STRÁŽCI LEDOVÉ HORY - TAJEMSTVÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY, KTERÉ NEMĚLO BÝT NIKDY VYZRAZENO (4)

Wilhelm Landig není zdaleka jediným spisovatelem, který píše o velmi zvláštním prototypu letadla prchajícím v posledních dnech války za hranice "Třetí Říše". Tato skutečnost pak propůjčuje Landingovým informacím jistou míru relevance. Siegfried Heppner je spisovatel a badatel, který zasvětil velkou část svého života zkoumáním indicií, které měly nějakou souvislost s německými létajícími disky a dalšími záhadami kolem Třetí Říše. Hovoří o očitém svědkovi, který ono "super letadlo" viděl na vlastní oči v době, když mu bylo asi 14 let. Heppner se tak odkazuje na román, který napsal jiný známý spisovatel a výzkumník Tom Agoston. Tento člověk hovoří o tom, že diskutovaný letoun skutečně spatřil na vlastní oči. Zde je malý výtah z klíčové pasáže textu:

"Toto letadlo skutečně existovalo. Vidím ho jasně před očima ještě nyní. Letělo nízko nad domem, kde jsem bydlel, směrem na jih do Švýcarska. Bylo to ráno mezi 8.00 - 9.00 hodin dne 9. května 1945. V tuto dobu jsem seděl u okna a díval se směrem na budovu říšské banky v Kostnici. V jednom okamžiku jsem spatřil obrovský trup stroje se zřetelným znakem hákového kříže. Objekt letěl tak nízko, že jsem se jednu chvíli domníval, že snad narazí do věže katedrály. I když jsem tomu zpočátku nevěřil, ale záhy jsem musel uznat, že letoun je složen ze dvou trupů typu Dornier Do-635 se čtyřmi motory (dvě vrtule se nacházely vpředu a dvě vzadu na špičce ocasu).

Uprostřed byl patrný výrazný prosklený kokpit ve tvaru slzy. Později jsem se dozvěděl, že tento stroj dokázal letět rychlostí až 900 kilometrů v hodině. Jeho největší předností byla perfektní ovladatelnost díky využití vrtulí v přední a zadní části trupu. Během několika vteřin mi toto monstrum proletělo nad hlavou, aby se během dalších vteřin ztratilo nad jižním horizontem. Teprve mnohem později v průběhu svého života jsem se dostal k informacím, ze kterých vyplynulo, že letoun startoval v Praze s mezipřistáním ve Španělsku, kde doplnil palivo, a poté pokračoval dál do Jižní Ameriky