Učitel a student

Každý jednou přijde do bodu vývoje kdy pocítí zvýšenou touhu po duchovním učení. Často takový člověk hledá učitele resp. přijatelný a vyhovující zdroj inspirace.

Pakliže se student chce učit musí být k tomuto procesu náležitě připravený. Tak aby přijímané bylo co nejefektivněji využíváno či zpracováno. Příprava na proces výuky vyžaduje celou řadu úkonů. Vyjmenujme pouze některé:

a) Očista těla
b) Oproštění se od negativistického pohledu na sebe sama
c) Verbální hygiena
d) Mentální hygiena a disciplinovanost Mysli

Teprve tehdy, když jsou výše uvedené náležitosti samozřejmostí a příslušná cvičení jsou dostatečně upevněna je možné kvalitně a s jistotou přijímat vyšší znalosti. Ovšem i poté má takový student v souladu se svobodnou vůlí dvě možnosti.

Může získané znalosti a praktické vědomosti používat destruktivním a deformujícím způsobem pod vlivem Ega a jeho dvou sester Pýchy a Sobeckosti. Protože tak pracuje proti opravdovému pokroku, musí počítat s tím, že "Síň Znalostí" mu bude v budoucnosti uzavřena. Pak i když si mnohdy takový jedinec myslí, že přijímá vysoké duchovní informace pravdou je opak.

A nebo může získané znalosti využívat tvořivým způsobem dle svého uvážení a inspirace Duše v souladu a v harmonii se známými duchovními principy a zákony.

Často se stává, že Učitel sdělí vyšší duchovní znalosti dříve nežli je student vůbec připravený. V těchto případech často v reakci vnitřní sebeobrany dochází k zablokování studentova vědomí k přítoku mentální energie. Duchovní vědomí přestává růst a Osobnost se stane předimenzovanou. To vše nakonec vytvoří nerovnováhu v systému.

Jedním z prvních kroku, které student na Cestě Hledání musí učinit jest aspekt "Vyprázdnění Mysli". Tento krok je velmi dobře charakterizován známým: "Vím, že nic nevím". Jde o to, aby se hned zpočátku zamezilo té pozici, kdy žák přistupuje k Učiteli s cílem vědět a umět, ale zároveň je jeho nitro v pozici, kdy sám by nejraději se stal Učitelem svého Učitele. Cítí tedy jakousi potřebu dalšího vývoje, ale zároveň se zmítá ve vnitřní kvalitě, která mu našeptává: "Podívej co umíš a co víš, kdo ti co má povídat". Vnitřní pokorné vyprázdnění trvá poměrně dlouhou dobu. Tato doba je zas odvislá od individuálního psychického prostředí jedince.

Pokud se nám podaří navodit stav vnitřní pokorné prázdnoty jsme připraveni přijmout Učitele či jiný zdroj inspirace a oddat se mu. Ovšem na tomto místě přichází další dva klíčové a důležité body v postoji Studenta:

a) Umění intuitivního rozlišení
b) Pokora

Umění intuitivního rozlišení nám umožňuje činit správný výběr. Učitel by měl znát svého žáka a jeho potřeby, ale není jeho synchronním Vědomím. Pak je na Žáku samotném aby si dokázal z nabízeného a překládaného vybrat to Pravé, to co aktuálně potřebné pro svůj duchovní vývoj.

Pokora je duchovní kvalita, která nám pomáhá eliminovat ješitnost a jiné prvky Ega. Nepleťme si ale pokoru s falešnou vírou. Vztahy mezi studenty a Učitelem bývají mnohdy velmi komplikované a velmi často se stává, že student či studenti vidí ve svém Učiteli skoro poloboha. To škodí nejen studentům, ale v samém důsledku i Učiteli. Dobrý Učitel nepřipustí tento stav, a pokud mu dělá dobře onen negativní postoj ze strany studentů pak se v žádné případě nejedná o dobrého vyzrálého duchovního Učitele.

Vědomí roste a expanduje především díky dvěma elementům. Je to především potenciál znalostí a pak tzv. duchovní energie. Pokud tyto dva elementy nevstupují do syntézy Vědomí nemůže expandovat. Tedy je třeba přijmout znalost, kterou pomocí duchovní energie jsme schopni asimilovat. Bez duchovní energie nejsme schopni znalosti vstřebat a dochází ke zcela stejnému analogickému stavu jako když máme v žaludku jídlo, které nejsme schopni strávit.

