SKALÁRNÍ ENERGIE, ČÁSTICOVÉ ZBRANĚ A TECHNOLOGIE NOVÉHO TISÍCILETÍ (9)

Americký satelit Vela událost zaznamenal. Incident byl neprodleně šetřen dvěma zástupci z USA, kteří pracovali ve vojenských laboratořích v Los Alamos. Bearden ve svých materiálech tvrdí, že dne 21. listopadu 1977 struktura oblačnosti vykazovala poměrně vysokou potenci přítomnosti skalárního vlnění. Tento jev byl v inkriminovanou dobu sledován podél dlouhého pobřeží Tichého oceánu od Aljašky prakticky až do Chile.

Hradba mraků v této části oceánu se šířila po celé délce jako rovná čára vytvořená pravítkem bez přítomnosti jakékoliv sebemenší struktury připomínající klasickou oblačnost. Nejzajímavější úsek oblačnosti byl charakterizován "průrvou" přes dvě stě kilometrů dlouhou a asi dva kilometry širokou. Pro tento jev nebylo známo oficiální vysvětlení, ale tzv. "Teslovy skalární energetické koule" byly charakteristické podobným úkazem. Jiné velmi zvláštní exploze byly pozorovány především v letech 1977 - 1978, a to v prostoru nedaleko východního pobřeží USA s některými podobnými přidruženými jevy.

Podle Beardena tyto exploze byly důsledkem změn probíhajících uvnitř interferenční mřížky, která procházela prakticky nad celými Spojenými státy. Tyto změny byly instalovány křížovým působením skalárního záření a aktivitou v tehdejší době experimentální zbraňové technologie ruské výroby v podobě "skalárních houfnic" způsobujících mocné elektromagnetické pulzy. K těmto událostem docházelo poměrně často a po celých Spojených státech, což můžeme usuzovat z poměrně přesné statistiky analogických jevů meteorologického charakteru.

Taková mřížková struktura mohla být detekována pouze z prostředí kosmického prostoru, resp. z prostředí oběžné dráhy, a existuje pouze jeden způsob jak vytvořit skalární vlny rušící avízovanou mřížkovou strukturu. K dispozici ovšem musí být velmi silný vysílač zahorizontálního charakteru, který je nastaven na přísně specifický kmitočet. Takovým zařízením byl například známý "Datel" (viz obr. vpravo), který se nacházel svého času na Ukrajině.

Především však v roce 1984 došlo k výrazným zásahům do interferenční mřížky nad USA. Tento rok byl vůbec velmi zvláštní a extrémní na různorodé hraniční jevy zřejmě ještě v důsledku doznívajících projevů otevřeného hyperdimenzionálního okna v rámci Projektu Filadelfie (časoprostorový tunel 1943 - 1983). Každopádně však především v okolí měst Los Angeles a San Diego došlo v tomto roce k enormnímu výskytu velmi anomálních meteorologických jevů včetně nespecifikovaných projevů dunění, hřmění nebo otřesů budov ovšem bez přítomnosti klasických seismických jevů.

Ostré a neočekávané projevy počasí zasáhly tyto oblasti s extrémně velkými větry, které se projevily především v noci na 12. prosince 1984 rozsáhlými výpadky elektrické energie a poškozením místní infrastruktury. V okolí Tusconu se zase projevil naprosto anomální typ sněhové bouře, který meteorologové nedokázali vysvětlit. V tomto ohledu by bylo vhodné uvést, že útoky na interferenční mřížkovou strukturu v prostředí Spojených Států probíhají velmi intenzivním způsobem i v současné době - viz celou sérii těžce anomálních projevů počasí na různých místech této země. Jak jsem se dozvěděl, je to z důvodu skupinové aktivity více skalárních vysílačů umístěných v různých zemích, které nejsou nakloněny geopolitické strategii USA.

Další poruchy poměrně významného charakteru v oblasti USA realizovala ruské útočná řízená orbitální plavidla, která vešla ve známost jako "Cosmospheres", o kterých bylo známo, že disponují poměrně širokým spektrem v té době experimentální zbraňové technologie včetně částicových paprskových zbraní. K tomuto velmi zajímavému tématu se vrátíme později. Podle Berdena by mohly anomální záblesky viděné satelitem Vela v letech 1979 - 1980 být testem křížového působení skalárního záření v pulzním exotermickém režimu, který produkuje poměrně ostrý typ elektromagnetické exploze. Z tohoto důvodu může být opticky projevený záblesk hodně podobný elektromagnetickému záblesku během jaderného výbuchu.

