KLAMAVÁ VĚDA A DR. RUPERT SHELDRAKE (3)

Předtucha, prekognice a intuice

Sheldrake má ve své databázi shromážděno na 842 případů poměrně velmi bizarních projevů lidské předtuchy, prekognice včetně intuice. Ba dokonce má k dispozici poměrně zajímavý seznam případů, kdy lidé viděli ve svých snech poměrně přesným způsobem svou budoucnost nebo budoucnost nějaké jiné osoby. Dokonce má záznamy analogických případů u zvířat. V tomto ohledu není Rupert Sheldrake zdaleka jediným vědcem.

Lze odcitovat případ britské bioložky Rachel Grantové, které prováděla studii páření ropuch v jedné konkrétní lokalitě v severní oblasti Itálie, přičemž mohla doslova v přímém přenosu sledovat exodus ropuch těsně před zemětřesením o síle 6,4 Richterovy stupnice. Toto zemětřesení zasáhlo Itálii v dubnu roku 2009. Grantová se pak nebála tisku sdělit, že její závěry naznačují, že ropuchy jsou schopné detekovat uvolněné zemské plyny, ale i jemné částice mnoho hodin před zemětřesením s tím, že by se tato jejich schopnost mohla praktickým způsobem využít. Sheldrake na toto téma ve svých materiálech píše:

"Pokud se prokáže, že některá zvířata skutečně reagují na jemné fyzikální změny zemského povrchu, pak by se seismologům dostal do ruky poměrně vysoce účinný nástroj k mnohem kvalitnější formě předpovědi zemětřesení a dalších seismických poruch. A pokud se prokáže, že v dané věci hraje významnou roli předtucha, pak bychom se měli dozvědět mnoho důležitého o povaze času a příčinách spojených s principem kauzality. Tím, že budeme tuto zvířecí schopnost ignorovat, se ničemu nenaučíme."

Americký akademik Dean Radin vymyslel již v roce 1990 experiment k testování síly předtuchy. Určitým konkrétním způsobem sledujeme parametry emocionality u konkrétního člověka, přičemž potřebná data týkající se stavu vnitřního vzrušení sbíráme prostřednictvím elektrod umístěných na prstech ruky (podobně jako u některých testů na detektoru lži), sledujeme také činnost potních žláz, které vykazují trochu jiné charakteristiky v případě zvýšeného emocionálního vzrušení, stejně tak dochází k měření změn odporu kůže.

Testovaným subjektům byly ukazovány různé fotografie. Většinou šlo o pohodové věci jako obrázky krajin, moře, západu slunce atp. Mezi nimi se však nacházely fotografie se šokujícím obsahem, například mrtvolami lidských těl. Speciální počítačový program vybíral jednotlivé fotografie systémem generování náhodného čísla.

Pochopitelně když byly vybírány fotografie s klidným obsahem, pak subjekt vykazoval klidné psychické reakce, a naopak. Vědci však byli nesmírně překvapeni tím, že nárůst tzv. elektrodermální aktivity započal v průměru až o čtyři sekundy dříve, než byla fotografie se šokujícím obsahem subjektu ukázána. Je třeba poukázat na to, že samotný výběr fotografie počítačem trval pouze několik milisekund.

Sheldrake k tomu poznamenává:

"Lidé byli objektivně ovlivněni jakousi silou z budoucnosti. Jednoznačně reagovali na cosi, co exaktně nemohlo v přítomné stavu ještě existovat."

Uvedené případy pak vztahuje vědec ke své vlastní teorii morfogenetických polí. "To je v souladu s tím, jak tento atraktor zasahuje do organismů v rámci jejich dědičných procesů, nebo se stává cílem toku sil, které proudí z budoucnosti skrze aktuální přítomný okamžik směrem do minulosti.", říká dr. Rupert Sheldrake.

Zpochybnění principu zachování energie

Sheldrake ve své poslední studii jde ale ještě dál, přičemž analyzuje řadu experimentů zaměřených na testování principu zachování energie v živých organismech. Jde o poměrně bizarní formy experimentů, v rámci kterých je člověk nebo zvíře hermeticky uzavřen v komnatě, přičemž dochází k permanentnímu měření energetických vstupů prostřednictvím potravin či spotřebovaného kyslíku a výstupu v závislosti na vyprodukovaném teple, práci, případě vyprodukovaném kysličníku uhličitém.

V celé řadě experimentů došlo k velmi zvláštní anomálii. Zjistilo se totiž, že celá jedna čtvrtina energie se stala prostě a jednoduše nezvěstnou. Ve zbývajících experimentech mohlo dojít k záměrnému zfalšování dat, tak aby se tato anomálie nějakým způsobem zaretušovala. Rupert Sheldrake k této situaci poznamenává následující:

"Přestože si to většina lidí ani neuvědomuje, existuje poměrně překvapivá možnost, že živé organismy čerpají jistou formu energie nad rámec toho, co uznává standardní fyzika a chemie."

V souvislosti s tímto tvrzením dokladuje případy, kdy lidé nepřijímali potravu týdny nebo i měsíce bez jakýchkoliv nežádoucích účinků. V tomto ohledu dokladuje nesmírně podivný případ indického jogína jménem Prahlad Jani (záležitost je z roku 2010), který byl po několik týdnů sledován indickým "Ústavem fyziologických věd", který nedokázal tento fenomén klasickými prostředky vysvětlit. Podrobnosti k tomuto případu by měl čtenář nalézt na internetové stránce: http://www.theepochtimes.com/n2/science/study-onyogi-prahlad-janis-fasting-miracles (jak jsem ale aktuálně zjistil, tak tento odkaz již bohužel není funkční).

Sheldrake proto vyzývá k dalšímu studiu tohoto jevu:

"Existují pro nás zcela neznámé formy energie, které v současné době klasické věda neakceptuje a neuznává. Ve skutečnosti však může jít o energii tzv. "nulového bodu", která je sice vědou uznávána, ale její nastíněná praktická interakce se živými organismy je pro tuto vědu neakceptovatelná."

Zároveň je přesvědčen, že ve hře může být i vliv poměrně nové energetické formy, která je zatím všeobecně známá v oblasti astronomie. Jedná se o existenci tzv. "temné hmoty". Když fyzikové pozorovali pohyb galaxií nebo celých kup galaxií, byli překvapeni tím, že v tomto případě nebylo možné klasickým způsobem aplikovat zákony pohybu. Na pozadí byly detekovány poměrně rozsáhlé gravitační anomálie. Astronomové tak postupně došli k závěru, že ve hře musí být přítomnost jakési neviditelné hmoty čili tzv. "temné hmoty". Pokud vím, tak její existence nebyla doposud exaktně prokázána, takže stále jde o čistou hypotézu.

Každopádně však nyní kosmologové věří tomu, že pouze malá část Vesmíru se skládá z pozorovatelné hmoty a energie, která je typická pro planety, hvězdy, galaxie nebo klasické elektromagnetické záření. Naopak jsou přesvědčeni o tom, že velká část vesmíru je složená právě z oné exotické "temné hmoty". Pokud je mi známo (ale mohu se v tomto mýlit), pak dominantně rozšířená teorie pojednávající o "temné hmotě" říká, že hustota temné hmoty je konstantní, a to i přesto, že Vesmír neustále expanduje. To svým způsobem vyvrací druhý zákon termodynamiky.

Sheldrake k tomu poznamenává: "To znamená, že Vesmír funguje jako "perpetum mobile". Expanduje z důvodu přítomnosti energetického potenciálu "temné hmoty" a čím více se rozpíná, tím více "temné hmoty" produkuje."