Duchovní energie nemůže dobře a správně konat pokud existují prvky ješitnosti, egoismu, slepoty a sobeckosti. Duchovní energie se chová doslova jako vědomá Entita ve všech svých projevech a ve vztahu ke všemu. Je to prostupující Svatý Duch. Je to Oheň. Pokud tuto sílu vložíme do špatné nádoby musíme počítat s tím, že jí propálí.

Můžeme číst mnoho knih a mít svého Učitele a přesto setrváváme ve své kvalitě bez výrazného pokroku. Ale jednoho dne najednou pochopíme některé vztahy, informace či skutečnosti. Jakoby náhle během několika minut. Tomu se říká dotyk psychické duchovní energie. A to je na tom to zvláštní a krásné. Nikdy dopředu nevíme kdy přijde první krok a nebo dokonce i skok. Je to zkouška Víry v sebe sama, Víry v Cestu a Víry ve výsledek. Je to také zkouška trpělivosti a odhodlání.

Také se můžeme zeptat proč někdo přichází k horšímu Učiteli a někdo k lepšímu Učiteli. Nevím jestli je dobré v této souvislosti používat ony pojmy "dobré" a "špatné". Učitel je prostě Učitel jelikož každý je přitahován tím co rezonuje s jeho motivy a záměry. Každý je přitahován obsahem svého Srdce. Pokud jsou motivy a záměry čisté stejné také přichází. Dokonce silou záměru se takový student může stát Učitelem Učitele ovšem v čisté a nezištné pokoře. I takové případy jsou.

I Učitelé potřebují, aby je jejich studenti formovali. Jde tu o vzájemnou vazbu, kterou nelze obejít. Znovu opakuji, pokud jsou špatní studenti přijímáni pravými duchovními Učiteli způsobuje to mnoho problémů. V současné době se více stává, že dobří učitelé přijímají nepřipravené studenty než naopak, že by dobří studenti přicházeli k špatnému Učiteli. Je to způsobeno logickým odrazem doby ve které se nacházíme. Někdy z karmických nutností je dobrý duchovní student přitažen k špatnému Učiteli. Pro takové Učitele je to vždy velká pomoc a odměna.

Vztahy jsou zde velmi relativní a opakuji pojmy "dobrý a špatný Učitel" velmi zavádějící. Může se totiž stát, že když je student sice s čistým motivem, ale nepřipravený přitažen k špatnému Učiteli může mu tento pomoci v dané chvíli a situaci více než kdokoliv jiný. Svým "JÁ" totiž pomůže studentu odhalit mnohé z nedobrých elementů, který by si sám těžko uvědomil.

Někdy se stane, že Učitel vidí Studentovi čisté motivy ke studiu, ale zároveň s tím i jeho nepřipravenost. V přemíře snahy pomoci se usiluje sám kultivovat studentovu připravenost což není dobré. Připravenost by měla vycházet z přirozených základů duchovního vývoje a nemůže být uměle implantována někým jiným. Připravenost k pravému duchovnímu poznání je odměnou za úsilí a trpělivost, kterou Hledající vynaložil na své Cestě za duchovním poznáním.

Jistě je i celé řada těch, kteří odmítnou Učitele, kterého jim osudovost či Božská Prozřetelnost přivedla do cesty. Takové odmítnutí je jistě možné v souladu se svobodnou vůlí rozhodování (za které ovšem vždy neseme svůj díl odpovědnosti). Velmi často za takovým rozhodnutím stojí nedobré vlastnosti jako je pýcha, ješitnost a domýšlivost. Přesto tito lidé studují knihy a mají touhu dostat se do duchovní vysoké školy či univerzity. Přijde čas kdy i oni pochopí, že duchovní vývoj je nekonečný řetězec vzájemné provázanosti symbolického archetypu Učitele a Studenta. Tak každý Hledající, každý na Duchovní Stezce, tedy Každý je Učitel protože každý může dávat a obohacovat druhého a Každý je zároveň Studentem, jelikož Každý má potřebu asimilovat znalosti a zkušenosti těch, kteří jsou na Cestě dále.

Tak jako v klasickém školském systému neexistují Učitelé, kteří by zároveň vyučovali v mateřské školce a na Univerzitě současně stejně i v duchovní oblasti má každý Učitel svou úroveň ve které se pohybuje. V zásadě existují dva druhy Učitelů ( ve skutečnosti je dělení daleko podrobnější):

a) Učitelé lidské povahy podléhající přirozené inkarnaci
b) Učitelé ryze duchovní povahy. Jde o ty Duše, které ve svém vývoji překonali lidské stádium vtělení. Nepodléhají tedy ani přirozené inkarnaci.

