NADACE KESHE A NOVÁ FYZIKA

Vážení přátelé i nepřátelé,

díky za tohle video o nadaci Keshe : ( http://www.youtube.com/watch?v=zXSEEuhYJPQ ) jsme otevřeli Pandořinu skřínku, kde podle pověsti zůstala po vypuštění všech negativních sil jediná – NADĚJE. Činnost lidí v nadaci mi umožňuje popsat kostru existence jiné fyziky, kde tím řídícím prvkem není nějaký nedefinovatelný bůh. Existuje fyzika, kde za vznik i vývoj všeho co existuje jsou zodpovědné síly, které známe všichni a které může řídit každý člověk na Zemi.

Pan Keshe (čtěte prosím jméno také jako vlastnost člověka, který platí "keš", tedy „za hotové“, čeština je podstatnou složkou pro fungování technologií, které nadace vyvinula a vyvíjí). posunul o mílové kroky to, co spustil Tesla zkoumáním vlastností elektřiny ve spojení s intuicí člověka, v jeho stopě pokračuje Nassim Harramein v principu "torusu" (ve filmu "Thrive"), postaveném na šesterečném principu „květu života“, ze kterého vychází i moje práce o sdílení informací skrze nástroje, ke kterým se lidstvo v určité době vývoje dostane. Pan "Keš" sice používá trochu jiný slovník než já, ale podstatu sil v prostoru jsme oba pochopili podobně.

(Milým bonusem jeho práce je zjištění, proč USA a Netan jahůůůů tak usilují, ale i váhají s útokem na Irán. Asi neradi budou riskovat možnost, že střely vyslané na Irán, se mohou vrátit na místo, odkud byly vystřelené. Tak totiž funguje zákon akce a reakce v době, kdy poznáváme zákonitosti „lidské“ gravitace – magnetizmu = charisma člověka).

Dlouho nám trvalo, než jsme dozráli k pochopení skutečné podstaty složek gravitace ve fyzickém i nefyzickém (mentálním) prostoru. Toto se podařilo a otvíráme možnosti dalšího vývoje, postavené na jiném axiomu o „vzniku prostoru a času“ a na jiné úloze člověka ve společnosti. Současně si zřejmě budeme muset vytvořit i příběh o zcela jiné historii téhle galaxie. Jiná je (částečně) také historie učení o "křestu". Snaha o světovládu v době nástupu křesťanství byla u tehdejších mocných stejná jako snaha těch dnešních, jejich moc stále vychází z utajování poznatků o silách, se kterými může hospodařit každý člověk.  Učení o „křestu“ je především nauka o vlastnostech, symetrii a hierarchii informací v prostoru, obsahuje i metodiku pro chování lidí a přístup k vlastnostem a možnostem sil v prostoru - a následně je i vstupenkou mezi ty rozumnější civilizace, které nás už velmi dlouho a podrobně sledují.

Od pochopení principu symetrie v oktávě (http://www.nejsmeovce.cz/books/view/9) a pochopení „vertikálního času“ (zamrzlého pohybu!) – vede cesta ke vzniku gravitace, síly přitažlivosti, ukotvené v příčném směru tím, co známe pod názvem „elektřina“ (elektřina je FORMÁTEM magnetizmu, je ukotvením pohybu „sem a tam“ do stabilních forem – EM frekvencí). Tuto řadu ustálených rychlých pohybů můžeme vnímat jako vibrace prostoru. Vibrace ale nejsou vlněním, vznikají pohybem z bodu „ven“ a „dovnitř“ a takto se formují hustší struktury uprostřed (jádro „atomu“) a řidší struktury dále od středu. Na hranici směru „ven“ pak vzniká informační rozhraní = tvar povrchu. POVRCH není z materiálu, každé „rozhraní“ je myšlenkovou konstrukcí, vede od materiálu až „po vrch“ – až na vrchol našich dobových vědomostí o prostoru nad námi. (Čeština je úžasná, také to z té vložené mezírky ve slovu „povrch“ vnímáte)?

