VE SPOJENÝCH STÁTECH SE SCHYLUJE K ZCELA MIMOŘÁDNÉ VNITROPOLITICKÉ SITUACI

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

03.04.2014 Společnost

Včera ve večerních hodinách nám naší korespondenti ve Spojených Státech zaslali pozoruhodnou zprávu, která se týká podle všeho nejvýznamnější politické události v USA za posledních 200 let. Tato záležitost zcela jistě vyvolá obrovskou bitvu mezi ústavními právníky dvou velkých táborů - těch kteří si přejí radikální ústavní změny a mocenských konzervatistů na druhé straně. Asi se budete ptát k čemu tak důležitému došlo. Vzhledem k tomu, že evropské mantinely ústavního práva jsou velmi vzdálené ústavním normám Spojených Států pokusím se na základě materiálu, který naše redakce získala celou věc osvětlit poněkud blíže.

V podstatě jde o to, že před několika dny došlo k tomu, že na základě hlasování se vnitřní legislatura státu Michigan rozhodla oficiálně požádat o svolání tzv. "Ústavního Shromáždění". Michigan se z historického hlediska stal 34 státem v USA, který o tento velmi mimořádný ústavní krok oficiálně požádal. Výše uvedený krok se opírá o článek č.5 "Ústavy Spojených Států" ve kterém se přímo praví, že pokud zákonodárné sbory "3/4" všech států USA (což dohromady je právě 34 států), odsouhlasí oficiální žádost o svolání "Ústavního Shromáždění" musí být "Ústavní Shromáždění" realizováno.

Během tohoto aktu pak mohou být odsouhlaseny i výrazné změny uvnitř samotné americké "Ústavy". Během tohoto druhu "Shromáždění" není absolutně nic tabu. Nabízí se tady například možnost demontovat celou federální vládu a to bez jejího souhlasu, nebo zrušit veškerý dluh, který postupně za všech předchozích vlád vznikl. Jde o to, že vnitřní legislativou toho či onoho amerického státu odhlasovaná výzva ke svolání "Ústavního Shromáždění" se pochopitelně za přísných podmínek eviduje a žádosti jednotlivých států se bez časového mezení sčítají. A právě nyní v těchto dnech stát Michigan svou žádosti naplnil ústavní kvótu 34 státu s výše uvedenou žádostí.
A co to znamená v praxi?

Zcela bezprecedentní situaci. Cíle bylo dosaženo a to díky časově nesmírně náročnému úsilí změnit stávající "Ústavu" Spojených Států v rámci praktického využití málo známého ustanovení, které za výše uvedených okolností poskytuje zákonodárn moci jednoltivých států podstatně větší pravomoc iniciovat změny, než tu kterou drží "Kongres". Bezpochyby se jedná o nejvýznamnější vnitropolitický vývoj v USA za posledních 200 let, alespoň tak o tom hovoří některé americké sdělovací prostředky.

Právní bitva se zřejmě strhne o výklad toho, co je v čl. 5 americké "Ústavy" definováno jako "Ústavní Shromáždění". Pokud jsem dobře pochopil právní pozadí této věci, pak čl. 5 ve své podstatě nabízí dvě možnosti prostřednictvím kterých lze dosáhnout změn v americké "Ústavě". První cesta spočívá v tom, že požadovanou změnu, nebo změny musí schválit 2/3 "zastupitelů" a to jak ve "Sněmovně Reprezentantů", tak i v "Senátu".

Následně se pak rozesílá k ratifikaci jednotlivým státům schválené usnesení. Ovšem "Otcové Zakladatelé" vymysleli ještě alternativní způsob jak dosáhnout stejného cíle. Tato druhá cesta spočívá v tom, že vnitřní zákonodárné sbory 2/3 všech amerických států odsouhlasí požadavek k vyvolání "Ústavního Shromáždění" za účelem realizace zcela konkrétních změn v "Ústavě". V takovém případě musí "Kongres" vyhovět a toto "Ústavní Shromáždění" iniciovat.

Tato druhá cesta si postupně získala poměrně velkou popularitu mezi specialisty na americkou "Ústavu". Michigan reagoval v návaznosti na hlasování státu Kalifornie. Základní hybnou silou je výrazná touha ustanovit tzv. "vyvážený rozpočet", což je krok, který nelze realizovat bez náležitých ústavních změn. Nyní jsou pochopitelně všichni zvědaví na to, jak zareaguje současná politická "klika" v "Kongresu" neboť všechny následné kroky jsou přesně stanoveny "Ústavou" a z tohoto důvodu není prakticky žádný prostor například pro "politické manévrování".

Na druhou stranu je fakt, že "článek 5" americké "Ústavy" je z hlediska přesnosti jeho interpretace poněkud vágní. A je otázkou zda se podaří prosadit fakt, že došlo k naplnění kvóty oněch 34 států. Tak například v minulosti odhlasovaly žádost o iniciaci "Ústavního Shromáždění" takové státy jako Oregon, Utah nebo Arizona. Ovšem celá procedura probíhala tak nějak v tichosti a je otázkou zda žádosti těchto států byly vůbec zaevidovány.

Nebo některé jiné státy ze stávající naplněné skupiny 34 států svou původní žádost zase v tichosti stáhly (toto stažení by se však podle ústavních právníků nemělo dotknout celkového počtu, neboť žádost byla původně učiněna). Pár států se v historii dokonce zachovalo tak, že tuto svou původní žádost záhy stáhlo, ale poté ji opět obnovilo. Takovým příkladem je stát Alabama, který svou původní žádost v roce 1988 stáhl, ale v roce 2011 jí zákonodárci tohoto státního celku opět obnovili. K něčemu podobnému došlo i na Floridě. Louisiana svou žádost stáhla v roce 1990, ale znovu jí ratifikovala v loňském roce 2013.

Podle ústavního analytika, dr. Gregory Watsona z Texasu se strhne obrovská právní bitva především o sporný bod týkající se toho, zda oficiálně může či nemůže stát jednou podanou žádost o svolání "Ústavního Shromáždění" stáhnout a pokud ano, pak s jakými legislativními důsledky. Odborníci varují před tím, že tato právní bitva nebude rozhodně krátkodobého charakteru a ať spor ve finále dopadne jakkoliv, bude to mít v každém případě zcela fatální důsledky.

Pakliže by nakonec k iniciaci "Ústavního Shromáždění" přece jedn došlo, otevřeli by se se naprosto ojedinělým způsobem "dveře" ke gigantickým změnám. V takovém případě by si různé politické, ale i jiné síly takovou příležitost rozhodně nenechaly uniknout mezi prsty. Pojďme se podívat k jakým změnám by v rámci "Ústavního Shromáždění" mohlo teoreticky dojít.

Tak například by mohlo dojít ke zrušení národní vlády v současné federální podobě s návratem zpět ke "konfederaci", která existovala před přijetím "Ústavy" v roce 1789. Může dojít k obsahovým změnám nebo celému zrušení všech národních smluv a úmluv Spojených Států (například vystoupení z NATO, nebo zrušení úmluv s Jižní Koreou, Japonskem, Tchaj-wanem). Mohlo by dojít ke zrušení smluv s Ruskem například v oblasti jaderných zbraní a vojenské strategie. Mohlo by dojít k okamžitému zrušení "Federálního Reservního Systému", který produkuje peníze z ničeho. Mohlo by dojít ke zrušení ekonomické strategie "petrodolaru" s návratem ke "zlatému standardu".

Mohlo by dojít ke znárodnění soukromého majetku včetně bankovního sektoru. Mohlo by dojít k zásadním změnám ohledně standardů stávajícího fungování všech ministerstev. Mohlo by dojít k okamžitému zrušení statusu "Top Secret" u všech dat dle libosti v rámci jednotlivých odhlasovaných návrhů. Mohlo by dojít k výrazným změnám nebo celého rozpuštění zákonodárných sborů na jakékoliv úrovni. Mohlo by dojít k odvolání prezidenta a to bez důvodu. Mohlo by dojít k výrazným změnám, nebo celkovému zrušení stávající daňové politiky. A takto bychom mohli pokračovat ještě velmi, velmi dlouho.

Uvidíme tedy jak se věci dále vyvinou. To, že v prostředí našich sdělovacích prostředků, je samozřejmě ohledně této velmi mimořádné americké vnitropolitické situace, ticho po pěšině, ani nekomentuji. Níže jsou k dispozici tři namátkou vybrané odkazy které se zabývají tímto tématem. Je mezi nimi kupříkladu odkaz na "Washington Times", nebo "Fox News".

http://www.washingtontimes.com/news/2014/mar/31/constitutional-conundrum-michigan-demand-for-a-bal/?utm_source=RSS_Feed&utm_medium=RSS

http://www.foxnews.com/politics/2014/04/02/rare-option-forcing-congress-to-meet-change-constitution-gains-momentum/

http://www.thenewscommenter.com/news/Did-Michigan-just-trigger-constitutional-convention-Bid-gains-steam/91276

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.