REZONANCE 2022: TEKUTÉ SVĚTLO (32)

Zástupci "Koldasianů" pak subjektu "F. Edwin W." předali množství informací vztahující se ryze k Velké pyramidě v Gíze, která byla zcela záměrně vybudována svými tvůrci v přesném zeměpisném středu pozemského povrchu naší planety. Na tomto místě bych se na okamžik zastavil, neboť bych svým čtenářům rád ozřejmil několik poměrně důležitých skutečností, které souvisí právě s geografickým umístěním Velké Pyramidy. Zajímavý na tom je i fakt, že informace, které nyní odprezentuji, byly potvrzeny nezávislým vědeckým výzkumem, jehož výstupy však byly veřejnosti zatím zatajeny. Ale na to jsme si již tak nějak zvykli, že?

Především jde o problematiku třicátého stupně severní šířky. V souladu s informacemi poskytnutými "Koldasiany" docházím k závěru, že výstavba Velké pyramidy (a v podstatě celého komplexu pyramid v Gíze) nebyla z hlediska geografického vůbec náhodná, ale naopak zcela záměrná. Vezmeme-li totiž v potaz parametr rovnostranného trojúhelníku, pak zjistíme, že vzdálenost pyramidy v linii stran tohoto geometrického útvaru je směrem k severnímu pólů a směrem k rovníku naprosto stejná. Navíc tu máme úhel 30 stupňů, který je svírán s linií rovníků. Jeho hodnota pak vytváří zajímavou číselnou synchronicitu s umístěním pyramidy na 30 stupni severní šířky (viz obr. níže).

Abychom byli přesní, pak přesná poloha pyramidy je definována indexem: 29 ° 58'51" S a 31 ° 9'0" V. Nachází se tedy asi 1,5 jižně od 30 ° s. š. Je zajímavé, že i hodnota východní délky není nijak zvlášť vzdálena třicátému stupni. Nicméně tato zcela jistě zvláštní skutečnost je pouze začátkem série dalších podivuhodností spojených s geografickým umístěním Velké Pyramidy.

Již v roce 1864 skotský astronom Charles Piazzi Smyth publikoval ve svém díle "Our Inheritance in the Great Pyramid" sérii znovuobjevených kódů, které se týkají geografických anomálií spojených s touto pyramidou. Každopádně buďto Smyth nebo jeho současník Joseph Seiss či John Taylor objevili, že umístění pyramidy odpovídá geografickému středu co se týče celkové plochy pevninského povrchu Země.

V souvislosti s tímto geografickým středem existuje poměrně zajímavá myšlenková úvaha, která říká, že právě výše uvedené místo je ze všech koutů země s přihlédnutí k plošnému rozvrstvení obyvatelstva dosažitelné ve stejné vzdálenosti. Na výše uvedeném obrázku to je znázorněno šipkami, které vedou do všech stran k jednotlivým kontinentům. Jenomže tak, jak postupovala doba, zlepšovala se i technologie v oblasti kartografie. Je samozřejmé, že vědci v 19. století neměli přístup k satelitním datům a výpočetní technologii, která by dokázala podstatně přesněji určit zeměpisný střed.

A tak v roce 1973 provedl vědecký tým fyzika Andrewa J. Woodse ze San Diega sérii nových výpočtů s poměrně překvapivým výsledkem. Výzkum byl financován institucí zvanou "Institut for Creation Research". Výsledky výzkumu byly zveřejněny v několika málo vědeckých časopisech, ale široké veřejnosti jaksi unikly.

Jde totiž o to, že došlo k podstatné revizi původních údajů, přičemž se zjistilo, že skutečný pevninský střed se nachází v místě geografického indexu 40° 52' 0"S a 34° 34' 0" V poblíž Ankary v Turecku (viz obr. výše). Jde o poměrně hodně zásadní rozdíl, i když odchylka ve vztahu k obvodu země je pouze jen něco málo nad 1%. Bohužel i v esoterické literatuře se stále objevuje pouze původní údaj bez této korekce. Ve skutečnosti je tato korekce pro další vývoj skutečností, jak hned poznáme, velmi zásadní.