Existence POHYBU je nástrojem, kterým vznikl zřejmě celý vesmír – tedy i koncept pro Mléčnou dráhu, projekt pro vznik člověka. Začít ale musíme mnohem dříve, musíme se s dnešními poznatky vrátit do období, kdy pomocí „pohybu“ vznikl „zákon akce/reakce“ a z něj mnohem později dvě formy hustoty = HMOTA a její symetrický opak - PRÁZDNOTA. Novodobou formou „trojjediného boha“ je tedy celek, složený ze dvou složek, spojených podobností i opakem „směru“ – a to v řeči číslic známe jako vztah 1:2, archetyp počátku všech dalších počátků.

Víme, že i každý prvek má dva základní hmotné, ale opačné projevy – uhlík ve formě tuhy a diamantu – se zásadně liší mírou vnitřní uspořádanosti. Podobně musí mít i Vědomí – nehmotná součást člověka – také své polarity, známe jejich výsledek (zdánlivě neuspořádaný) jako „informační pole“ a „zákon podobnosti“. Vědomí současného člověka je pak základním nástrojem pro hledání souvislostí až k počátku všeho, nalezení základních příčin pro vznik procesů, struktur, tvarů a funkcí.  Je vhodné začít s hledáním vzniku a úlohy člověka vyčištěním věty, která v sobě zahrnuje paradox. „Na počátku nebylo nic“ vykrácením obou záporů vypovídá o faktu, že na počátku už něco muselo být. Něco, co samo od sebe nemohlo vzniknout – i „boha“ musel někdo z něčeho vytvořit. A bez existence „pohybu myšlení“ by nemohl vzniknout ani příběh o jiném pohledu na fyziku. Vystoupali jsme na další kopec poznání a můžeme se rozhlédnout do větší vzdálenosti.

Vstup do hlubší struktury „informačních polí“ je základnou=projevem=podstatou Keshova „neutronu“. Neutron, ze kterého Keshe vychází, je spojením dvou vyvážených systémů, je tedy přirozeným zdrojem nebo cílem = CELKEM, vhodným pro VZNIK POHYBU. Už zde lze tušit, že „pohyb“ je na počátku cesty, která vedla ze stavu „NIC“ ke vzniku tlaku, tepla, a různých forem hustoty do stavu „uzavřeného pohybu“, který známe jako „atom hmoty“. Další Opakování pohybů známe jako „zákon akce/reakce“ nebo „princip rezonance“ (zrcadlení). Tyto dva jevy fungují souběžně, rozdíl je jen v umístění „pozorovatele“. Rezonanci nemůže vnímat pozorovatel uvnitř procesu „akce/reakce“, musí být „nad ní“, aby mohl pozorovat a hodnotit „dvojici“ = oba projevy jako celek, jako informaci nezávislou na čase. Nacházíme se v době, kdy začínají rezonovat (objevovat se) informace, pro které člověk/lidstvo svým vývojem dozraje. A to se stává až když energie informací se stálým OPAKOVÁNÍM VYČERPÁ a produkuje CHYBY nebo OBJEVY. Chyba (a snaha ji opravit) je motorem, vyvažujícím rovnováhu celku. Keshe vnímá jako celek „neutron“ a z něj extrahuje nové formy „rezonance“.

Vytváří takové formy sloučenin, které popírají naše stávající znalosti o hmotě. Máme totiž nedostatečně nastavené vnímání času. Lineární čas vyžaduje řazení, posloupnost dějů – a tím i vznik a trvání sporu o prvotnosti „slepice nebo vejce“. Posunutím běžícího času do okamžiku, kdy musel vzniknout (je to logické, když existuje, tak také musel vzniknout) – se dostáváme do stavu rovnováhy, kde jedinou aktivní silou může být pohyb – pokud nastane. A protože pohyb opravdu nastal, a dokonce trvá – je nutně zodpovědný za vše, co existuje. Pokud vedeme nějaký pohyb z bodu do všech směrů, nacházíme další pohyby, z nichž některé s naším vytváří rezonance = spojení někdy podobných, jindy opačných pohybů. Známe je jako magnetizmus. Nadace Keshe využitím Teslových technologií nachází jiné formáty rezonancí, proto můžeme vidět v kapalném stavu látky, běžně vytvářené pouze pod tlakem nebo v jiné hladině teploty. Proč?

