NOVÉ INFORMACE VZTAŽNÉ K FILADELFSKÉMU PROJEKTU (6)

Skutečnost, že film dr. Jarla byl prakticky ihned utajen, není zase až tak těžké pochopit. Demonstruje totiž jednu velmi důležitou okolnost. Mniši v Tibetu byli velmi přirozeným způsobem obeznámeni se zákony, které upravují strukturu hmoty a neutralizují jev známý jako gravitace. To jsou aspekty, které touží poznat vědci moderního světa již pěknou řádku let.

Ukázalo se také, že na efekt levitujících kamenů nemělo až takový vliv duchovní nadšení mnichů nebo zpívané modlitby, ale něco zcela jiného. Něco, co mohlo být velmi lehce přehlédnuto. Tajemství spočívalo v geometrickém rozmístění hudebních nástrojů, harmonickém naladění nástrojů a rytmu zvukově vibračních impulsů.

Příběh dr. Jarla zaujal jiného výzkumníka. Australského matematika Bruce Cathie, který se velmi podrobně začal zabývat naším „tibetským fenoménem“, přičemž se mu podařilo výrazně rozšířit původní vysvětlení tohoto jevu o své vlastní objevy týkající se harmonické energie planety Země. Velmi zajímavé výsledky výzkumu tohoto matematika jsou uvedeny v jeho knize „Posuny věků“.

Cathie například zjistil, že éter vibruje v přesně stanovené harmonické rezonanci a tyto vibrace lze měřit v přesně stanovených intervalech. V této chvíli bychom měli vědět, že zákon levitace není produktem lidské fantazie - celé show bylo pečlivě sledováno, změřeno a dokonce i zaznamenáno na filmový pásek.

Pokud by někoho zajímaly technické detaily nástrojů a dalších prvků, které byly tibetskými mnichy použity, pak máme k dispozici velmi zajímavý materiál od Dana Davidsona, ze kterého si některé zajímavé informace dovolím uvést.
Mniši měli k dispozici celkem 19 hudebních nástrojů. Ty se dále skládaly z 13 bubnů a pěti trubek. Všechny nástroje byly uspořádány v přesném úhlu 90 stupňů k přední části bloku kamene. Nástroje disponovaly následujícími rozměry:

osm bubnů mělo průměr 1 metr, vysoké byly 1,5 metru. Tělesa byla dále pokryta 3 mm silným plechem a jejich váha dosahovala 150 kilogramů. Čtyři bu