Clintonová. Pro připomínku je třeba uvést, že dne 20. ledna 2007 Clintonová oznámila kandidaturu na post prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu, o čemž se spekulovalo již delší dobu. Jejím nejvážnějším protikandidátem v primárních volbách se stal illinoiský senátor Barack Obama - první významný kandidát jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.

Po několikaměsíčním těsném souboji Obama v posledních prezidentských primárkách Demokratické strany (3. června 2008 v Jižní Dakotě a Montaně) překročil hranici potřebných 2 118 delegátů; kandidaturu oficiálně získal 27. srpna na sjezdu Demokratické strany (v Denveru, Colorado). Clintonová 7. června uznala porážku a na sjezdu v podzimní kampani Obamu důrazně podpořila. Několikrát byla zmiňována jako potenciální kandidátka na úřad viceprezidenta, Barack Obama si však 22. srpna vybral Joea Bidena.

V listopadu přijala nominaci na post ministryně zahraničí v Obamově vládě. Jmenována do úřadu byla 21. ledna 2009.

Na podzim 2012 utrpěla otřes mozku a začala mít i další zdravotní problémy v důsledku vyčerpání a náročného pracovního zatížení. Připustila, že pomyšlí veřejnou kariéru ukončit. Dne 30. prosince 2012 byla hospitalizována v nemocnici kvůli trombóze (krevní sraženině v mozku), jež vznikla následkem otřesu mozku. Na počátku druhého volebního období Obamova kabinetu ji 1. února 2013 ve vládní funkci nahradil John Kerry.

(Je vskutku zajímavé sledovat časovou osu těchto oficiálně prezentovaných informací, které jsou ve skutečnosti "kouřovou clonou" pro zamlčení pravých fakt. Jak uvidíme záhy, příčiny rezignace a odchodu Hillary Clintonové jsou velmi daleko od toho, jakým způsobem byla informována veřejnost).

Pojďme si nyní podrobněji rozebrat výše uvedené tři body:

 a) Neschopnost a nepochopení: Administrativa Clintonové tlačila na amerického velvyslance v Libyi - Chrise Stevense, aby převedl dočasně zřízenou americkou administrativu v Benghází do statusu stálé diplomatické mise, a to navzdory jasně definovaným obavám z potencionálních bezpečnostních rizik. V podobném duchu se vyjádřil i zástupce náčelníka americké mise v Libyii pan Gregory Hicks.2 Ve skutečnosti se neschopnost řešit tyto obavy stala nakonec osudnou pro Stevense a další tři Američany


  b)
Neschopnost správně reagovat: Přestože si byla administrativa Clintonové velmi dobře vědoma toho, že je diplomatické zařízení v libyjském Benghází pod útokem, nezaznamenali vysocí úředníci amerického ministerstva obrany sebemenší žádost nebo diskuzi ohledně vojenské pomoci během nočního útoku.3 Jinými slovy řečeno, ze strany amerického ministerstva zahraničí nevzešel žádný tlak ohledně vojenské pomoci americkým diplomatům, kteří v dané chvíli bojovali o holý život.


  c) Prapodivné chování:
Záhy po útoku přišlo z administrativy Hillary Clintonové vyjádření, které ve své podstatě celou událost zdiskreditovalo s tím, že útok byl reakcí na jakési video. Ovšem postupně zjištěné poznatky prokázaly, že výše uvedené prohlášení bylo učiněno i přes to, že administrativa amerického ministerstva zahraničí velmi dobře věděla, že šlo o předem připravený ozbrojený útok na americké diplomaty v Libyi.

Ta samá administrativa velmi rychle odstranila všechny meziresortní odkazy, které potvrzovaly, že americké ministerstvo zahraničí mělo dlouhou dobu před útokem k dispozici objektivní obavy o bezpečnost diplomatického sboru v Benghází, které však byly zcela ignorovány. Svým způsobem je skutečně velmi pozoruhodné, že ani Clintonová, a stejně tak ani nikdo další z 22 000 zaměstnanců amerického ministerstva zahraničí nevyvodil osobní důsledky z tak fatálního selhání.

Clintonová se pak sama postarala o rozruch, když vyjádřila politování nad útoky v Benghází, ale katastrofický vývoj událostí připisovala "nekvalitním informacím", které mělo údajně ministerstvo zahraničí k dispozici, "nepředvídatelným důsledkům" a "nepředvídatelným zvratům".4

Informace, které jsou a ještě budou zveřejněny v tomto materiálu, se redakci našeho magazínu podařilo získat z prostředí bývalých příslušníků amerických sil pro speciální operace a zpravodajské komunity.

-pokračování-


Reference:
1. http://www.youtube.com/watch?v=7yr7odFUARg
2. http://www.theguardian.com/world/2013/may/08/benghazi-us-officials-blocked-congress-hearing
3. http://www.weeklystandard.com/blogs/no-word-hillary-during-benghazi-attack_700410.html
4. http://thehill.com/blogs/global-affairs/middle-east-north-africa/196494-hillary-benghazi-my-biggest-regret

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly