"OPERACE UKRAJINA" A GLOBÁLNÍ SVĚTOVÁ KRIZE (4)

"Když začne chaos takového typu, který vidíme na Ukrajině, najdou se konspirační teoretici, kteří začnou stále častěji říkat slovo "Rothschild". A nyní se tito "Rotschildové" dohodli s Pekingem na tom, že Krym by měl být čínský, Ukrajina by se měla nacházet v ruské zóně a tak dále. A nás, Ruska, se vůbec nikdo neptá."
Michail Chazin

Před nějakou dobou jsem z audio nahrávky vyslechl velmi zajímavý rozhovor, který byl uskutečněn na půdě rozhlasové stanice "Echo Moskvy" v rámci cyklu, který se jmenuje "Důvěrné". V této relaci vystupoval ruský ekonom a prezident "neokonzervativní" poradenské společnosti Michail Chazin. Informace, které zde zazněly, mne tak zaujaly, že jsem se rozhodl jejich výtah použít v další části seriálu "Operace Ukrajina". Tento, jak vidno, velmi dobře informovaný člověk hovořil o současné situaci na Ukrajině, o příčinách krize v této zemi a zejména, a to je to nejzajímavější, osvětlil, v čem vlastně spočívala ona tahanice o krymský poloostrov.

Na druhé straně stolu stáli (nebo spíše seděl), velmi zkušení redaktoři - Elina Gevorgianová a Andrej Pozňakov. Ještě v rámci tohoto úvodu bych měl vysvětlit, proč tak rád poslouchám pořady této ruské stanice. Oni zde totiž mají velmi zvláštní tendenci, jak jsem po určité době vypozoroval. Rádio si jako hosty bere někdy poněkud velmi zvláštní lidi, kteří pro mnohé mohou svými názory působit velmi kontroverzním způsobem, ale v tom spočívá právě smysl tohoto pořadu. Takzvaných "korektních" názorů a vyjádření máme v médiích kolem sebe plno. Mé případné vstupy (budou označeny kurzivou) v následujícím rozhovoru mají své opodstatnění v místech, kde jsem cítil, že by bylo vhodné původní informace ještě více rozšířit.

A zde je již avizovaný rozhovor s ekonomem Michailem Chazinem.
J. CH.

Jaký ekonomický dopad může mít připojení Krymu k Rusku v podobě samostatného subjektu Ruské federace?

Zkrátka a dobře - žádný. Podívejte se například na Voroněžskou oblast v Kursku, kde se nachází velmi úrodná půda. Pokud chceme zvýšit produktivitu našeho státu, pojďme věnovat pozornost Voroněži, Kursku a dalším oblastem v lokalitě Belgorodu. Tvořme a prodávejme produkty do celého světa. Tolik k ekonomickým důvodům.

Pokud byste se mne ovšem zeptali na politické důvody, pak důsledky mohou být rozsáhlé. Existuje zde totiž jeden velmi důležitý aspekt. V tomto ohledu je třeba zdůraznit fakt, že do roku 2012 světová ekonomika fungovala jako jeden subjekt a světový hospodářský systém měl jednoho kolektivního příjemce - světovou finanční elitu. Takže vždycky šlo, jde a zřejmě i nadále půjde o finance. V posledních deseti letech neustále roste podíl na zisku prostřednictvím přerozdělení finančního sektoru. Jinými slovy řečeno, žijeme ve světě finanční ekonomie.

Ovšem v roce 2012 se situace výrazně změnila. Původně jednotná globální finanční elita se rozštěpila na dvě části. Přitom rozkol nastal veskrze pro banální důvod. Na druhou stranu stále platí pravidlo, že globální finanční infrastruktury (banky, ekonomické společnosti atd.) mohou být stabilní a fungují pouze v tom případě, že se trhy rozšiřují.

Jinými slovy - je třeba stabilního ekonomického růstu.

Přesně tak. Od roku 2008 není růst žádný. Na národních lokálních úrovních se někde může tvrdit, že došlo k růstu o 2% a jinde zase, že došlo k poklesu o 2%, ale obecně lze říci, že v posledních letech nezaznamenáváme žádný růst. V důsledku tohoto trendu došlo k tomu, že celé globální finanční struktury počaly kolísat, a to velmi divoce. Ale tyto systémy se musí nějakým způsobem podporovat/živit.

A zde existují dvě možnosti:

  - První možností jsou nové a nové emise peněz.

  - Druhou možností pak odpisy dluhů.

Na emise došlo již v roce 2011. Můžete se klidně zeptat šéfů centrální banky či centrálních bank většiny národů tohoto světa.

(Tak a zde si dovolím první vstup. "Mezinárodní měnový fond" měl až do jara roku 2011 velkou podporu tzv. "Globální centrální banky", která koordinuje činnost národních centrálních bank, a to především co se týká aktivit spojených s tiskem peněz a v předem vybraných valutách. Nevím, jak dalece jste studovali informace plk. Andreje Devjatova z předchozích částí tohoto seriálu, ale on se poměrně zřetelně zmiňuje o zákulisních myšlenkách finanční skupiny, která řídí globální systém "akumulačních center energie financí". Tato finanční skupina sídlí ve Spojených státech a jejím jádrem je rodina Rockefellerů.

V roce 2012 po prezidentských volbách v USA prezident Obama výrazným způsobem zrestauroval svou vládu, která je evidentně napojena a řízena výše uvedenou skupinou finančníků. Tato skupina se snažila znovu vyšplhat zpět nahoru po sérii průšvihů v americkém bankovním sektoru v roce 2008, byť to bylo za podmínek podstatně upravené formace, strategie a taktiky.

Ono to jinak ani nešlo. Do čela "Federální reservy" si postavili vlastního člověka - Larryho Summerse. Jenomže nyní - v roce 2014 se ukazuje, že plány této elitní skupiny se ani zdaleka nenaplnily. Takže jim v podstatě zůstala jediná šance - v amerických prezidentských volbách v roce 2016 nahradit Obamu svým člověkem, například Hillary Clintonovou. To byl pouze příklad člověka ze skupiny vrcholných politiků, který by Rockefellerově frakci náramně vyhovoval, ale i vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu by do toho Clintonová s největší pravděpodobností nešla. Pozn. J. CH.).

A co se týká druhé možnosti - oddlužení?

Tato strategie je naopak velmi blízká druhé mezinárodní elitní skupině finančníků, která se v posledních letech přesunula z USA do Číny, a která je ztělesněna rodinným klanem Rotschildů. Její filozofie také říká, že nepotřebujeme jedno globální finanční centrum síly, pojďme jich vytvořit více a kooperujme mezi nimi. V současné době existuje v prostředí našeho světa celkem šest ekonomických center moci:

• - Svět amerického dolaru.

• - Eurozóna.

• - Svět, kde vládne Juan.

• - Indická rupie.

• - Latinská Amerika.

• - Euroasijské finanční centrum.

A pokud si představíte jejich geografické rozložení, tak vám musí být jasné, že bitva o Ukrajinu je také bitvou o to, kam tento stát začlenit. Do "Eurozóny", nebo do "Euroasijského prostředí"?

Koho tím přesně myslíte, když mluvíte o kolektivu světové finanční elity?

Je třeba pochopit, že tato formace není nějakým soukromým klubem nadšenců, ale lidí resp. rodin, které pocházejí z různých částí světa, a kteří se pravidelně schází u jednoho stolu a činí společná rozhodnutí. Tedy alespoň tak to do nedávna platilo. Hovořím o světě několika desítek osob řídících globální byznys s vědomím svých společných zájmů.