Protože Nikola Tesla jako první objevil rozhraní mezi mechanickou a mentální formou elektřiny – a z nich pramenící odlišnost technologií. Je obtížné v krátkosti vysvětlit, že elektřina, kterou produkuje lidské tělo, je jemnější, ale silnější sestrou „tupé a slepé“ elektřiny, kterou vyrábíme mechanicky. Začít lze ale kdekoliv, nejlépe asi existencí „dvojprvku“. Popsal jsem některé dvojice (modře vybarvené), kde slovo „nebo“ vyjadřuje „změnu směru“ = rozhraní pro jinou možnost vývoje.

ČAS a POHYB je také dvojprvkem, kde jeden bez druhého neexistuje - např. film, vypálený „do klidové polohy“ na DVD, si neprohlédnete bez dalších = POHYBLIVÝCH nástrojů. Pohyb bez „SMĚRU“ a „RYCHLOSTI“ také neexistuje ve hmotě ani v myšlení. Tyto dvojice vedou dál jak v opačných strukturách prvků (tuha, diamant) i společenských systémech.

Za jedinou nehybnou entitu do dvojice k POHYBU musíme dosadit INFORMACI, ona vypovídá o úloze času a o stupních vývoje uhlíkové rozhodovací struktury, o „inteligenci člověka a přírody“. Mimo informace, ukotvené v okolním prostoru naší zásluhou, existují podobné množinové celky s nižší míru sebeorganizace. Zvířata, rostliny, hmota a přírodní síly - vše toto je v pohybu. Chybu děláme(te), že věříme(te), že celý domov informací je v naší hlavě a těle. Nikoliv, informace o všech námi vykonaných pohybech sídlí v informačních polích prostoru, tam funguje souběžně fungující část člověka v podobě paměti a osobních „balíčků“ s vlohami a defekty. Mozky v hlavě i „mozky“ v tělních orgánech zpracovávají informace z okolí, ale současně máme pro fungování těla a vědomí hmotné a nehmotné kontrolní systémy. Také informační pole mají své produkční a kontrolní systémy, známe je opět ve dvou formách, jako projevy těla (bolesti, říhání, teplota…) a osobní nebo skupinové EMOCE. Řídit sílu svých emocí znamená umět se pohybovat v tak velkém prostoru, který jsme navštívili a uspořádali svým vnímáním a myšlením.

Prostor informačních polí (= naší fantazií do něj vstupujeme) vybudovaly všechny civilizace a „všechny formy opakovaných pohybů“ před námi. V době, kdy dozrajeme, nám „osobní políčko“ nabízí další etapu vývoje nejčastěji prostřednictvím NÁHODY. Ona „náhoda“ je ve skutečnosti jen průsečíkem („součtem“ směrů k nám), kdy většinu sil, které na nás působí neznáme. K chápání a řízení „sil z prostoru“ máme všichni čtyři stupně své osobní „síly vůle“ - známe ji ve slovech MUSÍM, MĚL BYCH, MŮŽU, CHCI. Jejich opačný směr vytváříme předponou „ne-“. Ze směrů a rychlostí těchto 8 SIL (základní oktáva sil v prostoru) vzniká příběh o vesmíru, kterému k verifikaci stačí jen to, co už funguje v podobnostech v hmotném i myšlenkovém světě.

Nadace pana Keshe dokládá svými výsledky vstup této skupiny lidí do oblasti nových rezonancí mezi informacemi, kdy k výrobě nějaké sloučeniny nacházejí náhradu místo použití tlaku – nebo náhradu místo použití efektu teploty. Zkrátka našli jinou komunikaci mezi prvky.

Pokud použijeme schema atomu, tak se prvky propojovaly pouze svou vnější složkou – pohybem elektronů. K vysvětlení principu studné fůze je vhpdnější jiný = pulzní model atomu, který je produktem fungování zákona akce/reakce. Obsah „jádra“ opakováním „nabírá“ informace z rozhraní na konci „pohybu ven“ a při návratu do jádra je ukládá do „rezonančních vrstev“, schopných reagovat s jinými na bázi podobnosti, půlení či dvojnásobku. Keshe svým tekutým kysličníkem obešel vrstvu tlaku nebo teploty, která bránila jádru jednoho prvku spojit se s jádrem jiného prvku. Každý prvek je stabilní formou „pohybu informace“, udržovanou v rovnováze „zrcadlem“, které známe jako hmotu.
Každý prvek je rozhraním pro existenci technologie mechanické (vytvořené z nějaké hmoty) – a technologie mentální, které nalezením společné rezonance mezi více prvky umožňuje zkrátit čas výroby, opravit okamžitě poškozené předměty, přírodní nebo lidská těla.

