"TAJEMSTVÍ ZEMĚ DVOUOCASÉHO LVA" (1)

Na počátku

Existují různé roviny pohledů na historii českého a slovenského národa od těch tzv. klasických oficiálně společností certifikovaných až po ty alternativní, čili esoterické. Zhruba před deseti lety jsem měl možnost projít jistých druhem iniciace do jednoho z těchto alternativních pohledů, a to prostřednictvím několika zástupců celosvětové skupiny, která drží obrovské množství informací týkajících se skutečné historie lidské civilizace.

Mne pochopitelně zajímala ta část, která se přímo dotýká českého a slovenského národa. Poté, když jsem se měl možnost seznámit s celkovým potenciálem naší alternativní historie, byl pojem „úžas“ velmi slabým výrazem. O to více jsem přivítal situaci, kdy mi bylo umožněno certifikovaným způsobem přednášet tuto alternativní verzi naší historie. Za tímto účelem jsem založil projekty „Učení Svrchovaného Řádu Draka“ a „Zlatého Lvího Rouna“.

V tomto materiálu bych si dovolil čtenářům našeho magazínu předložit některé základní aspekty verze esoterické historie Čechů a Slováků, tak jak jsem ji měl možnost osobně zaznamenat. Pokud by byl zájem ze strany čtenářů o některé další informace, pak se po dohodě s redakcí budu moci někdy k této problematice ještě vrátit.

Duchovní osudová linie národů střední Evropy je spojena s historicky velmi vzdálenými událostmi. Bylo mi řečeno, že soudobé evropské společenství inkarnovaných lidských duchů je součástí velmi aktivního nadčasového osudového propojení s prostředím Staroegyptské Říše a poté s Atlantidou. Jinými slovy drtivá většina lidských duchů inkarnovaných do evropských národů prožívala velké množství velmi zásadních inkarnací uvnitř Starého Egypta a Atlantidy.

V následujících pasážích budu věnovat pozornost především těmto dvěma civilizačním uskupením, jelikož pochopení jejich role a osudovosti je zcela zásadní pro pochopení role národa, jež je součástí tzv. „Země Dvouocasého Lva“ (Česko a Slovensko) a jejího duchovního esoterického poslání.

Atlantida

Dozvěděl jsem se, že Atlantský kontinent nebyl nikdy složen z jednoho pevninského celku. Ve skutečnosti se jednalo o skupinu osmnácti větších či menších ostrovů vzájemně propojených poměrně pokročilou infrastrukturou. Tyto ostrovy byly rozprostřeny v místě dnešního Atlantského oceánu, a to od 60 st. severní šířky po 50 st. jižní šířky.

Hlavní město civilizace Atlantis „At-Land-Isis“ (V zemi královny Isis) se svými patnácti miliony obyvatel se rozkládalo v místě kolem 45 st. jižní šířky. Z urbanistického hlediska strukturováním ulic, náměstí a sídlišť velmi připomínalo tzv. „Mandalu života“. Šlo o unikátní obří energetický zářič. Kataklyzma Atlantidy probíhalo ve třech hlavních fázích. První z nich proběhla v období 22 – 24 000 let př.n.l., druhá fáze proběhla v období kolem 18 000 let př.n.l. a třetí čili finální fáze pak v období zhruba 10 000 let př.n.l., kdy došlo k výraznému posunu zemské osy. Z uvedených skutečností vyplývá, že finální kataklysma nebylo náhlou okamžitou záležitostí, ale postupným i když vysoce destruktivním procesem.

Z tohoto důvodu se společnost Atlantidy mohla na tyto události do určité míry velmi dobře připravit (navíc tato událost byla avizována jistými skupinami odborníků dopředu). Atlantská civilizace v tuto dobu, tedy před 12 000 lety, čítala kolem 600 milionů obyvatel. Z toho se prostřednictvím řízených migračních vln zachránilo zhruba osm milionů Atlanťanů.

