REZONANCE 2022: TEKUTÉ SVĚTLO (39)

Koldasiané uporzornili prostřednictvím Valdara během série kontaktů s lidským subjektem „F. Edwin W.“, jež probíhaly na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, na fakt, že se v podmínkách naší planety blíží doba, kdy bude emise "hydrogen-heliové" plazmy výrazně narůstat a v kombinaci s infrazvukovým polem, které, jak již víme, je generováno obrovským množstvím starověkých i pravěkých staveb pyramidového a chrámového charakteru, bude velmi mocně působit na veškerou organickou hmotu včetně těla lidské bytosti.

Zde bych chtěl upozornit na to, že přesně k této situaci právě dochází. Velké množství původně nadšených jedinců, kteří se spíše povrchním způsobem zabývali esoterickými disciplínami a obecně tzv. "hraničními vědami", bylo přesvědčeno o tom, že paradigma "2012" souvisí s ukončením starého cyklu. Ve chvíli, kdy v inkriminovaném období nezaznamenali efekty a jevy, o kterých mylně předpokládali, že nastanou, vychladli a upadli do vnitřní skepse a frustrace.

Potíž spočívá v tom, že "paradigmatu 2012" věnovali velkou pozornost velmi dlouhou dobu ještě před rokem 2012 a podlehli tak řízené a cílené manipulaci s touto problematikou, na kterou bohužel skočily další miliony jedinců po celém světě. Těm, kteří se věnovali této problematice profesionálně a do hloubky, bylo pochopitelně jasné, že široké spektrum různorodých aspektů spojených s rokem 2012 nikdy nepredikovalo "konec" a "ukončení", ale naopak "počátek" a "nastartování" nové éry. Filozoficky řečeno je samozřejmé, že pokud něco začíná, pak také ve stejném okamžiku něco jiného končí. Jedno nemůže vylučovat druhé.

Podstata spočívá v tom, že důraz "paradigmatu 2012" je jednoznačně kladen na "start" nové éry, a nikoliv na ukončení éry staré. Rezonance této nové vývojové fáze prostupuje naší realitou svým vlastním tempem. Na jedné straně se může zdát, že pomalu, ale na straně druhé tomu je zase naopak. Rozhodně tyto kvalitativní posuny nemají a zřejmě ani nikdy mít nebudou ryze formální charakter. Klasickým příkladem mohou být jevy spojené s kombinovaným vlivem zvýšené emise "hydrogen-heliového" druhu plazmatu v avizované kombinaci s infrazvukovým polštářem, jež se nachází v těsné blízkosti zemského povrchu.

Tento kombinovaný vliv právě v současné době začíná výrazným způsobem působit na sektor lidské DNA, v jejímž prostředí lze očekávat velmi výrazné změny. Některé proteinové sekvence prochází jakýmsi přeprogramováním, jehož účinky se v budoucnosti projeví jak na ryze energetické, tak i fyziologické úrovni. Dalším samostatným faktorem je masivní stimulace šišinky mozkové. Epifýza je pro současnou vědu stále velkou záhadou. Objem znalostí o charakteristice a funkci této žlázy je stále ještě velmi tristní povahy. Na druhou stranu se v posledních letech otevíráme celé řadě zcela nových objevů, jež se přímo dotýkají tohoto pozoruhodného orgánu.

Naši předci nazývali šišinku mozkovou "vnitřním okem" (nelze plést s tzv. "třetím okem" - tento termín souvisí s hypofýzou čili podvěskem mozkovým). Na obrázku níže je patrná fyziologická oblast nacházející se v těsné blízkosti "epifýzy". Vedle pak můžeme vidět klasický design tzv. "Hórova oka", neboli lépe řečeno - "vnitřního oka". Jsem přesvědčen o tom, že jakýkoliv komentář je v tomto případě zcela zbytečný. Položme si ale otázku, proč naši předci (a nejen v teritoriu Starého Egypta) nazývají šišinku mozkovou "vnitřním okem"? Odpověď s sebou nese velmi pozoruhodné skutečnosti.

Tkáň této žlázy obsahuje buňky, které se nazývají "pinaelocyty". Zjistilo se, že jejich struktura je nápadně podobná buňkám, které se nachází v orgánu lidského oka. V době, ve které žijeme, se velmi intenzivním způsobem rozvíjí zcela nový vědní obor, který se nazývá "kvantová mikrobiologie". Právě tento obor se v současné době snaží vysvětlit celou řadu pozoruhodných vlastností některých orgánů lidského těla. Zjistilo se například, že lidský zrak je součásti velmi komplexního kanálu, prostřednictvím kterého jsme schopni snímat tzv. "elektromagnetickou složku" světla čili fotonovou energii.

