NEBEZPEČNÉ MASO?

Anonym

Anonym

autor

04.10.2005 Zdraví

       Člověk se živí masem už nejméně dva a půl milionu let. Konzumace masa se stala důležitým činitelem vývoje lidského rodu, protože podstatně ovlivnila stavbu těla našich předků. V poslední době se objevuje řada studií, které se snaží dokázat, že dnes je tomu právě naopak. Že konzumace masa, takového, jaké je, člověku škodí. Jaká jsou fakta? Rozdíl mezi dobou, kdy naši předci lovili maso v afrických savanách, a dneškem je velmi podstatný. Každý supermarket nabízí záplavu masa nejrůznějších druhů. Je snadno dosažitelné a jí se v obrovských množstvích. To ale není to podstatné. Důležitý je způsob jeho produkce. Například kuřata se chovají v obrovských halách. Dohromady je jich v jedné hale třicet až padesát tisíc. Vše je plně automatické: větrání, udržování teploty a vlhkosti vzduchu, krmení, napájení, čištění. Kuřata jsou geneticky vyšlechtěna tak, aby dosáhla požadované váhy dvou kilogramů v nejkratší možné době. V roce 1957 vykrmit kuře na dvoukilovou váhu trvalo v průměru 63 dny, dnes už jen 42 dny. Protože růst je nepřiměřeně rychlý, kosti, srdce i plíce kuřat tempu mnohdy nestačí. Většina jich trpí nejrůznějšími chorobami.

      Podle studie vědců z Bristolské univerzity z roku 1992 devadesát procent kuřat z britských velkochovů mělo v té době vážné problémy s nohama. Neudržela se na nich, a proto polehávala celý den ve výkalech, což znamenalo podstatný nárůst kožních chorob. Kuřata z velkochovů jsou také náchylná k nákaze salmonelami. Tyto bakterie způsobují primárně onemocnění zvířat, z nichž se pak mohou přenášet na lidi prostřednictvím nedostatečně tepelně zpracovaných produktů, jako je maso, vejce a podobně. Způsobují převážně průjmová onemocnění, horečky, žaludeční křeče a zvracení - známá jako salmonelózy. Ve vážnějších případech se mohou dostat i do krevního a lymfatického oběhu.

      Bakterie byla pojmenována podle amerického patologa, který ji objevil, Daniela Elmera Salmona. Dalším stále častějším druhem bakterie, která se šíří v drůbežích velkochovech, je Campylobacter (vyslov kampylobakter). Je to rod bakterií vyvolávajících u člověka silné, často až krvavé průjmy. Zvlášť nebezpečná je tato bakterie malým dětem. Aby se těmto nákazám zabránilo a zároveň aby kuřata rychleji přibírala na váze, přidávají se jim ve velkochovech do krmení poměrně vysoké dávky antibiotik. Protože jde většinou o podobná nebo dokonce shodná antibiotika s těmi, která užívají lidé, jejich účinnost u člověka se pak podstatně snižuje. Bakterie se stávají rezistentní.

      Tak se vyvinula rezistence obávaného téměř všem antibiotikům odolávajícího zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus). Způsobuje nebezpečná hnisavá onemocnění ran a kůže, záněty močových a dýchacích cest a podobně. Také krávy, prasata, ovce a ryby chované v rybích farmách dostávají pravidelné dávky antibiotik. Nicméně tato zvířata nejsou chována nahuštěně v tak malých prostorách jako kuřata ve velkochovech, choroby tu hrozí daleko méně a dávky antibiotik nejsou tak vysoké. Ovce a značná část hovězího dobytka může část života trávit na pastvě, čímž získávají přirozenou imunitu.

      I v místech, kde se hovězí dobytek chová pouze ve stájích, nedávná epidemie BSE vedla ke zdravějším praktikám. Vysoce hodnotná krmiva už neobsahují kostní a masovou moučku, která zřejmě rozšířila nákazu BSE. Problémy přetrvávají ve většině chovů telat a prasat, která bývají chována ve velkých množstvích na malých prostorách. Podle vědců je přesto nejpřijatelnější a nejzdravější maso červené. Zní to překvapivě, ale důvody jsou reálné: hovězí dobytek a také ovce se chovají v nejpřijatelnějších a nejzdravějších podmínkách. Zvířata nejsou stresována a pobytem venku si posilují imunitní schopnost.

     Přírodně chovaná jehňata nebo ovce mají i kvalitnější maso. Obsahuje více Omega-3 mastných kyselin, vitaminu E a beta-karotenu. Pokud jde o kuřata, podle vědců jsou jedině přijatelná kuřata chovaná přirozeným způsobem. Podobně je tomu i s vejci. Na farmách s přirozeným chovem mají možnost výběhu na trávník, což jim dává přirozenou imunitní schopnost a nesmějí dostávat antibiotika. V přírodních chovech kuřat se také nevyskytují geneticky vyšlechtěné druhy, které co nejrychleji přibírají na váze. To se samozřejmě musí projevit na ceně, která je daleko vyšší. Ne každý si takové výrobky může dovolit. Závěr britských vědců?

      Lidé by si měli uvědomit, že je zdravější jíst méně masa nebo jíst maso z přírodních chovů, pokud ho mají k dispozici a pokud na to mají. Měli by si uvědomit, že je možné stravu doplňovat větším množstvím zeleniny, ale i ta by měla být pěstována přirozeným způsobem. Není sice plná bakterií, ale zato plná jedovatých pesticidů. Maso v jakékoli podobě je nezbytnou složkou výživy. Obsahuje například železo a další pro tělo důležité prvky. Pokud by se ale poptávka po mase snížila na rozumnou míru, mohlo by se ho produkovat méně a kvalitnějším způsobem. Ale to je zřejmě v současnosti zcela nereálné přání.


Převzato: Zprávy24