U Učitelů lidské povahy se často stává, že si nejsou vědomí své úrovně působení. Každý ve statutu Učitele by se měl velmi usilovat poznat svou úroveň aktivity. Tedy úroveň, ve které příslušný jedinec může nejlépe zhodnotit své kvality. Pokud se pohybuje na úrovni, která přesně neodráží naše vnitřní kvality a možnosti efektivita se ztrácí. Takový Učitel je ztěží může pomoci někomu druhému.

Neměli bychom zapomínat na to, že dobrý Učitel svým Studentům odhaluje opravdové potřeby, pravdivé problémy. Mohou nás také doslova přenést do situací, která nás žádají abychom vyhověli potřebám světa či potřebám druhých. A tak se stává, že potřeby druhých jsou pro nás velmi důležitým prvkem osobního duchovního růstu.

Mezi Studenty existuje ještě jiné nedorozumění ve vztahu k Učitelům. Mnozí si myslí, že úlohou Učitele je přimět či donutit Studenta k tomu, aby porozuměl tomu co přijímá. Prostě se ztotožňují s postojem který jim velí být pasivní a myslet si, že to bude právě Učitel, který dovede Studenta k tomu, aby látce porozuměl. To je ovšem nemožné. Učitel předává znalosti a zkušenosti, a je to právě Student, který musí vyvinout aktivitu, úsilí, snahu vedoucí k porozumění a pochopení přijímaného. Student je ten, který musí naučit se aplikovat přijímané znalosti do praktického života. Odměnou nechť mu je statut pochopení získaného a zkušenosti. Zkušenosti přichází jedině tehdy pokud jsme aktivní v praktickém životě.

Existují některé hlavní charakteristiky, které ukazují na to, že Učitel a Student společně rezonují v harmonické a vzájemně přínosné vlně. Je to především oboustranná Radost, Láska a Nadšení. Vzájemná komunikace je jasná v jednoduchých výrazových prostředcích a uspořádaná podle duchovního stupně Studenta. Na druhé straně Učitel také očekává jednoduchost a jasnost myšlení, slov a jiných výrazových prostředků od Studentů. Skutečný Učitel není okouzlen svými znalostmi a schopnostmi, ani společenským postavením svého Studenta.

Bez ohledu na to co Student ví, umí a jaká je jeho pozice by měl Učitel začít s se základními fundamentálními funkcemi. Ty jsou následující:

a) Umění aplikace Výuky v praktickém životě
b) Trénink aktivního projevu jistých ctností (bude pojednáno později)
c) Neutralizace negativních návyků
d) Kultivování porozumění a tolerance
e) Stimulování schopnosti soustředit se a vybírat vždy to podstatné
f) Nenásilné a přirozené stimulování Radosti každý den v každou chvíli, která by se později měla stát permanentně vyřazující kvalitou směrem do nitra i vnějšího okolí Studenta
g) Životní projev Studenta by se měl postupně stát Oslavou Života

Teprve poté co se Student prakticky soustředí do výše uvedených kvalit může plně projevit svou službu pro lidstvo. Pakliže je Student připravený bude tyto kvality hledat v Učiteli a tak pozná, že Učitel má ještě další vlastnosti. Například schopnost schopnost vytvářet žádoucí krize a napětí v nitru Studenta tím, že klade prst na nejcitlivější body jeho duchovní podstaty. Tyto záměrné krize a napětí jsou velmi účinné pro stimulaci dynamiky Studentova duchovního vývoje. Tak jak Student snáší tato napětí stává se v postupných krocích spolupracovníkem Učitele a ten mu může klást stále smělejší a smělejší úkoly k vypracování v praktickém životě.

Existuje ještě jiná kvalita dobrého Učitele, kterou Student dříve či později zákonitě pozná. Je těžké tuto kvalitu jednoduše pojmenovat. Je to snad určitá hloubka a vícerozměrovost, která z něho vyzařuje a která se nachází i v kultuře předávání informací a znalostí. Takový Učitel je schopen otevírat nová a nová okna a dveře v nitru Studenta a nutit ho tak setkávat se s dalšími a dalšími rozměry svého vlastního Bytí. Takže když takový Student začíná věřit, že svého Učitele již zná, náhle zjistí, že jej ještě ale vůbec nezná.

