EVROPA MUSÍ ZBROJIT I V KOSMU

       Družicové pozorovací, komunikační a navigační systémy jsou v současné době jednou ze základních komponent vojenské technologie. Evropská unie chce dosáhnout nezávislosti na USA v bezpečnostní politice, proto musí přizpůsobit i své aktivity ve vesmíru, doposud orientované spíše na civilní účely, i vojenskému využití. Evropská komise ustavila pracovní skupinu k vypracování příslušných doporučení. Nedávno evropští experti na vesmír a bezpečnost uveřejnili zprávu s výsledky své práce. Experti zdůrazňují, že Evropská unie je zodpovědná za bezpečnost 450 milionů obyvatel a čtvrtinu globální ekonomiky. Proto musí získat větší nezávislost i ve službách poskytovaných družicemi. Klasickým příkladem je družicová navigace. Byla vyvinuta původně pro vojenské účely, ale dnes na ni spoléhají miliony civilních uživatelů, počínaje záchrannými týmy, přes lodě, letadla a kamiony, až po turisty a cestovatele.

Americký systém určování polohy GPS je zpřístupněn pro civilní účely s různými omezeními. Mimo jiné není civilním zájemcům přístupný během válečných operací USA v určitých regionech. V některých lokalitách je uměle zkresleno určení polohy atp. Ruský vojenský navigační systém GLONASS je užitečným doplňkem GPS, a je rovněž s podmínkami dosažitelný civilním uživatelům. Ovšem dosud není plně funkční. Evropská unie proto nyní intenzivně pracuje na výstavbě svého vlastního navigačního systému GALILEO. Do provozu má být uváděn počínaje rokem 2008. Jeho výstavba však bude dokončena teprve v roce 2013. Navigace je jednou ze tří hlavních sfér, kde mohou družice spolupůsobit ke zvýšení osobní a národní bezpečnosti. Druhou je pozorování a mapování. Využívá se jak ke sledování pohybu na hranicích státu, ale také například při pozorování zemětřesení, lavin nebo záplav. Názorně se to projevilo v případě vánoční tsunami v jihovýchodní Asii. Třetí sférou využití družic jsou komunikace. Od telefonního spojení pro vzdálené oblasti až po vysokokapacitní přenos dat. Projekty GALILEO a GMES (Global Monitoring for Environment and Security - globální pozorování životního prostředí a bezpečnosti) mají dobré předpoklady pro využití jak k civilním, tak vojenským účelům.

Bude však nutno do družicových systémů více investovat. Výdaje roku 2004 činily necelou jednu miliardu eur. Experti doporučují postupné zvyšování až na 2 mld. eur v roce 2012. Z toho by asi 20 % mělo být vydáno na původní civilní zaměření a zbytek směrován na nové bezpečnostní aplikace. Ve zprávě se zdůrazňuje, že teroristům nemohou efektivně čelit klasické armádní struktury. Nové bezpečnostní systémy budou využívat i komerční družicové služby. To si však vyžádá spolupráci mezi různými sektory a agenturami. Proto bude nutno zajistit možnost součinnosti přístrojů různých systémů. Kdo dnes potřebuje přístup k více systémům družicového pozorování, jako například meteorologové, musí být vybaven více systémy pozemních přístrojů. Totéž platí pro satelitní telefonii. To by se mohlo elegantně vyřešit společnými standardy pro přístrojová rozhraní, jak se to osvědčilo u mobilních telefonů v systému GSM. Systém GSM byl vyvinut pro Evropu, ale dík dobře navrženému rozhraní jej převzali i USA a Japonsko.

Evropa také důvtipně překlenula záměrné nepřesnosti, vložené Američany do navigačního systému GPS. Ohrožovaly leteckou dopravu. Proto EU uvedla do provozu družicový systém EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service), který mj. koriguje GPS. Bude rovněž nutno zajistit proti zneužití data poskytovaná družicemi. Před zničením bude nutno chránit i samotné družice. V současné době jsou ovšem jediným zdrojem informací o riziku srážky družice s troskami raket a podobným kosmickým smetím na oběžných drahách, jen americké databáze. V tomto směru si musí Evropa rychle vyvinout svůj pozorovací systém a příslušné mapy.