STAROVĚKÉ MEMENTO "GUNUNG PADANG"

Říká vám něco název "Gunung Padang"? Že nikoliv? To se může velmi rychle změnit, neboť právě na tuto část naší planety se začíná stále více a více soustřeďovat pozornost nejen renomovaných vědců, ale i alternativních výzkumníků, kteří se zabývají "bílými místy" starověku a pravěku. Před dvaceti tisíci lety, tedy zhruba v polovině doby ledové, kdy se hladina moře nacházela asi o 130 metrů níž než dnes, bylo současné Jávské moře obrovskou úrodnou pevninou (viz obr. vlevo). Tato země byla z jižní strany lemována horami, které dnes tvoří ostrov Jáva. Severní horské pásmo bylo tvořeno komplexem dnešního ostrova Borneo.

Celá nížinná oblast byla protkána množstvím řek, které většinou tekly od západu na východ. Poté, co se na konci doby ledové počala prudce zvedat hledanina moří a oceánů, se "Gunung Padang" ocitla nenávratně pod mořem a tak tomu je do dnešních dob. Někteří výzkumníci jsou přesvědčeni o tom, že právě toto místo by mohlo být onou mýtickou Atlantidou.

Já tento názor samozřejmě nesdílím, nicméně region "Gunung Padang" vnímám natolik zajímavým, že jsem se rozhodl mu věnovat tento materiál v tomto aktuálním vydání našeho magazínu. (Pakliže by přece jen někoho zaujala teorie Atlantidy versus "Gunung Padang", pak bych dal k povědomosti aktuální materiál, který se jmenuje "Plato Never Lied: Atlantis is in Indonesia”, jehož autorem je indonézský paleontolog - Dr. Danny Hilman Natawidjaja).

Výzkum nám ukazuje, že v době existence "Gunung Padang" byla tato oblast svým způsobem skutečným rájem na zemi s perfektním klimatem. Podle všeho zde teplota nikdy neklesala pod 20 stupňů Celsia, ale na druhou stranu nepřesahovala hranici 25 stupňů Celsia. Není proto divu, že tato oblast byla obydlena od šerého dávnověku. Genetické studie prehistorických lidských ostatků naznačují, že první osídlení v těchto oblastech existovalo již před 60 000 lety (to je oficiální tvrzení samozřejmě, dle mého osobního názoru na tomto místě existoval inteligentní život mnohem, mnohem dříve).

Na tomto místě bych měl vysvětlit jednu podstatnou okolnost. Pro své vlastní pracovní účely používám název "Gudung Padang" pro celou zájmovou oblast (na obr. výše jde o území vyznačené světle zelenou barvou). Ve skutečnosti je jméno "Gudung Padang" spojeno především s nejslavnější megalitickou formací, jež se v oblasti Indonésie nachází. Poslední informace hovoří o tom, že tato ústřední megalytická infrastruktura je stará nejméně 12 000 let (to zanmená, že byla vytvořena ve stejné době jako turecké "Göbekli Tepe", o kterém jsme již v našem magazínu hovořili).

Svým způsobem je velmi příznačné, že prvotní výzkum "Gunung Padang" vyvolával u ortodoxních historiků a archeologiů velký hněv. Samozřejmě že se není čemu divit, neboť šlo o stejné lidi, kteří zpočátků s neuvěřitelnou zarputilostí odmítali příjmout fakt existence právě "Göbekli Tepe". Nejdříve se snažili veřejnost přesvědčit o tom, že jde o přírodní geologický útvar. Když jim tento manévr nevyšel, tak přišli s tvrzením, že daná formace rozhodně nemůže být stará 12 000 let, ale následné výsledky testů, které byly získány významnými vědci západních Univerzit za použití akademicky uznaných metod, nenechaly nikoho na pochybách ohledně skutečného stáří komplexu.

Mezi vědci, kteří se zasloužili o přehodnocení ukvapených oficiálních názorů ohledně stáří celé řady megalytických formací, byl dr. Sam Danny Hilman, který by byl zřejmě se svými názory mnohem opatrnější, kdyby na něho velmi silným způsobem nezapůsobila kniha jiného doktora geologie a archeologie - Roberta Schocha.

Tento vědec nového paradigmatu v knize "Forgotten Civilisation" (Zapomenuté civilizace) předkládá velké množství důkazů, které nás nabádají k tomu, abychom kořeny soudobé civilizace posunuly výrazně směrem dozadu před konec doby ledové nebo ještě dál. Nakonec to byl Danny Hilman, který Roberta Schocha v polovině prosince roku 2013 pozval k návštěvě lokality "Gunung Padang". Samozřejmě že se Schoch nenechal dvakrát pobízet.

Výraz "Gudung Padang" doslovně znamená "Hora Světla", nebo je také možná alternativa "Hora Osvícení". Každopádně do dnešních dnů mnoho lidí považuje tuto lokalitu za posvátnou. Samotný kopec se tyčí do výšky 885 metrů nad mořem, přičemž megalytický komplex zaujímá posledních 150 metrů výšky. Při jeho výstavbě bylo použito přirozených sloupcových struktur (jde o poměrně unikátní geologický útvar, který se vyskytuje pouze na několika místech na světě), které byly ideální pro realizaci obřích struktur.

Lávová struktura tohoto typu vzniká prudkým ochalzením, přičemž vlivem poměrně složitého souběhu dalších geologických a fyzikálních faktorů vytváří polygonální (většinou šestihranné) sloupce. Jinými slovy řečeno, tyto velmi specifické útvary se za normálních okolností vždy nacházejí ve vertikální poloze. Jenomže v "Gunung Padang" tvoří tyto útvary také vodorovnou stěnu, což naznačuje, že ani zdaleka v tomto případě nemusí jít o výsledek působení přírodních sil.

Naprosto stejný přírodní materiál byl našimi předky použit ke stavbě komplexu "Nan Madol", který se nachází na ostrově Pohnpei v Mikronésii. Kamenné sloupy byly velmi odborným způsobem od sebe odděleny a upraveny tak, že se takto vytvořená formace podobala stupňovité pyramidě, která se v Indonésii nazývá "punden berundak". Tyto kamenné sloupy jsou tvořeny amorfní geologickou látkou zvanou "andezit", který má navíc velmi zajímavé akustické vlastnosti.

Ukazuje se, že stavitelé "Gunung Padang" naprosto přesně věděli, jaký účinek chtějí dosáhnout vytvořením pyramidového tvaru, ale i speciálně tvarovaných zdí. Mimochodem, je velmi zajímavé, že dodnes nebyl nalezen lom, ve kterém byly tyto přírodní sloupcové platformy upravovány. Ovšem nesmíme zapomínat na možnost, že "punden berundak" byl vytvořen přímo na místě, kdy stavitelé použili ke stavbě všechny místně dostupné materiály.

V současné době lze v infrastruktuře "Gunung Padang" rozlišit celkem pět různých úrovní tvoříci terasy. Překvapení přinesl průzkum, který byl prováděn prostřednictvím speciální radarové technologie, která odhalila existenci řady komor uvnitř pyramidy. Největší z nich o rozměrech 15x10 metrů se nachází v přesném geometrickém středu formace 30 metrů pod povrchem kopce. Dr. Hilman také objevil existenci dalších komor, a to pod ústřední částí kopce. Výzkumný tým chtěl mimo jiné zjistit i období, ve kterém vnitřní komnaty vznikly.

Za tímto účelem se podařilo prosadit průzkumný vrt do jedné z menších komor v hloubce 11 metrů pod povrchem. Záhy přišlo další nečekané překvapení. Z odebraných vzorků uvnitř komory prostřednictvím radiokarbonové analýzy přišel senzační výsledek - komora byla vytvořena minimálně před 20 000 lety.

Poslední vzorky související s lidskou aktivitou odpovídaly době 10 000 až 9 500 let př. n. l., což je také bod v čase, který jednak odpovídá konci doby ledové, a jednak souvisí i s obdobím, kdy původní obyvetelé toto místo defintivně opustili. Poměrně výrazné zvýšení teploty, propady části pevnin do moře, zvýšená seizmická činnost, spad sopečného popela a další neblahé jevy byly příčinou toho, že původní lid toto místo opustil.

Aby toho nebylo málo, lidé počali houfně umírat v důsledku vystavení zvýšené radiaci v důsledku opakovaných masivních výronů koronární hmoty, která je opakovaně atakovala ve formě pronikavého záření skrze atmosféru naší planety. Zjistilo se také, že někteří z původních obyvatel se z počátku snažili nalézt záchranu uvnitř rozsáhlé pyramidové struktury. Ovšem to byl pouze malý zlomek původního obyvatelstva, který i tak neměl šanci na přežití.

Robin Schoch nám krásně pózuje na vrcholku "Gunung Padang"

Je možné, že k něčemu podobnému ale v menším měřítku došlo i v lokalitě "Gëbekli Tepe". Robert Schoch se domnívá, že ve stejné době došlo i k rychlému zvětrávání Sfingy, která mohla být postavena, nebo lépe řečeno, naposledy komplexně restaurována v době, kdy vzkvétalo "Gëbekli Tepe" a "Gunung Padang". Příběhy a fakta spojené s rozkvětem a pádem "Gëbekli Tepe" a "Gunung Padang" nám poskytují určitou míru jistoty, že doposud neznámé a vysoce rozvinuté pravěké civilizace existovaly minimálně do doby kolem 9 500 př. n. l. V této době došlo k těžko představitelné globální katastrofě, o jejichž možných příčinách bych mohl napsat samostatný seriál.

I z těchto důvodů je velmi důležité poskytnout dostatek prostoru nezávislému výzkumu výše uvedených památek.