Existuje pět typů studentů:

1) Ti, kteří jsou plní duševní netečnosti a potřebují být neustále tlačeni směrem dopředu
2) Ti, kteří jsou vystaveni tvrdým překážkám a výrazně nepostupují vpřed
3) Ti, kteří se učí, ale neustále si stěžují
4) Ti, kteří naslouchají všemu, ale nemění se
5) Ti, kteří se systematicky zlepšují a postupují vpřed s pocity vděčnosti

Těchto pět typů vyžaduje pět různých přístupů ze strany Učitele. Když se vaše třída skládá ze směsice výše uvedených typů Studentů musíte pomáhat všem těmto typům.

a) Ti u kterých převažuje duchovní netečnost musí být ve svém nitru rozníceni - rozžehnutí plamene.
b) U těch, kteří jsou vystaveni velkým překážkám a nepostupují vpřed musí být tyto překážky vzájemnou součinností odstraněny
c) Těm, kteří si stěžují, že nebudou schopni aplikovat získané znalosti ve svých životech je potřeba trpělivě ale důrazně vysvětlit, že jsou to právě jejich stížnosti, které v nich vytváří překážku či blok k praktickému použití znalosti, které přijali.
d) Ti, kteří všemu naslouchají, vstřebávají, učí se, ale ve svém nitru se nemění musí být varování, jelikož nejvíce zrádců Učení se rekrutuje právě z tohoto typu. Nashromážděna znalost bez vnitřní kvalitativní změny produkuje nejvíce lstivých pokrytců.
e) Ti, kteří se systematicky vyvíjí a postupují vpřed musí být inspirováni vizí Lásky a Pokory

Dobrý student se vyznačuje také jistými kvalitami. Především nepřichází k Učiteli z důvodu nějaké vyjímečnosti či kuriozity, ale proto že chce vstoupit na Cestu a chápe, že tato Cesta je velmi úzká a naplněná disciplínou. Má silnou touhu a úsilí měnit sebe sama, jelikož cítí tuto potřebu změny. Jelikož v sobě nese tuto zkušenost ví, že to co On chce nemůže dostat od obyčejného života a standardních podmínek. Cítí se šťastný, když ví, že jeho osobnost je připravena možnostem cílené kvalitativní změny. Má trpělivost. Nezakrývá své pocity, myšlenky a motivy před svým Učitelem. S Láskou a respektem přistupuje k Učiteli, ale bez náznaku citové náklonnosti. Neustálé stimuluje a podporuje svou vlastní nezávislost v procesu Učení a komunikace resp. spolupráce s Učitelem.

Dobrý Učitel povzbuzuje svého studenta, tak aby se sám snažil a vybíral si pole Služby ve kterém bude aplikovat prvky Moudrosti, získaných znalostí a praxe. Jakmile si Student vytvoří vlastní pole Služby, Učitel pomalu ustoupí a nechá aby si Student sám poradil s problémy a jejich řešením.

Dobrý Učitel nemá potřebu budovat své následovníky. Zasévá a nechá sémě růst podle samostatných a nezávislých linií.

Správný Učitel se nikdy nevidí ve svých Studentech někoho nižšího než je On sám. Dívá se na ně jako na budoucí dobré pracovníky připravující se na pole Služby pro Lidstvo a tento svět.

Dobrý Učitel vidí svůj vlastní odraz v nitru Studenta. Svůj vlastní duchovní růst se odráží v rychlejším vývoji duchovního Vědomí Studenta.

Učitel stimuluje a podporuje ty kroky pro které je srdce Studenta připravené. Každý Učitel je symbolem nahromaděné energie minulých úspěchů a zkušeností, které směrují k naplnění Vize v budoucnosti.

Dobrý Učitel uplatňuje v procesu vlastní výuky tzv. "spirálovou metodu". Zdůrazňuje fundamentální principy a zákony stále ve vyšších a vyšších otáčkách spirály. Někdy to působí dojmem , že se opakuje, ale při hlubším pohledu zjistíme, že se jedná o jiné úrovně procesu. Bližší o této "spirálové metodě" výuky si povíme někdy příště.

S Láskou Jaroslav

Použité studijní prameny:
Alice A. Bailey: "Discipleship in the New Age vol.1, vol.2"
Torkom Saraydarian: "Challenge for Discipleship"