V historii galaxie mentální technologie vedly některou skupinu lidí k utajení svých rostoucích schopností „měnit situaci v okolí v nulovém čase“, pouze impulzem svého rozhodnutí. Z nich se stali pro netušící populaci „bohové“. Naše sluneční soustava s nimi má své zkušenosti, ale o tom píšu v jiném textu.

Za axiom počátku vezměme zákon akce/reakce a současnou hladinu obecných poznatků. Z jiného než současného stavu totiž do historie „času“ vycházet nelze, navíc je nutné zachovat posloupnost poznatků „z“ (směr ven) a „do“ (směr dovnitř), do bodu počátku. Nedílnou součástí relevance příběhu o vzniku a vývoji Mléčné dráhy musí být i skutečná řada existencí lidí, kteří touto historií část prošli svým vnímáním a myšlením a zanechali nám hmotné či polohmotné (písemné) doklady v podobě objevů, vynálezů či systémů řízení ve vrstvách populace. I společnost funguje jako „pulzní atom“, vytváří okolo „mocenského jádra“ vrstvy populace se stále se zmenšujícím „vztahem k jádru“.

• 1. Užitím zákona akce/reakce vzniká základní trojice pohybů: a) pohyb k vytvoření „bodu“, b) pohyb z bodu jedním NEBO všemi směry „ven“, c) pohyb „zpět“ do bodu (není možnost se vrátit jinam).

• 2. SOUČASNĚ vzniká i základní trojice informací: a) „bod“, b) informace o konci působení síly „ven“, c) informace o úloze a kvalitě pohybu v posílení jiného „bodu“ o informaci „o“ objemu NEBO „o“ kvalitě síly „ven“.

• 3. Vzniklá šestice (prvky + síly) odpovídá nejen protonovému číslu uhlíku, ale poloviny – trojice tak určují i základní „archetyp trojice“, vztah dvojice podobností k původnímu NEBO k celku novému. Všímavý čtenář si všiml, že čeština přidala „u“ ke slovu bod „druhým pádem“, který zakončil akci/reakci stejným písmenem, kterým akce začala. Ale to jsme teprve na počátku čarování s naší mateřštinou…

• 4. V pohybu „ven“ pak můžeme najít zdroj síly přitažlivosti v historii při hledání cíle.

• 5. V pohybu „zpět“ (zde už „dovnitř“, protože síla všemi směry z bodu „ven“ vytvořila informaci o velikosti objemu původní zdrojové síly, vložené do vytvoření „bodu“) nacházíme začátek „zákona přitažlivosti podobností“, který uzavírá okruh sil člověka.

• 6. Dopadem síly „dovnitř“ do bodu vzniká TLAK a dopadem informace dochází k posílení a zvýšení povrchu bodu do nové kvality = „hustoty“. Současně užití zákona akce/reakce ve spojení této informace s tou o původu bodu vzniká součtová informace = CÍL = CELEK dvojice vzniku „součtu podobností“ a vnitřního přetlaku = „potřeby hledat další cíl“.

• 7. ….tento sedmý „bod“ navazujících myšlenkových konstrukcí definuje počet, potřebný k definování „osmičky“ – symbolu dvou nekonečně se propojujících oktáv existence, nezbytných k převodu nehmotné informace do hmotného projevu a zpět.