Tento orgán je spojen s osobnostní formou vědomí, kterému se také někdy říká "fyzické vědomí". Lidský mozek, který je ve skutečnosti primárním zástupcem zcela jiných funkcí než těch, které mu stále ještě přisuzuje klasická věda, ve svém prostředí disponuje ještě jedním a velmi zvláštním přijímacím kanálem, který je složen z tzv. "fornixu", fotonových čidel v prostředí tzv. "arachnoidní hmoty", limbického systému, thalamu a šišinky mozkové. Tento příjmový kanál je vyladěn na tzv. "skalární složku" světla čili fotonové energie, která nepodléhá omezujícím faktorům iluzorního času a prostoru. Mozek je tak ve skutečnosti unikátní širokopásmovou anténou, která je naladěna na elektromagnetickou i skalární složku světlené energie zabezpečující příjem i vysílání dat o ohromném objemu. Datová složka, která je nanesena na médium skalární rezonance světla, je reprodukována tzv. "duševní částí" lidské podstaty čili tzv. "hypervědomím".

Bohužel z důvodů některých blokujících faktorů lidské evoluce nejsme schopni bez náležitých přesně stanovených stimulačních výcvikových modelů dosáhnout vědomého a kontrolovaného spojení fyzického vědomí s hypervědomím. Zhruba půl procenta lidské populace disponuje touto funkcí na přirozené úrovni, ale jde skutečně o velmi zanedbatelný vzorek lidí. Uvnitř mozkových neuronových buněk se mimo buněčné jádro nachází ještě tzv. "mikrotubuly" a "mikrotubulární fotonové snímače". Ty jsou uchyceny na povrchu nervových synapsí.

Mikrotubuly vytváří unikátní pohybovou aktivitu, která v jejich nitru produkuje magnetické pole a to v důsledku proteinového fázového posunu, jež je důsledkem mikrotubulárních pohybů. Magnetické pole pak evokuje elektrické pólové rozhraní, což v kombinaci vytváří elektromagnetické pole čili velmi jemnou emisi světla. Ta slouží jaké médium pro kódové datové programy, které podle požadavku stimulují jednotlivé buňkové sektory lidského organismu. A na toto vše právě v této době počíná systematicky působit sjednocený vliv zvyšující se atmosférické emise "hydrogen-heliové plazmy" a stále sílícího planetárního infrazvukového pole.


Červeně je znázorněn corpus anténního mechanismu pro přijem a vysílání na hyper-rezonanční úrovni

Stimulací výše uvedených systémů a celé řady dalších mechanismů uvnitř našeho organismu se aktuálně začíná startovat fascinující elektrochemická metamorfóza lidské bytosti na fyzické úrovni. Dojde k výraznému zlepšení fungování stávajících smyslů, zároveň však dojde k aktivizaci zcela nových smyslových nástrojů. Tento druh metamorfózy zasahuje i do éterických složek naší podstaty.

Vlivem spuštěné metamorfózy se mění celý čakrový systém, a to jak na strukturální, tak i na funkční úrovni. To ovšem znamená, že bude potřeba zcela nových metodologií, které nám umožní, abychom v blízké budoucnosti mohli dále aktivně vytvářet pozitivní léčebné a ošetřující efekty na této úrovni, neboť v současné době přestává být metodologie efektivní a zanedlouho přestane fungovat zcela. Bližší informace se čtenář dozví na této adrese: (http://modresvetlo.matrix-2001.cz/cr/kurzy/48-13-16-3-2014-nymburk-novy-komplexni-system-prace-s-cakrovymi-centry-cisteni-harmonizace-vitalizace-a-dalsi-cast-i/).

Je pozoruhodné, že všechny tyto aktivity byly zástupci Koldasianské civilizace předpovězeny bezmála před 45 lety. Procesy rozsáhlých změn se pochopitelně dotknou i vnějších aspektů lidské civilizace. S poměrně velkou pravděpodobností můžeme očekávat rozsáhlé výpadky v mezinárodní přenosové síti elektrické energie. Podle Valdara se změny nevyhnou ani našemu Slunci. Z našeho úhlu pohledu z roku 2014 je evidentní, že transmutační energetické procesy uvnitř naší hvězdy probíhají více jak 20 let.

Zřejmě hlavním vyvolávacím faktorem bude interakce magnetického a gravitačního pole naší sluneční soustavy s emisním obalem energetického mračna plazmového charakteru, do jehož nitra počínáme vstupovat. Nemyslím si však, že tato velmi významná událost je jedinou příčinou toho, co se děje v prostředí naší hvězdy. Stimulačních vlivů bude zřejmě podstatně více. I když se aktuálně Slunce může jevit poměrně klidné, zdání klame. Již několikrát jsme v poslední době mohli být svědky série velmi intenzivních slunečních protuberancí, které byly doprovázeny výrony ohromného množství sluneční energie do vnitřního prostředí naší sluneční soustavy.

Na tomto místě bych chtěl podotknout, že všechny pyramidové a sakrální chrámové stavby mají schopnost přenášet všechny druhy sluneční energie do neslyšitelné infrazvukové báze vlnění. Z tohoto hlediska je tedy velmi pravděpodobné, že v brzké době dojde k nárůstu intenzity infrazvukové energie, což se pochopitelně neobejde bez náležitých reakcí našeho fyzického vědomí a zřejmě i nervového systému.

-pokračování-
Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly