LOBSANG RAMPA - ČLOVĚK S VŮNÍ LÁSKY A POROZUMĚNÍ (NEMĚLI BYCHOM NA NĚHO ZAPOMENOUT) (4)

Faktem ale také je, že "Třetí oko" svým obsahem vyznělo velmi přesvědčivým způsobem. Publikace byla naplněna množstvím velmi faktických informací, což potvrdila i celá řada odborníků. Ovšem byla tu také pověst společnosti, která byla v sázce. Nakonec vydavatel přece jen ještě přehodnotil své rozhodnutí a rozhodl se materiál publikovat a být tak případně zatracen, jak je uvedeno v předmluvě v prvním vydání této publikace, ke kterému došlo v listopadu roku 1956.

Po pomalém startu začal prodej knihy nabírat na obrátkách. Rychle následovalo druhé vydání a pak další. Materiál byl velmi rychle přeložen do němčiny, francouzštiny a norštiny. Jenom v prvním roce se vydalo a prodat přes 60 000 kopií, což byla zcela překvapující skutečnost. O to méně radosti však prožíval autor knihy dr.Kuan/Rampy, který právě procházel prvním atakem koronární trombózy a bylo mu důrazně uloženo, aby opustil Londýn a přestěhoval se do míst s lepším klimatem.

Nakonec se tedy se svou manželkou Sarah a Sheelagh Rouse přestěhoval do Irska. Poté, co nějakou dobu žili v areálu "Trinity College", se rodina usadila v pronajatém domku s výhledem na moře ve městě Howth nedaleko Dublinu. Rampa zde konečně našel mír a štěstí, po kterém tolik toužil. Ovšem i přesto v důsledku svého podlomeného zdraví a poměrně konstantního proudu výletníků, kteří proudili do jejich pronajaté nemovitosti, byl do jejich rodiny vnášen neklid a určité problémy.

Kritiky s výjimkou "odborníků na dálný východ", kteří rukopis původně přezkoumávali, však byly poměrně pozitivního charakteru. Ona stará garda učenců na problematiku Tibetu a Asie obecně v čele s Richardsonem, Harrerem, Snellgrové a Pallise však produkovala další a další hodnocení velmi ledového charakteru. Například Richardsonova analýza, která vyšla v listu "Daily Telegraph" a "Morning Post" v listopadu roku 1956, začínala zhruba takto:

"Vyšla kniha, která hraje velmi horlivým způsobem na téma "Tajemný Tibet" a má jednu podstatnou výhodu. Jde totiž o to, že pouze jen velmi málo