• 8. Oktávová, ale symetrická struktura nejméně této galaxie představuje dvě čtveřice vrstev, kterými prochází každá další vytvořená informace od této první, popsané v osmi bodech. Z osmiprvkové symetrie vztahů v prostoru je odvozená desítková soustava, nástroj pro vytváření „řad“ a „cyklů“ = naše mate/matika. (viz mé starší texty nawww.nejsmeovce.cz)

Slunce nás a celou živou přírodu živí svým vyzařovaním, ale cesta, kterou pohyb – bůh pro novou dobu – musel vykonat, ta je sakramentsky dlouhá. Energetické snímače člověka (čakry) jsme nahradili lidskými „čachry“ s informacemi. Utajování informací VŽDY vede k protržení „obalu“ - nástrojů, kterými jsou informace utajovány, jen to někdy trvá dost dlouho.

Pro „dlouhý a krátký“ počet roků mayské civilizace nemá současná věda uspokojivé vysvětlení. Struktura cyklů existence člověka, trvajících desetitisíce a statisíce roků má kořeny v původním programu pro naší sluneční soustavu. To mi nabízí úvahu a příběh o výsadku lidí do naší sluneční soustavy z jiné, vyspělejší civilizace. Vodítkem je seriál „Hvězdná brána“, málokdo tuší, že scifi seriály popisují skutečný život ve vesmíru, byť jen pomocí prostředků, na které stačí naše fantazie a filmová technika. Příběh naší soustavy mám v jiném textu, ale zkráceně lze zmínit, že první výsadek původní galaktické civilizace se usadil na Maldeku, který zničila „konkurenční civilizace“ a donutila tak ostatní obyvatele galaxie k vytvoření „Federace“ a dohody o statutu této sluneční soustavy jako laboratoře nových možností „projektu ČLO/věk“. Další náš vývoj už navazuje na hypotézy, dohledatelné na internetu. Druhý výsadek původních obyvatel galaxie (Antiků) zalidnil planetu Mars. I zde ale došlo – podobně jako jinde v galaxii – k rozdělení populace na mocné a méně mocné. Genofond neposlušné, protože poddané populace tehdejší vládci Marsu odstěhovali na Zemi, jsme tedy „lidským odpadem“ marsovské civilizace. (Podobně se zachovali i Angličané v nedávné minulosti – lumpy a neposlušné vězně odvezli do Austrálie).

Ale pozor, naše lidstvo, možný odpad dávné marsovské populace, v současnosti představuje obdobu „objevu penicilínu“ v naší nedávné historii. Nadace Keshe spolu s dalšími skupinami postupně vytvoří nástroje pro opravy a komunikaci v mezilidské, mezihvězdné i „mezihmotné“ hladině. A možná se dobereme i cíle, který jsem pochopil jako poslední, v prostoru mé fantazie nový – změnu fyzické velikosti živých i neživých struktur v prostředí všech „formátů času“ (vibračním charakteristikám časů v jiných obydlených soustavách).

Tu poslední, komplexní mezihmotnou komunikaci, známe v podobě spolupráce uhlíku a křemíku v této galaxii, kde „nosičem“ spolupráce je vědomí, které se vývojem definovalo jako lidské. Křemíkové nástroje pro komunikaci už máme – v historické (doržet z křišťálu) i současné tranzistorové technologie přenosu informací (tablety apod).

Než jsme se naučili elektřinu vyrábět z okolní hmoty, tak už dávno předtím fungovala její jemnější, ale rychlejší sestra – lidské vědomí. Známe ji jako tlakovou složku rychlosti světla“, směr „síly vědomí“ od nás prchá v podobě černé barvy prostoru, „černých“ i „červích“ děr. Jsou to vlastně díry v našich vědomostech, nic jiného, oči nefungují, když je „tma“. Uši ano, vnímají dynamiku symetrie mezi „levou“ a „pravou“ stranou prostoru. Společně se zrakem jsou klíčovým zástupcem „archetypu trojice“ v člověku.

Pro sílu a kvalitu elektřiny, vyrobené z hmoty nebo ze slunce, používáme slovo frekvence, pro energii člověka se vžil pojem „vibrace“ pro elektrickou složku – a pojem „charisma“ pro magnetickou (tlakovou) složku energie člověka.
Rozdíl je pouze v kvalitě projevu, „frekvence“ je informační, nehybný celek = teorie. Vibrace je fyzický projev stejného celku. Mnoho lidí nemá mezi teoretickými a fyzikálními pojmy a projevy vytvořené rozlišovací rozhraní, což vede k mísení obou „oblastí použití“ a k následnému nepochopení technologií na mentálním nebo mechanickém základu.