Byly registrovány čtyři hlavní migrační linie, které byly řízeny tzv. „Hledačem Moudrosti“. V atlantském jazyce – „chiquetat“. Chiquetat, který vedl první migrační linie do oblasti střední a jižní Ameriky, vešel v legendách později ve známost pod jménem „Quetzalcoatel“.  Chiguetat, který dovedl druhou migrační linii do oblasti středozápadní Afriky, se jmenoval „ArlichVomalites“ a později vešel ve známost pod jmény Hermes Trismegistos, Thovt nebo Imhotep. Tato skupina se později přesunula do oblasti dnešního severního Sudánu a položila ve své podstatě základ pozdější Staroegyptské Říši.

Třetí migrační vlna vedená třetím Chiquetat dosáhla indického subkontinentu a stala se jedním z důležitých zakládajících článků Tibetské říše. V tzv. Bönské lamaserii dodnes existují velmi podrobné doklady o Atlantidě, ze kterých mimochodem čerpala jak H.P.Blavatská, tak například i známý výzkumník Scott Eliot.

Čtvrtá migrační linie vedená Chiquetatem Martenem dosáhla oblasti Evropského kontinentu v místech dnešní Francie. Poté následovala intenzivní snaha o začlenění do sociální a rodové infrastruktury tajemné kultury ThuataDaanan, která byla aktivní i v oblasti Střední Evropy. Tato snaha došla nakonec do velmi bizarních a dramatických důsledků, o kterých bych se zmínil při nějaké jiné příležitosti.

Egypt

V současné době se pomalu, ale jistě začíná potvrzovat fakt, že známé staroegyptské artefakty, včetně pyramidových a chrámových komplexů, jsou podstatně staršího charakteru, než se oficiálně prezentuje. Klíčový posun v této záležitosti inicioval významný výzkumník Andrew Collins, který před nedávnem objevil rozsáhlé podzemní prostory pod Gizou a Káhirou a narazil zároveň i na indicie, které nasvědčují tomu, že v této oblasti daleko před Staroegyptskou a Atlantskou Říší operovali zástupci záhadné supercivilizace, která na naši planetu přišla za poměrně pohnutých okolností ze souhvězdí Labutě zhruba před 600 000 lety.

Následným podrobným měřením se zjistilo, že geometrie a topologie vzájemných korespondencí mezi pyramidami v Gize podstatně více odpovídá souhvězdí Labutě než souhvězdí Orionu dle Bouvalovy hypotézy. Osobně jsem přesvědčen o tom, že toto je velmi významný fakt, o kterém v brzké budoucnosti ještě mnoho uslyšíme.

Má se za to, že předtím, než tato mimozemská kolonie zanikla, zanechala po sobě velmi důležitý odkaz, který byl uchováván prostřednictvím silného prostorového energo-informačního pole. Jako první na tuto datovou strukturu narazila migrační skupina Atlanťanů vedená Thovtem. Tento odkaz byl asociován „Planoucím Okem“, jehož symbolické ztvárnění převzali Atlanťané a přeformátovali ho do podoby tzv. "Horova Oka“.

Struktura „Horova Oka“ však již svým designem neodpovídá původní geometrické projekci „Planoucího Oka“. Jde o to, že ve struktuře dílčích geometrických prvků „Planoucího Oka“ jsou zabudovány řetězce matematických funkcí, které mohou lidskou bytost dovést k druhé části, řekl bych, technologické části odkazu. Tato technologie je doslova vrostlá do planety Země, i když z 90 % se tato unikátní technologická infrastruktura nachází v jiném časoprostoru.

Signatura „Planoucího Oka“ je ovšem ve skutečnosti pouze částí podstatně většího symbolu nám neznámého druhu ptáka s křídly. Tento obraz v moři věků metamorfoval v jinou okultní a mystickou symboliku „Ptáka Fénixe“. Odkaz na starověký „ptačí lid“ je ve skutečnosti odkazem na existenci starověké supercivilizace prostřednictvím onoho ptačího symbolu.