Ve chvíli, kdy vezmeme v potaz tento nový geografický bod, počnou do hry vstupovat poměrně zajímavé matematické souvislosti. Podle výzkumníka Holgera Isenberga15, který se výše uvedenými korekcemi velmi intenzivně již několik let zabývá, byla hodnota severní šířky vypočítána z tzv. standardní výpočtové geografické sítě, která odpovídá výšce 2,3 mil nad vodní hladinou. V tu chvíli si ovšem nejen on, ale i celá řada dalších badatelů povšimla úžasné matematické koincidence (viz obr. níže). Začnou se nám totiž objevovat dvě velmi důležité matematické fundamentální konstanty, a to konstanta "pí" a konstanta "e". Spojení obou dvou konstant pak definuje všeobecně známá "Eulerova rovnice"16 (e i π + 1 = 0).

To všechno samozřejmě může být jen pouhá náhoda a nic víc. Jenomže ať chceme či nechceme, musíme přihlédnout k dalším okolnostem a popravdě řečeno, jedná se o okolnosti velmi dramatického charakteru. Na stejné severní zeměpisné šířce Marsu se nachází oblast zvaná Cydonia a v ní známá "Tvář Marsu" a pětiboká pyramida "D & M" (DiPietro & Mollenar) se svou délkou zhruba 1,5 kilometru. Její geografický střed vykazuje odchylku jen několik desetin stupně od geografického indexu aktuálního pevninského středu planety Země (viz obr. výše). Podstatně větším problémem je, že analogická zeměpisná šířka se objevuje i v Kubrickově známém filmu "Vesmírná Oddysea: 2001", ale tentokrát na Měsíci!!

Velmi zajímavý komentář k tomu podává výzkumník Holger Isenberg na svých internetových stránkách17, kde mimo jiné píše:

"Vzpomínáte si na scénu (z filmu "Vesmírná Oddysea: 2001"), kdy se během letu kolem Měsíce dr. Floyd dívá do astronomické mapy, kde je vyznačen kráter "Tycho", a to na souřadnicích 45° J a 10° Z, přičemž na mapě jsou vyznačeny kolem kráteru tři body pojmenovány zkratkami? Jeden z těchto bodů poukazuje na výkopové práce kolem "Monolitu" (viz obr. níže).

Mapa Měsíce se však otáčí o 180 stupňů tak, že sever je dole, nikoliv nahoře jak bývá zvykem. Jedním z důvodů je fakt, že v roce 1968 (v době vzniku filmu) nebyly žádné geologické mapy Měsíce k dispozici. A astronomické mapy jsou orientovány na jih. Když jsem našel snímek této mapy ve filmu, nevěděl jsem, že ji mám otočit o 180 stupňů. Dále jsem pak hodnotu 45° S (south) nahradil hodnotou 45° N (north). Učinil jsem tak z toho důvodu, že na jiné detailnější mapě jsem spatřil hodnotu 34 N (viz obr. níže). Jenomže tato inskripce je evidentně špatně, a to z toho důvodu, že jde o mapu jižní polokoule Měsíce s nádherně viditelným kráterem "Tycho".

Otázka tedy zní, proč nás Kubrick a Clarke tak matou? Odpověď může být snad pouze jediná a to, že nám sice promítají mapu jižní polokoule Měsíce na polokouli severní, ale jiné planety a touto planetu může být pouze Mars. Kubrick, jak je pro něj typické, se nás snaží "nakopnout" dvěma výraznými symboly. Na obrázku níže je další snímek z filmu "Vesmírná Oddysea: 2001". Vidíme na něm technologii modulu, který se v uvedeném filmu jmenuje "Aries 1B". Předpokládám, že inteligentní čtenář danou symboliku jasně a poměrně rychle objeví:

  • a) Mars je také nazýván "Rudou planetou" - scenérie je zabarvená do červeného odstínu.

