REZONANCE 2022: TEKUTÉ SVĚTLO (15)

V padesátých letech 20. století zachvátila prakticky celý svět nebývale intenzivní vlna pozorování "ufo", které bylo doprovázeno výrazným nárůstem tzv. "setkání třetího druhu". Přestože každý takový případ je svým způsobem unikátní povahy, existuje jeden, který ohromil odborníky z celého světa. Pro nás by měla být tato kauza důležitá především z toho důvodu, že až v nápadně mnoha směrech se v ní objevují shodné nebo podobné indicie jako v případu australského občana libanonského původu Petera Khouryho. Pro naše potřeby jsem v případě kauzy Antonia Villase Boase (viz obr. vlevo), která se odehrála v Brazílii, seskupil ty nejpodstatnější a všeobecně známá fakta.

Na úvod bych měl ještě poznamenat, že jde o jeden z nejlépe zaznamenaných a nejpečlivěji prozkoumaných incidentů fyzického únosu od "ufo" v moderní době. K události došlo dne 15. října 1957. Výzkumník Bruce Rux ve svých materiálech poznamenává, že Boas se zpočátku zdráhal podělit o svůj příběh. Později však byl Willas Boas nucen podstoupit vyšetření u dr. T. Olava Fontese - profesora, který tehdy pracoval v "Národní Lékařské Fakultě" v Brazílii . Případ se stal veřejně známým až následujícího roku, kdy se dne 22. února 1958 dostal k dokumentaci novinář Joas Martins a zástupci brazilské vojenské zpravodajské agentury.

Bylo zjištěno, že Boas trpí syndromem ozáření. Projevovaly se u něho bolesti po celém těle, bolesti hlavy, nevolnost, ztráta chuti k jídlu, intenzivní pálení v očích, kožní léze a zvláštní světlé skvrny, které se objevily až po několika měsících. Ty se pak postupně změnily v drobné začervenalé uzlíky, které byly tvrdší než okolní kůže. Při dotyku působily poměrně velkou bolest. Bylo zajímavé, že uprostřed každého takového uzlíku se nacházel miniaturní otvor, ze kterého čas od času vytékala nažloutlá tekutina (v žádném případě však nešlo o hnis). Kůže v těsné blízkosti těchto uzlíků vykazovala tzv. "hyperchromatické" nafialovělé zabarvení. Boaz byl zároveň opakovaně vyslýchlán důstojníky brazilské vojens