"GÖBEKLI TEPE - KOSMICKÁ BRÁNA" (1)

V prostředí pásma kopců, které se jmenuje Göbekli Tepe v pohoří Taurus na jihovýchodě Turecka, v blízkosti starobylého města Sanliurfa odkryli archeologové nejstarší kamenný chrámový komplex na světě. V současné době se usuzuje, že byl vybudován v průběhu druhé poloviny desátého tisíciletí před naším letopočtem a asi 7000 let před vznikem Stonehenge nebo Velké Pyramidy. Komplex je doslova posetý řadami kruhově rozmístěných pilířů ve tvaru "T", na kterých je patrné množství vytesaných reliéfů zvířat z doby ledové, podivné glyfy a dokonce i geometrická uskupení.

Ale k čemu byla skupina těchto kamenných formací používána a zda mají nějaký vztah k hvězdám, je velkou otázkou, na kterou se pokusíme najít alespoň částečnou odpověď v tomto materiálu. Výzkumníci, kteří se zúčastnili vykopávek v lokalitě kamenného chrámu Göbekli Tepe, jsou přesvědčeni o tom, že narazili na množství indicií, které naznačují, že tento chrámový komplex mohl mít v rámci svého geometrického designu určitý vztah k souhvězdí Býka, souhvězdí Orionu a hvězdokupě Plejád.

Ale jsou tyto vztahy skutečně klíčem k pochopení Göbekli Tepe? Kde se nachází jádro skutečné pravdy? Jaký byl přesně účel tohoto veskrze fascinujícího komplexu? A pochopíme jeho smysl, pokud do našeho výzkumu zahrneme potenciální synchronizaci s nebeskými tělesy? S vědomím, že megalitické památky, které byly doposud na různých místech světa nalezeny, disponují většinou jistým vztahem k nebeským tělesům, jako je například Slunce, Měsíc nebo konkrétní hvězdná uskupení, by bylo logické hledat něco podobného i v případě Göbekli Tepe. Jedním takovým výchozím kandidátem se jeví různé formace dvojpilířů uprostřed památky.

Horní obrázek: Místo, kde se nachází archeologické naleziště Göbekli Tepe.

Dolní obrázek: Plán Göbekli Tepe vytvořený německým "Archeologickým Ústavem". Sektory A, B, C, D a F jsou v kontextu se sektorem E znázorněny zvlášť vzhledem k tomu, že se nacházejí mimo hlavní skupinu objektů. Uvědomte si však, že orientace jednotlivých sektorů se zde liší jen velmi málo od těch, které jsou součástí originálního průzkumného plánu.

Tyto formace by mohly reprezentovat jistou formu astronomických markérů, a to zejména ve vztahu k místnímu horizontu, který byl viditelný všemi směry a z různých koutů komplexu, který se nachází na vrcholku horského hřebenu. Základní orientační směry středových pilířů stanovil autorizovaný inženýr Rodney Hale, který se posledních patnáct let svého výzkumu soustředil na podrobné studie různých hvězdných zarovnání ve vztahu k celé řadě prehistorických památek a posvátných míst po celém světě.

Tento výzkumník se mimo jiné také pustil do průzkumu plánu prehistorické památky Göbekli Tepe a zjistil přitom, že centrální pilíře v uzavřených prostorech (B, C, D a E) ("felsentempel" čili "skalní chrám" se nachází na západ od hlavní skupiny) se zdají být v souladu s liniemi "západ-sever" a stejně tak i "východ - jih" v následujících sekvencích:

• ohrazený pozemek "B" (337⁰/157⁰),

• ohrazený pozemek "C" (345⁰/165⁰),

• ohrazený pozemek "D" (353⁰/173⁰),

• ohrazený pozemek "E" (350⁰/170⁰).

Mírné rozdílnosti v jednotlivých azimutech u hlavních pilířů "B", "C", "D" a "E" podle ing. Hale naznačují, že každá sada těchto pilířů mohla být zaměřena na cílenou hvězdu nebo hvězdný objekt, který se velmi pomalu v rámci zemského precesního cyklu 26 000 let přesouval po obloze vůči místnímu horizontu. Jinými slovy máme ve hře určitý imaginární "terč" v podobě cíleného nebeského objektu, který se objevoval každou noc v rovině severo - severozápadního horizontu, či stejnou měrou na růžici jiho - jihovýchodního obzoru. (Obr. vlevo: Příklad "SSZ-JJV" zarovnání  pilířů v prostředí Göbekli Tepe. Zde vidíme jednu z dvojic ústředních pilířů "sektoru D" a jejích střední azimut, který je orientován mírně na západo - severozápad a resp. jiho - jihovýchod.)

Takže korelace s Orionem?

Podle inženýra Hale z jižních hvězd a souhvězdí či jiných výraznějších objektů v jižním směru přichází do úvahy Hyády, souhvězdí Býka, Plejády a Orion (tedy konkrétně jeho "pás" tří jasnějších hvězd). Všechny tyto objekty by údajně odpovídaly orientačním směrům dvojic pilířů v jednotlivých sekcích komplexu Göbekli Tepe v průběhu časové epochy jeho výstavby v období 9500 - 8000 př.n.l. (podrobnější informace na toto téma může čtenář získat v poslední knize dr. Roberta Schocha - "Forgotten Civilization" - Zapomenuté civilizace, vyd. r. 2012). Ze všech vyjmenovaný nebeských objektů tu je pak jeden, který by mohl hrát prestižnější roli v rámci Göbekli Tepe - a to Orion, "nebeský lovec".