  • b) Design technologie "Aries 1B" poměrně zřetelným způsobem připomíná "Tvář/Obličej".

Rozhodl jsem se tedy pro projekci na mapě Marsu a nevěřil jsem vlastním očím! Jedna za tří značek na mapě, která je prezentována ve filmu, je identifikována jako "21F". Je neuvěřitelné, že při projekci se tento bod na povrchu Marsu objevuje pouze 0,5stupňů východně od objektu "Tváře" v lokalitě Cydonia, a to přesně na severní zeměpisné šířce 41° N. Jak mohli v roce 1968 Kubrick a Clarke vědět o důležitosti této souřadnice?

V souvislosti s Kubrickem a Clarkem, "Vesmírnou Oddyseou: 2001" a s "Tváří" v oblasti Cydonia je evidována ještě jedna bizarnost. Toto je krátká pasáž rozhovoru mezi počítačem "Hal" a Davem:

Hal: Samozřejmě že jsem. Je mi to líto. Vím, že je to trochu hloupé. Moment.... ještě okamžik. Registruji poruchu v jednotce "A-35". K jejímu selhání dojde stoprocentně do 72 hodin.

Dave: Je v rámci našich provozních možností tuto poruchu opravit nyní?

Hal: Samozřejmě.

Dave: Říkal jsi, že máme čas 72 hodin, než dojde k selhání?

Hal: Ano, to je naprosto spolehlivý údaj.

Dave: No tak myslím, že ji budeme muset co nejrychleji přemostit, ale nejdříve se na to chci podívat s Frankem. Dej mi tištěnou předlohu, prosím.


A nyní vztažná a zajímavá fakta. První snímek "Tváře" v oblasti Cydonia byl pořízen americkou sondou Viking v roce 1975. Tento snímek je evidován pod značkou: "35A72". A nyní sledujte posloupnost výše zvýrazněných částí dialogu (ve vztahu k přenesení kopie mapy Měsíce na povrch Marsu tak, jak jsem učinil):

  • - naprosto spolehlivý údaj,

  • - bude se muset co nejrychleji přemostit,

  • - poskytnutá tištěná předloha.


Jsem přesvědčen o tom, že ani toto nemůže být náhoda. Snímek "35A72" byl pořízen sedm let poté, co byla natočena Kubrickova "Vesmírná Oddysea: 2001" podle Clarkovy předlohy. Existuje jediná možnost a to, že tito dva ve své době věděli cosi, k čemu veřejnost ještě dlouho neměla a v podstatě ani dnes nemá přístup.

Tolik k osobnímu příběhu výzkumníka Holgera Isenberga. Takže může to být všechno jen náhoda? Nebo jsme součástí jakési prazvláštní hry souvislostí a sil synchronicity, které se skrze vědomí Clarkeho a Kubricka s námi snaží komunikovat a sdělit nám něco velmi důležitého? To je hodno vskutku hlubokého přemítání. Ovšem mi se budeme muset vrátit zpátky k Velké pyramidě, neboť tam naše práce ještě neskončila. Konečně sami vidíte, že zřejmě existuje hluboké a pradávné spojení mezi GÍzou (možná obecně všemi pyramidovými stavbami na Zemi) a čímsi na Měsíci a Marsu.

-pokračování-

Reference:
15. Holger Isenberg: "Giza, Center of Earth"
16.http://en.wikipedia.org/wiki/Euler's_identity
17. http://mars-news.de


Nakladatelství "Matrix Books" otevřelo index zájemců o knihu Jaroslava Chvátala - "Resonance 2022: Tekuté Světlo". Publikace by měla vyjít v omezené limitované edici v 2. pol. roku 2014. Předpokládaný rozsah 680 stran, desítky barevných a černobílých fotografií, schémat a diagramů. Předpokládaná cena 520,-Kč. Zájemci o pořadník se mohou ohlásit na tel. 00420-603 936 106.

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly