ENERGETICKÝ KRYSTAL PLANETY ZEMĚ

Před nedávnem byl na Matrixu zveřejněn materiál (první část) pojednávající o planetární energetické mřížkové struktuře, který soudě podle ohlasu naše čtenáře poměrně hodně zaujal. Z tohoto důvodu jsme se paralelne rozhodli zveřejnit další zajímavou hypotézu na stejné téma. Hypotézu, která se na energetickou planetární mřížku dívá poněkud z jiného úhlu pohledu. Myšlenka existence jakési celoplanetární sítě či energetické matrice je stará několik set, ne–li tisíců let. Stopa nemnohých, kteří byli zasvěceni do skrytých znalostí o neobyčejných silách proudících po povrchu glóbu, je vysledovatelná v toku celých zaznamenaných dějin. Nicméně, svět vzal na vědomí, že naši planetu obepíná všezahrnující struktura krystalického typu až poté, když se uprostřed 70–tých let uplynulého století v „New Age Journal“ objevil článek Chrise Birda.

Jádro obsahu spočívá na výzkumech tři spolupracovníků, kteří sesbírali údaje z odlišných oborů, jako je archeologie, geochemie, ornitologie a meteorologie. Tato data naznačují, že Země promítá zevnitř na povrch dvojí geometricky uspořádanou mřížku. První část mřížky tvoří na kouli dvanáct pětiúhelníkových plátů, což podle triumvirátu výzkumníků znamená, že původní podoba Země měla právě takové kontury. Jinými slovy, byl to dvanáctistěn. Jakkoli se toto tvrzení zdá být nereálné, historie chápání Země jako geometrického útvaru sahá daleko zpět, přinejmenším k Pythagorejské škole myšlení ve starém Řecku. Její proslulý přívrženec Plato napsal, že „Země se z pohledu shora podobá míči, sešitému z dvanáct kusů kůže.“

Druhá část mřížky, říkají Rusové, zapříčiňuje, že myšlený míč je ve skutečnosti ušit z dvaceti rovnostranných trojúhelníků, což dělá z planety icosahedron. Po promítnutí obou mřížek na povrch planety, říkají výzkumníci, se objevilo cosi, co může představovat energetickou strukturu Země, nebo její skelet. V Chrisově článku bylo uvedeno zhruba 60 bodů patřících do obrysové konfigurace myšlené mřížk