Vstup nadace pana Keshe otvírá další část kapitoly příběhu energií, otevřených před 100 lety Nikolou. Teslou. Keshe vlastnosti „světla“ rozšířil o způsoby, kterými lze opravovat lidské tělo čerpáním „zamrzlých“ informací o našem životě současném i životech předchozích. Všechny informace v „prázdném“ prostoru vesmíru vznikly zastavením nebo ustálením pohybu a vytvořily tak informační pole (zastavením) a fyzikální síly (ustálením pohybu). Mým přínosem je formulace jednotky pro informační objem prostoru – definici pojmu bod. (IBP, viz jiný text). Z definice bodu a axiomu zákona akce/reakce lze formulovat jiný koncept vzniku této galaxie, navázaný na rozhodovací struktury předchozí, stále přítomné i v naší existenci.

Galaxie vznikla z původní rotační formy pohybů, známe je jako "květ života". Tento symbol vytvořily první formy sebeorganizce, které si můžeme představit jako „vědomí směru a protisměru“ po objevu „zrcadlení“. Oakovaním stejných pohybů mohla - a také vznikla „plocha“, schopná odrazit či kontaktovat podobnou plochu, později došlo k zrcadlení rotujících ploch – k počátkům „sebereflexe“. Květ života je obrazem rostoucího zrcadlení podobností. Ale ještě mnohem déle trvalo „květu života“ vytvořit svou vnitřní strukturu = předlohu pro vznik přírody a člověka. Člověk je hmotným projevem struktury, známé jako „STROM ŽIVOTA“.

Výklad struktury „Stromu života“ lze ve zkratce shrnout do věty, která „zrcadlením trojice“ vytvořila šest prvků (v horní části obrazce). Jedna zobrazená trojice (ve spodní části obrazce) pak ve spolupráci se šesticí vytvořila NÁSTROJ – pětici (uprostřed obrazce), která používá jednu z trojic k hledání vlastností té druhé. Tento princip „5“ je pak základnou pro vytváření hmotných struktur s vnitřní sebeorganizací = inteligencí, které mají své „zrcadlo“ v jinak uspořádáné struktuře nehmotného prostoru okolo hmotných těles. Pětiprvková forma lidské logiky je následně projevená i v pěticích hmotných, s jejichž pomocí lze najít nejen svou historii, ale i další možnosti vývoje projektu ČLO/věk. Strom života je stavební „buňkou“ pro konstrukci první „vrstvy živosti“ – rostlin, (viz text http://www.nejsmeovce.cz/books/view/9), později k prvním formám sebeorganizace, která vedla k potřebě vytvoření buněk a těl zvířat a lidí. Zrcadlem vývoje hmotného života byl vzniku zářičů a jejich jejich planet (= úložišť informací v hmotné formě), později i celých hvězdných a galaktických struktur.

Informace vytváříme každým svým pohybem. Stejné pohyby se sdružují (= efekt zákona akce/reakce) a po smrti se naše životní zkušenosti (= „zmražené“ informační balíčky ) přidají k množině podobných v blízkém i vzdáleném prostoru. Některé životní zkušenosti stačíme zapsat či vyrobit během života, jiné s námi vycestují z těla a jsou připravené pro další „novo/roz/ence“ v podobě jejich nadání či defektů.

V jazycích, v symbolech pro „záznam pohybu myšlení“ je schovaný klíč k naší historii a hledání našeho nehmotného počátku. Cílem mojí činnosti je přenést už velmi dávno vytvořený příběh o koloběhu života ve hmotné a v nehmotné struktuře. Spouštěčem je pro mne vstup nadace Keshe do českého mediálního prostoru (září 2012?). Koloběh „energie vědomí“ v přírodě a v člověku věda popisuje svým jazykem, dochovaná duchoní učení mají jazyk jiný. Lze tvrdit, že po transformaci finanční struktury přichází i doba pro spojení jazyků a příběhů o lidstvu v galaxii, přijde doba realizace českých pohádek.

