MEZIHVĚZDNÝ OBLAK HUSTÉ PLAZMICKÉ ENERGIE V KOLIZI S NAŠÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVOU - TAJEMSTVÍ "ADAMANTINOVÝCH ČÁSTIC" A SKRYTÝ SPOUŠTĚČ AKTUÁLNÍHO EVOLUČNÍHO SKOKU (3)

V březnu roku 1989 byla moderní technologie našeho světa konfrontována s velmi neobvyklým scénářem v podobě „Velké magnetické bouře“ uvnitř naší sluneční soustavy. Vědci, kteří se zabývají všemi hlavními fyzikálními aspekty blízkého kosmického prostoru, sledovali s úžasem, jak se během dvou dnů na slunečním povrchu objevily gigantické „sluneční skvrny“, které v průměru až 54x přesahovaly velikost naší planety. Něco podobného nikdo z přítomných vědeckých pracovníků nikdy neviděl a v podstatě i málokdo věřil, že by Slunce bylo něčeho podobného schopné.

Navíc tyto „sluneční skvrny“ disponovaly vysoce komplexní magnetickou i formální strukturou, která doposud nebyla zadokumentovaná. Dne 6. března pak začaly některé z těchto gigantických a bizarních slunečních skvrn explodovat a směrem k Zemi se vydalo rychlostí světla masivní rentgenové záření. Energetická šoková vlna zasáhla naši planetu přesně za 8 minut a 20 sekund. Následovalo cosi, co by se dalo nazvat totálním energetickým chaosem v oblasti zemské magnetosféry.

A není se čemu divit. Vždyť explodující „sluneční skvrny“ vytvořily na 196 silných protuberancí plazmatické hmoty, přičemž 11 z nich bylo považováno za vůbec nejmasivnější protuberance za celou dobu aktivního moderního sledování sluneční aktivity. Následující proud intenzivního energetického záření „griloval“ naši planetu kontinuálně po dobu celých deseti hodin a třiceti minut. V atmosférických oblastech Země se doslova rozpoutalo peklo. Pod tlakem tohoto energetického záření byla magnetosféra stlačená na polovinu svého klasického objemu.

Magnetosféra je oblast, která je za normálních okolností velmi výkonným ochranným štítem, který chrání Zemi před škodlivými energetickými částicemi, které „prší“ na planetu Zemi ze Slunce. Tenkrát na mnoha místech obloha na Zemi doslova zrudla a v některých částech světa se noc doslova změnila v den. Geomagnetická bouře zuřila po dobu třinácti dní