Jazyk ptáků, kterým prý hovořili všichni vysocí zasvěcenci pocházející z národa egyptského nebo hebrejského, není nic jiného než odkaz na strukturovanou symbolickou řeč jistých geometrických matematických vztahů. Soudobá symbolika různých orlů a orlic je podprahovou genetickou stopou na tuto starověkou ptačí „prima insignii“.

Když už hovořím o důležitých symbolech Staroegyptské Říše, měl bych pro úplnost uvést pár informací k okultní symbolice Atlantské Říše. Takže ústředním symbolem Atlantské Říše byla kočka. Tento tvor nepochází odsud, ale byl Atlanťany dovezen z prostředí paralelní Země z pozice poměrně unikátního učitele telepatických schopností lidského mozku. Informace, které spojují kočku se systémem Síria, jsou liché povahy.

Frekvenční pole kočky, které dosahuje až do vzdálenosti 4,5 metru, má výrazně léčivý účinek na lidský organismus, navíc aktivuje a rozšiřuje činnost amygdaly a hypocampu v mozku lidské bytosti. V návaznosti na migrační linie Atlanťanů je jen logické, že tento tvor byl významně uctíván nejen na území Egyptské Říše, ale i v prostředí Nepálu a Tibetu.

Symbolem energetického a vědomostního faktoru „Lvího Rouna“ je spojení významných rysů – křídel ptáka (starověká supercivilizace) a těla kočky (civilizace Atlantská) do podoby okřídleného lva s dvěma hlavami. V symbolice českého národa dvě hlavy lva pak metamorfují ve dva ocasy ve spirále symbolizující lidskou DNA.

Tajemství duchovní evoluce

Všiml jsem si, že mezi mnohými autory existuje jakási tendence svalovat poměrně vysokou míru agresivity soudobé civilizace právě na ono „duchovní“, resp. genetické dědictví našich předků, kteří byli v dobách prehistorických součástí vyspělých civilizačních celků. Často se v tomto ohledu hovoří o jakémsi špatném „programu“, který jsme zdědili.

I když tato teze je do určité míry logicky správná, nemyslím si, že je zase až tak jednoznačná. Pokusím se tuto myšlenku trochu více rozvést.

Na této planetě se stalo jakýmsi pravidlem, že všechny více či méně vyspělé civilizace ukončily svou existenci ve válečném konfliktu, který buď samy vyvolaly, nebo se staly jeho součástí z pozice „toho napadeného“.

Tak bychom mohli pohlížet na kulturu sumerskou zanikající pod agresivním vlivem kultury babylonské, v analogickém sledu můžeme vnímat kulturu inckou podléhající brutalitě Pizara nebo kultury středoamerické podléhající neméně agresivnímu pojetí Corteze. Ne jinak dopadl i Starý Egypt v kontextu s říší Římskou, a tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho.

Povrchně uvažující člověk by se mohl odkázat klasickým způsobem na jakési „karmické působení“ atp., a šmitec. Ovšem jak jsem již předeslal, není to tak černobílé, jak to na první pohled vypadá. Evoluce či vývoj té či oné konkrétní civilizace je součástí podstatně více globální a nadčasové celoplanetární vývojové potřeby, jejíž celkový rozměr jsme ze své vlastní pozice lidského vědomí jen stěží schopni obejmout a natož pochopit.

-pokračování-

Všichni zájemci, které zajímá tato problematika a chtěli by se zúčastnit již osmého ročníku týdeního kurzu "Učení Svrchovaného Řádu Draka - Zlatého Lvího Rouna", mají možnost si prostudovat detailní obsahové portfolio letní akce zde po kliknutí. Rádi Vás osobně na tomto kurzu přivítáme. Možnost dokoupení veškeré studijní dokumentace zpětně ze všech předchozích sedmi ročníků dle vlastního výběru.