Pojem „duše“ představuje množinu osobních životů, „duch“ je pak programem pro danou sluneční soustavu. Život po smrti známe z pohádek o bytostech lesa, andělech strážících naše tělo a náš „osud“ (= projekt, se kterým se rodíme, který částečně chceme a částečně je nám přidělený tlakem některého informačního balíčku z prostoru). Po smrti hmotného těla postupujeme v nehmotné škole života podobně jako v životech v těle, doděláváme resty a přijímáme odměny ve vyvažovacím procesu, známém pod slovem „karma“. Nehmotnou oblast svých životů známe z pohádek, v profesích víl, čertů, archandělů a dalších bytostí postupujeme ve škole programování a kontroly – kdy život v těle je praxí této nehmotné a bezčasové školy. Jako vysvědčení musíme vytvořit projekt planety nebo obydlené sluneční soustavy – a ti schopní pak společně vytváří projekty hvězdných soustav anebo galaxií.

Jediná pohybová energie, kterou máme v nehmotné existenci k použití – je energie živé přírody a živých lidí. Měli bychom si konečně začít vážit skutečnosti, že pouze v živé a hmotné formě existence můžeme svět stavět nebo ničit!!

Ale vraťme se k našim kořenům ve světě, kde jsme „se spolu znali“ jen jako rotace jedním a druhým, opačným směrem, jde to ztuha, co?

Opakovaný kontakt směrů „dovnitř“ vyústil do klidového „bodu“ a do tří na sebe kolmých „přímek“ (= součtů pohybů). Jejich součtový, převažující směr pohybu známe v obrazci svastiky, svastika je zobrazením „vzniku rotace těles“. Tentýž pohyb z bodu „ven“ zobrazený svastikou vytvořil dvě protisměrné SPIRÁLY KOMUNIKACE, známe je ve tvaru a fungování „osmičky“. Svastika představuje překlopení obou spirál (nebo polovin osmičky) nad sebe!!, do viditelného celku jen jedné – známé spirály vývoje. Nekonečnost této spirály vývoje omezuje právě bod rovnováhy času, kdy dojde k objevení druhé, protisměrné - do tohoto okamžiku neznámé spirály, běžící nad spirálou, kterou známe jako historii. Tento okamžik KONTAKTU pak nastavuje zpětný pohyb – součty a vyrovnávání nespravedlností, vytvořených v historii do tohoto okamžiku. Okamžik „symetrie doby“ ale musí mít určité trvání. Představují jej letopočty 1991 a 2002 v současném počítání cyklů. V tomto období docházelo souběžně ke zjištění chyb ve struktuře řízení světa a současně se rodil i nový příběh o historii a budoucnosti světa.

Opakováním podobných celků vzniká CHYBA (mutace), nová kvalita, často přijímaná jako nežádoucí. Opravy chyb představují „pokrok o krok“. Opravujeme mutace dvojím způsobem, některé lze zařadit do stávajících celků, jiné považujeme za odpad a využijeme jej až v době, kdy si „tlak odpadu“ změnu vynutí. To samozřejmě platí i ve strukturách řízení společnosti.

Opakování, kdy chybu včas neobjevíme, někdy trvá tak dlouho, až dojde k situaci, která představuje vývojový skok (= známý v principu „sté opice“). V současnosti (2012) jsme došli k mnoha „dozrálým dobám“, došli jsme k součtové informaci o možnostech „galaktického člověka“ a jeho prostředí.

Moje poznatky navazují na poznatky pana Keshe. To, co on popisuje jako plazmu, neutron a další pojmy vědy, posunuji já do slovníku běžného člověka, do pojmů, které v přírodě FUNGUJÍ. Keshe vychází správně z neutronu, jehož plazmická = zářivá = pohyblivější složka se umí osamostatnit. Jde o obdobu dělení buňky, ta má také povrch a vnitřek - kdy se část povrchu buňky tvaruje až do rozdělení celku na dvě samostatné části – kde spojovacím prvkem je právě „povrch“. A protože už víme, že historie i současnost „povrchu“ začíná vždy v nehmotném prostoru vnímání a myšlení – je zřejmé, že ti bystřejší už teď ví, jaký „kontakt v prostoru“ tato nadace otevřela. Ano, otevřela pro nás všechny vstupní dveře do „mentálních (součtových) technologií“, kdy člověk přijme z prostoru místo jednotlivých „nápadů“ už celý proces, postup realizace. Tentokrát, patrně prvně v historii tyto technologie jsou a budou nabízené nikoliv několika vyvoleným, ale každému, kdo projeví zájem a vytrvalost.