Dr. Bearden v jednom ze svých spisů přímo píše:

"Dokonce i v prostředí vakua může taková ostrá erupce energie v rámci místního časoprostoru vyprodukovat velmi mocný příliv plazmatu. Významné absorpční a zpětně radiační účinky z tohoto náhlého plazmatického výronu energie lze očekávat, a to v analogickém profilu ve vztahu k jadernému výbuchu. Velmi typické pro takovou situaci jsou opakované ostré zákmity světla, a to především v infračervené oblasti světla, což zcela jistě vylučuje projev konvenční jaderné události."

V roce 1979 pozoroval investigativní výzkumník Nick Downie velmi masivní rozšiřující se sféru ostrého světla, které zasahovalo hluboko směrem do tehdejšího Sovětského Svazu s epicentrem v blízkosti lokality střelnice Sarysagan, kde se v inkriminovanou dobu měla nacházet technologie fungující na bázi částicové paprskové zbraně, která mohla fungovat i jako skalární interferometr. Downie ve svém materiálu píše o tom, že v dané oblasti během jednoho měsíce došlo k více událostem podobného charakteru.



Teslova technologie použitá k aktivaci planetární energetické mřížky

Známý publicista Richard Hoagland již před mnoha lety v roce 1995 zmínil v jednom rozhlasovém rozhovoru velmi zajímavou kauzu, která se shodou okolností dotýkala jednoho jeho známého, který v té době aktivně sloužil v rámci tajných bezpečnostních sil. Tento jeho přítel prý byl již v roce 1970 součástí bezpečnostního kontingentu, který doprovázel oddíl speciálního druhu vojska do oblasti Střední Ameriky. Ve skutečnosti šlo o poměrně velký prapor vojenských inženýrů. Celá akce měla poměrně bizarní charakter. Konečně, posuďte sami.

Celé toto zvláštní armádní uskupení se usadilo přesně na 19,5 stupni severní šířky. V meso-americké oblasti uprostřed džungle pak rozvili svůj hlavní tábor. Během několika následujících dní se vojenští inženýři zabývali montáží velkých přenosných energetických generátorů, které byly jednak vzájemně propojeny masivními měděnými kabely a jednak byly umísťovány odděleně v přísně geometrické hexagonální formaci. Generátory byly opatřeny napěťovými cívkami. Výkon každého jednoho generátoru byl tak velký, že by dokázal zcela vážně osvětlit celé město.

Dr. Hoagland tvrdí, že z toho, co o této akci víme, je zřejmé, že muselo jít o utajované přísně koordinované experimentální zkoumání zemské hyperdimenzionální sítě (ekoseadricko-dodekaedrická matrice, viz obr. vlevo). Zřejmě se již v onu dobu velmi dobře vědělo, že v prostředí hyperdimenzionálních uzlů této sítě lze měnit rezonanční vlastnosti dané matrice s možností aktivace specifických geologických procesů uvnitř planety.

Tak jak naše fyzická realita kmitá na určité frekvenci, snaží se již dlouhou dobu různé specializované skupiny fyziků experimentovat s jistými specifickými vysílači se snahou ohýbat a různě modulovat tok času (viz například Projekt Phoenix I. - III. nebo Projekt Montauk). Mimochodem je zajímavé, že výše uvedená operace ve Střední Americe časově odpovídá raným stádiím experimentů v režii právě "Projektu Montauk".

Hoagland je navíc přesvědčen, že lidská společnost je dlouhodobě manipulovaná do určitého zcela záměrného systému víry se snahou o dosažení určitého kritického bodu. Někdo (anebo "cosi") prostě chce, abychom uvažovali podle zcela konkrétního specifického modelu a jisté události uvnitř naší reality pak byly výsledkem tohoto mechanismu uvažování.

V podstatě tím naznačuje, že Američané a Rusové (dle mého názoru ale dirigentem této hry může být nám neznámá mimozemská civilizace či, bůh ví, co jiného) prostřednictvím skalárních vln modelují specifický druh konkrétní úrovně reality, a to prostřednictvím implementace umělého vibračního pole, které dokáže ovlivňovat a vytvářet změny výsledného vzorce našich mozkových vln. Různé frekvence se pak rovnají způsobu, kterým vnímáme život v závislosti na tom, které části mozku se pod účinkem té či oné frekvence právě aktivují.

Faktem je, že i když se na první pohled může jevit Hoaglandova teorie velmi bizarním způsobem, má hodně co do sebe a rozhodně nutí k hlubšímu zamyšlení se nad jistými aspekty naší civilizace. Navíc, jak budu popisovat v další části, není dr. Hoagland rozhodně jediným reprezentantem takového názoru.

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly