HLUBOKÁ PRAVDA GREGA BRADENA

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

04.09.2012 Esoterika

V loňském roce vyšla zatím poslední publikace vynikající amerického výzkumníka Grega Bradena. Ta byla o pár měsíců později (díky za takovou rychlost) publikována i v českém jazyce pod názvem "Hluboká pravda: Oživení vzpomínek na původ, minulost, úděl a osud lidstva", a to prostřednictvím nakladatelství Metafora. Vzhledem k tomu, že mám filozofii a charakteristický osobitý světonázor autora rád a je mi v mnohém velmi sympatický, pořídil jsem si tuto publikaci ihned v anglickém jazyce ještě v loňském roce a nyní ještě jednou před několika dny v jazyce českém, přičemž mne příjemně překvapila kvalita překladu, který byl učiněn s poměrně velkým citem pro podstatu věci.

Aktivity Grega Bradena sleduji již mnoho let a za tu dobu si myslím, že znám poměrně dobře genezi jeho vnitřního světonázorového vývoje, a proto mne vůbec nepřekvapilo, že po takových materiálech, jako byl "The Issaiah Effect" (Izajášův efekt), "The God Code" (Boží kód), "Secrets of the Lost Mode of Prayer" (Tajemství ztraceného způsobu modlitby) - mimochodem toto je skutečný skvost, který je na českém trhu prakticky neznám, což je obrovská škoda, nebo "Fractal Time" či "Božský Matrix", z něhož se stal nakonec světový bestseller, se odhodlal k sepsání tohoto aktuálního materiálu.

Greg Braden je přesvědčen, že žijeme v jedinečné době, která poukazuje na hluboké změny ve všech oblastech života v měřítku zcela nevídaném za posledních 5000 let tzv. "moderní lidské historie". Tyto změny jsou příčinou mnoha krizí, které svým rozsahem také daleko převažují vše ve známé historii. Historie nikde nezaznamenala, že by jedna jediná lidská generace byla vystavena takové intenzitě potíží, které navíc vyžadují rychlé a přesné reakce, jako je tomu v současné době.

To vše vyžaduje zcela nový způsob uvažování než kdykoliv předtím, proto, abychom dokázali s těmito potížemi něco konstruktivně učinit. A není to vůbec snadné, neboť celá řada situací vyžaduje řešení během následujících šesti až dvanácti měsíců, a to nám nedává mnoho času k tomu, abychom dokázali kvalitně a hluboce popřemýšlet o našem vztahu k světu, jehož jsme součástí.

Greg Braden je přesvědčen o jedinečnosti této doby včetně jedinečnosti pozice naší planety ve vesmíru ve vztahu ke středu naší galaxie, Slunci a ostatním planetám. Je přesvědčen, že každá taková jedinečná pozice úzce souvisí s velmi specifickým frekvenčním rozhraním, které je tvořené koktejlem dalších frekvencí mnoha forem vědomí o kvalitách, které si nejsme mnohdy schopni ani představit.

Je přesvědčen o tom, že vliv kosmického prostředí ve vztahu k žijícímu vědomí je jedním z hlavních dirigentů změn, které se kolem nás, ale i v nás samotných odehrávají. Jde o proces, jehož režii nelze nijak ovlivnit, neboť probíhá v prostředí, kde nemá vůle lidské bytosti možnost uplatnění. Z toho pak vyplývá ona důležitá nutnost přizpůsobení a koherentního naladění na tyto ryze nezávislé procesy.

Greg Braden ve svém materiálu uvádí celkem pět bodů, na kterých stojí naše civilizace, a svým trpělivým výkladem se snaží dokázat, že všechny tyto tzv. "pilíře" světonázoru společnosti jsou chybné. Všech těchto pět bodů se principiálně opírá o jakousi nutnost soutěže a příznačného darwinovského boje o přežití s "tesáky" a "drápy". Souběžně s tím však máme dnes k dispozici dokonce i univerzitní výzkum, který ukazuje, že příroda je postavena spíše na spolupráci, než na konkurenční politice.

Zde je vyjmenováno všech pět výše uvedených pilířů:

  • 1. evoluce vysvětluje původ života,

  • 2. civilizace započala svou existenci před 5000 lety,

  • 3. vědomí není součástí fyzikálního světa,

  • 4. prostor mezi jednotlivými prvky je prázdný,

  • 5. příroda je postavena na přežití nejsilnějšího a nejzdatnějšího.

A protože je tato záležitost velmi zajímavá, pojďme se na chvíli zastavit u některých bodů. Tak například první bod je spojován přímo s Darwinem a říká, že evoluce je určitým vysvětlením původu života na Zemi. Na druhou stranu máme k dispozici vědecké materiály, které poukazují na to, že při srovnání naší DNA s genetickým kódem našich pravěkých předků nelze tento předpoklad podpořit.

Třetí bod se, jak vidíme, dotýká přímo vědomí, které prostřednictvím oficiální doktríny prý není součástí fyzického světa, a čtvrtý bod se zase týká problematiky vakua, které prý vyplňuje prázdný prostor mezi prvky. Oproti tomu si však stále silněji všichni uvědomujeme, že právě vědomí se zdá být podstatou světa, ve kterém žijeme. Vždyť i sami vědci mají v tomto ohledu přinejmenším pochybnosti, jako vyjádření giganta kvantové fyziky prof. Johna Wheelera, který při jedné příležitosti sdělil, že "... jsme spíše součástí něčeho, než fungující oddělená jednotka."


Jedna z mnoha archeologických lokalit pravěké caralské kultury.


Jedním ze základů našeho poznání světa je víra, že historie naší civilizace započala před pěti tisíci lety ve starověké Mezopotámii. Tento typ informace je systematicky vsugerováván do mysli studentů po celém světě, a to i přes to, že archeologie může snadno ukázat, že aktivní lidský příběh na této planetě je mnohonásobně staršího data. Nejstarší lidské civilizace se od sebe někdy i velmi výrazným způsobem lišily, ale všechny (mám na mysli ty nejstarší civilizace, o kterých se oficiální historie vůbec nezmiňuje) bez rozdílu nám předkládají šokující zjištění.

V kontextu s naším soudobým bezohledným používáním zbraní zjišťujeme, že tyto civilizace fungovaly ve vzájemném harmonickém synergickém naladění, bez potřeby vzájemného zastrašování. Obešly se bez obranných valů a opevnění, protože se prostě necítily být ohroženy. To byly zlaté časy lidského věku zde na této planetě. Zlaté časy, které se postupně začaly hroutit ve strukturu 5000 let trvající temnoty. Pro nás všechny je toto v současné době nesmírně důležitá zkušenost, neboť vstupujeme do období, kdy máme možnost si vybrat a obnovit strukturu "Zlatého Věku", nebo se propadnout do ještě vetší temnoty. Zodpovědnost za tento výběr spočívá na bedrech každého jednoho z nás.

Asi byste chtěli konkrétní příklad nějaké té úžasné mírumilovné pravěké kultury či civilizace. A hned mne napadá Caralská civilizace, která se nacházela v severním Peru. Tato kultura je považována za nejstarší známou vysoce pokročilou civilizaci na americkém kontinentu. Byla mnohem starší než mayská, incká, olmécká či jakákoliv jiná kultura. Dodnes nevíme, odkud lid Caralů přišel a jakým způsobem zmizel, ale zanechal po sobě naprosto úžasná osídlení včetně pěti pyramidových staveb. Archeologové o této kultuře velmi dobře vědí, ale nerozumí jí (nikde se nenašel pozůstatek či artefakt byť jediné zbraně), a proto o ní raději nehovoří.

Jako Evropané však nemusíme jezdit tak daleko. Ohromnou výzvou je v tomto ohledu starověké prehistorické osídlení zvané Göbekli Tepe v Turecku, kde jsou historici nuceni posouvat původ lidské civilizace až do období před více jak 10 000 lety. Výkopové práce v této lokalitě začaly relativně nedávno a zdaleka ještě nedosáhly té nejstarší části, ale již nyní je stáří zkoumané městské části odhadováno na období 11 500 až 12 000 let př. n.l. Z více jak dvaceti kruhových sídlišť jsou aktivní archeologické práce vykonávány pouze na čtyřech z nich. A opět i zde platí pravidlo, že nevíme a ani nemáme tušení, kdo byli lidé, kteří zde žili, odkud přišli a co se s nimi stalo. Jediné, co víme, je skutečnost, že absolutně nezapadají do konvenčního modelu naší civilizace.


Znázornění jednoho z dvaceti kruhových sídlišť v lokalitě Göbekli Tepe v Turecku.


Na jedné straně by se tedy zdálo, že věda odvádí dobře svou práci ve prospěch soudobé civilizace a že se snaží rozptýlit falešné představy o světě, ve kterém žijeme. Ano, tento konsenzus možná platí na individuální nebo maximálně skupinové vědecké úrovni, ale v rámci její globální struktury je zjevné, že tomu tak není. Věda se stává služebníkem čehosi, co ji samotnou řídí odněkud daleko z šedého zákulisního prostředí. Zdá se, že vědeckému prostředí je přímo diktováno, co a v jaké formě má být propuštěno směrem k veřejnosti, a co nikoliv. Ale je tu zřejmě ve hře i jiný činitel, který bychom mohli nazvat prostým slovem - "ego".

Mnoho vědců postavilo svou kariéru na formulování jistých principů, zákonitostí a objevů, které se velmi rychle stávají součástí knih, ať již ryze odborného, nebo populárního charakteru. Takové knihy a informace v nich uchované jsou k dispozici široké veřejnosti desítky let. A pro každého vědce je z pohledu jeho ega noční můrou jakákoliv revize jeho myšlenek, závěrů či přímo objevů, která by mohla veřejnosti sdělit, že mnohé je zcela jinak, než jak bylo tím, či oním vědcem definováno.

V tu chvíli se pochopitelně jako "domeček z karet" hroutí i veškerá sláva spojená s původním, ale zrevidovaným závěrem, resp. myšlenkou. Z toho vidíme, že samotná lidská mentální a psychická nezralost je silným a velmi intenzivním určujícím faktorem politiky uvnitř vědeckého prostředí. A sami působci si vůbec neuvědomují, že ubližují nejen sami sobě, ale celé lidské společnosti. Být vzdělaný ještě neznamená být moudrý. Greg Braden, a já s ním naprosto souhlasím, je přesvědčen o tom, že nadešel čas tento přístup od základů změnit.

Naše planeta je unikátní přírodní biomagnetický rezonátor. Magnetické pole naší planety nás všechny sjednocuje. Ve skutečnosti neexistuje "já" a "on" nebo "ona" nebo "oni", a to i přes současné studie, které se snaží všemožnými prostředky taková tvrzení negovat s tím, že my jako lidé nemáme žádný vliv na zemské magnetické pole. Přesto a možná pro někoho překvapivě existují indicie, které nám poskytují argumenty, že tomu tak není. Dvě geostacionární družice provádí každých 30 minut měření magnetického pole na severní polokouli. Základní grafická struktura tohoto měření je znázorněna na obrázku níže. Měření jednoho satelitu je znázorněno modře a měření druhého satelitu červeně.


Na grafické platformě znázorněné výše je zvlášť označen den 11. září 2001 o deváté hodině ráno. Sami můžete vidět nepřirozeně silnou výchylku uvnitř magnetického pole planety. Vědci nebyli schopni tento jev vysvětlit, a to do té doby, dokud nebyl spojen s událostmi kolem komplexu WTC v New Yorku. Videa a fotografie hořících mrakodrapů vysílané po celém světě způsobily silné emocionální výrony energie lidí po celé planetě a tato energie pak mocně zapůsobila na prostředí zemské magnetosféry.

V tomto ohledu se tedy naskýtá otázka, zda jsme schopni působit na zemské magnetické pole a nejen na něj, ale i na celou planetu podobným způsobem, ale bez traumatického prožívání neštěstí. Tedy v opačné konstruktivní a láskyplné polaritě. Greg Braden je přesvědčen o tom, že ano, a já se pod tento názor také podepisuji.

S vědomím toho všeho se dostáváme do okamžiku, kdy v plné váze počneme vnímat skutečnost, že žijeme v době největší krize lidstva, přičemž přežití lidského druhu je v mnoha ohledech závislé na řádném posouzení reality, ve které žijeme. Přičemž proces posouzení, který je ale postaven na výše uvedených pěti pilířích, resp. paradigmatech soudobé vědy, nám v této obtížné situaci nijak nepomůže.

Nejde tu pouze o hospodářskou krizi, ale i o krizi hodnot, krizi poznání, a to je výsledek života ve lži, a to je důvod, proč nyní více jak kdy jindy potřebujeme dotyk hluboké a neposkvrněné pravdy. Greg Braden tak ve svém materiálu nabízí jasně definovanou protiváhu vůči již zmíněným pěti vědeckým dogmatům, a to v podobě šesti velmi důležitých postulátů.

Ty v jednoduchosti zní takto:

  • 1. Naše schopnost zmírnit krizi ohrožující naše životy a planetu závisí na tom, nakolik budeme ochotni přijmout poznatky, které nám věda odhaluje o našem původu a minulosti.

  • 2. Neochota hlavních vzdělávacích systémů přijmout nové poznatky a probádat nové teorie má za následek, že se stále utápíme v zastaralých názorech, kvůli nimž nejsme schopni čelit sérii největších krizí v historii lidstva.

  • 3. Máme-li se vypořádat s krizemi ohrožujícími naše přežití, je třeba vybudovat partnerství založená na vzájemné pomoci a spolupráci, díky nimž se budeme moci změnám přizpůsobit. Místo abychom na sebe vzájemně ukazovali prstem a svalovali vinu jeden na druhého, což by fungování takovýchto životně důležitých spojenectví ztížilo.

  • 4. Nové objevy vyspělých civilizací, datují se téměř do konce poslední doby ledové, poskytují vhled jak řešit krize této doby, které ohrožovaly i naše předky.

  • 5. Rostoucí množství nashromážděných vědeckých poznatků z mnoha vědních oborů získaných za pomoci nových technologií přináší nezpochybnitelné důkazy o tom, že lidský rod je spíše odrazem naráz realizovaného plánu, než aby vznikl nahodile jako určitá forma života v rámci evolučního vývoje trvajícího dlouhé časové období.

  • 6. Rostoucí množství vědeckých důkazů nashromážděných z více jak 400 studií podrobených odbornému vyhodnocení svědčí o nepopíratelné pravdě: násilné soupeření a boj bezprostředně odporují našim nejzákladnějším instinktům, kterými jsou spolupráce a péče o druhého.

Lidská situace ve skutečnosti není nijak složitá. Jde o zkoušku volby, přičemž každý se bude muset rozhodovat ryze sám za sebe s plnou váhou své duchovní, ale i té obyčejné lidské odpovědnosti. Máte tu pět oficiálních dogmat, podle kterých bylo lidstvo doposud motivováno. Důsledky vidíme sami na vlastní kůži. A pak tu máte šest bodů, které reprezentují šest hlubokých pravd.

Pro jakou cestu se rozhodnete Vy?

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.