Předvádění nových forem prvků či sloučenin (viz video) je možné až po vstřebání celého laboratorního procesu příslušnou skupinou lidí – informační balíček tohoto procesu pak může použít každý z nich. Podobně si můžeme vědomím „sáhnout“ pro celou vývojovou řadu historie vzniku např. jablka a přáním si jej umístit „do cílové adresy“, např. na stůl. Ale k této formě transformace informace na hmotu jsme asi ještě nedozráli. Stále totiž platí, že nejdříve musíme znát nějaký proces v bezchybné informační podobě – včetně vyřešení všech možných následků. Pak lze uskutečnit „pomyšlením“ jeho převedení do hmotné formy. Tato situace ale může nastat až v době, kdy v globálním podvědomí lidí bude převažovat pozitivní směřování.

Jedním z důvodů, který mě přiměl ke psaní, je délka videa : 1hod 50 minut a 51 vteřin. Jakmile ji zapíšeme pouze číslicemi, dostáváme SYMETRII, kde uprostřed je nula, po stranách „pětky“ a „jedničky.

...a protože "abecedu lidštiny" (= dynamickou formu hledání symetrie dějů) zatím asi ovládám jen já a ti, co mi ji poslali z prostoru - tak ze symetrie číslic (délka videa 15051) jasně vnímám "rozhraní doby", informaci o nalezení nulového bodu času, nalezení kontaktu obou nad sebe vložených spirál vývoje. Po překlopení je můžeme vnímat rozložené - jako písmeno „S“. Písmenko „S“ SPOJUJE do určité doby nespojitelné vztahy mezi nehmotným a hmotným světem. Do pochopení úlohy češtiny pro nastávající čas může každý dozrát – ale nemusí. Vývoj myšlení a dění na planetě nelze urychlit ani zpomalit, je bezchybně navázané na veškeré pohyby těles ve sluneční soustavě – a ty jsou zas navázané na kvalitu sil, které my nepřetržitě vysíláme do okolního různě vzdáleného prostoru.

Ano, pan Keshe a já máme velmi podobné a přesněji argumentovatelné poznatky o tom, JAK a PROČ fungují síly v prostoru tak, jak fungují. On tyto síly převedl (nebo v blízké době převede?) do stavu (popř. technologie) "informační mřížky", potřebné pro čerpání osobních dat pro opravy organizmu. Později komplexní forma informační mřížky umožní pohyb člověka v prostoru nezávisle na hustotě prostředí, kterým prochází. Ale je to zřejmě běh na delší trať…
Čeština s naší pomocí a s pomocí dalších jazyků doplní příběh jinak chápané fyziky do stále rostoucího příběhu Mléčné Dráhy.

A protože je zajištěné Přírodou, že nikdo nespolkne všechno vědění (viz obrazec monády), budu i já některé své poznatky opravovat, zrovna jako pan Keshe a každý další, kdo se pouští do méně známých oblastí existence.
Příroda zkrátka funguje prostřednictvím nadbytku, uměle vytvořený nedostatek, ale i přebytek je dílem těch, kdo chtějí mít pro sebe NEZASLOUŽENĚ víc, než mají ostatní. To je v pořádku jen do určité hladiny „tolerance skupiny“. Naše osobní či skupinové „chtění“ ale nesmí končit jakoukoliv formou absolutní moci. Fraktální uspořádání životních forem je cílem etapy, do které vstupujeme. Zkrátka jsme prostřednictvím "času" původní vztah Jin/Jang posunuli do přesnější formy "informačního bodu prostoru" (IBP) k celkovému informačnímu objemu naší galaxie.

Projekt ČLO/věk - dvojprvek „žena a muž“ je čtyřcestnou osmiprvkovou samořiditelnou informační strukturou existence materie (ČOSISEM) pro řízení pohybů v prostoru.

J. Koňas, Vlašim 27.09.2012
Revize: 01.10.2012, 14.10.2012