Po tomto zjištění si ing. Rodney Hale dal tu práci, že detailním způsobem zmapoval přesné pozice souhvězdí Orion v inkriminovaném údobí mezi daty 9500 př.n.l. až 8000 př.n.l. Následně pak zjištěné informace začal konfrontovat s orientacemi ústředních pilířů v různých koutech komplexu Göbekli Tepe.

Bohužel výsledek byl velmi neuspokojivý. I když v případě sekcí "B" a "E" došlo k potenciálnímu azimutovému zarovnání mezi orientacemi pilířů a jednou nebo druhou hvězdou "pásu Orionu", v případe sekcí "C" a "D" jakákoliv shoda azimutu však nepřicházela do úvahy. A ostatní jasné hvězdy Orionu dopadly ještě hůře než ty, co se nacházely v jeho "pásu". Z toho nám vyplynul zřejmý závěr. Je velmi nepravděpodobné, že souhvězdí Orionu mělo nějaký dopad na architektonickou orientaci hlavních pilířů chrámového komplexu. (Obr. vpravo: Rekonstrukční pohled z Göbekli Tepe k hlavní hvězdě souhvězdí Labutě - čistě pro vizuální účely, obrázek není v měřítku.)    

Ve skutečnosti je ve hře jeden zásadní problém, který vstupuje do hry v rámci orientace hlavních pilířů. Jde o to, že i kdyby tyto struktury byly orientovány směrem k jihu, neexistuje žádný důvod se domnívat, že právě v tomto směru se na obloze v prostředí jižního horizontu musí nacházet to, co chceme hledat. Situace totiž může být zcela opačného charakteru, takže ve hře je možná spíše ten, který k pilířům přistupuje z jižního směru, a v tom případě se díváme ve stejné ose, ale na druhou stranu severo - severozápadní. Je zajímavé, že v oblasti Evropy, ale i samotného tureckého regionu máme k dispozici celou řadu příkladů, kdy kultovní stavby byly svým designem a geometrií orientovány severním směrem.

Rekonstrukce Rodneye Halla týkající se sektoru "D", kde je velmi dobře patrný zaměřovací kámen. Kamenná zeď byla původně zcela jistě vyšší, ale o kolik není známo. Foto Andrew Collins/Rodney Hale.

Jde například o známé prehistorické stavby v jihovýchodní Anatolii nebo o ranné neolitické stavby jako je Çayönü, Nevali Cori nebo Hallan Cemi. Z tohoto hlediska se zdá být velmi pravděpodobné, že i Göbekli Tepe by mohlo být svou geometrickou podstatou orientováno na sever, a nikoliv na jih. V této fázi výzkumu a s těmito myšlenkami v hlavě obrátil inženýr Hale svou pozornost k severnímu horizontu se snahou identifikovat potenciální hvězdné cíle.

Finální odhalení

Nakonec pouze jedna hvězda se ukázala být hlavním kandidátem v severním směru pátrání. A touto hvězdou byl Deneb, nejjasnější objekt souhvězdí Labutě - "nebeského ptáka" (toto souhvězdí je také známé jako "severní kříž"). Prakticky všechny sekvence o dvou pilířích odpovídaly zaměření do postavení této hvězdy v období mezi roky 9500 př.n.l. - 8900 př.n.l. (a to je časové rozpětí, které velmi dobře vyhovuje zjištěným údajům získaným pomocí radiokarbonové analýzy v souvislosti se stářím Göbekli Tepe). A co víc, existují důkazy o tom, že mnoho jiných neolitických míst v oblasti jihovýchodní Anatolie neslo zarovnání v severo - severozápadním směru a se vstupy od jihu. (Obr. vlevo dole: Detail "zaměřovacího kamene", který možná z velmi abstraktního hlediska představuje ženský trup s nohama a otvor reprezentující "pochvu". Foto Andrew Collins.)

Rodney Hale pro jistotu několikrát zkontroloval jejich orientaci, a to na základě dostupných plánů, a skutečně zjistil, že odrážejí přesné zarovnání k nebeské pozici hvězdy Deneb, a to během devátého a osmého tisíciletí před naším letopočtem. Potvrzení o zarovnání Göbekli Tepe s hvězdou Cygnus přichází s nedávným objevem kamene se speciálním otvorem uprostřed v návaznosti na dvojpilíř v sektoru "D". Jedná se o poměrně malou díru o průměru nějakých 18 - 20 centimetrů umístěnou ve výšce 1,2 metru nad zemí.

Kámen je pokryt množstvím křivek v páru, které se sbíhají těsně pod otvorem při pravé straně. Velmi pravděpodobně se jedná o naivní reprezentaci trupu člověka s nohama, který se sklání směrem k pravé hraně kamene. Pokud tomu tak skutečně je, pak otvor v kameni by byl synchronní s vulvou, neboli lidským rodícím otvorem. Osoba v podobě šamana nebo kněze pak byla schopná dívat se prostřednictvím kamenného zaměřovacího otvoru směrem k hvězdě Deneb.

Pokud všechno toto souhlasí, pak bychom měli začít hledat odpověď na otázku, proč byl Deneb pro naše předky tak důležitý? Odpověď je možná překvapující, ale velmi významná a logická. Hvězda Deneb sama o sobě nebyla v mechanismu zarovnání Göbekli Tepe až tak důležitá jako to, co se nacházelo za ní.

Takže to, co se nachází za touto hvězdou, bylo našim předkům velmi dobře známo - "Temná Štěrbina" (Dark Rift) v prostoru Mléčné Dráhy. Čili místo, které je vyplněno temnou mlhovinou rozdělující Mléčnou dráhu na dvě části v nebeském sektoru od souhvězdí Labutě až po oblast souhvězdí Střelce a Štíra. Přesně zde na pozadí vytváří naše Slunce pomyslnou dráhu napříč Mléčnou dráhou.

-pokračování-