"PSYCHICKÁ TASEMNICE" - MENTÁLNÍ VIRUS "WETIGO" (2)

Komplexy

Tematicky organizované (takové jako síla-komplex, zachránce-komplex, matka-komplex, komplex méněcennosti, atd.), komplexy jsou prostředky, které doplňují detaily bohatého úložiště obsahu základních archetypů, dávají beztvarým archetypům specificky lidskou tvář. Mít komplexy není patologické, protože každý je má. Co však je patologické, je myslet si, že nemáme koplexy.

Jung objasňuje:

"V dnešní době každý ví, že lidé „mají komplexy“. Co však není tak známé, ačkoli teoreticky je to daleko důležitější, je to, že komplexy mohou mít nás."

Nepotřebujeme se zbavit našich komplexů, ale musíme si jich být plně vědomi.

To, co je důležité, je to, co s našimi komplexy děláme. Komplexy jsou psychické orgány, které určují naši chuť a psychologický pohled na svět.

Abych citoval Junga,

"Nicméně Via regia [Královská cesta] do bezvědomí není sen ... ale komplex, který je autorem snů a příznaků."

Komplexy jsou živé základní jednotky psyché, které fungují jako ústřední nebo uzlové body psychického života, v němž se soustřeďuje energie různých archetypů kolektivního nevědomí. Emocionálně nabitý komplex působí jako epicentrum magnetického pole, který přitahuje a potenciálně asimiluje vše, co má nějakou rezonanci, význam, anebo se vztahuje k sobě, ale žádným způsobem do sebe. Tento vnitřní proces lze chápat tak, že se sám odehrává ve vnějším světě, když přicházíme do kontaktu s někým, kdo má oživený komplex, a my se cítíme povoláni do jejich dění, abychom pochytili  roli v jejich psychice. Jedná se o vnější odraz toho, jak komplex dokáže přivolat, přijmout a zahrnout další složky prostředí, jak vnitřní tak vnější, do sebe. Když se komplexy odštěpí od vědomí, vytvoří zdánlivě nezávislou, autonomní vůli a kvazi samostatný život (tzv. autonomní celky), který může potenciálně pohltit a ovládat celkovou osobnost.

Autonomní komplexy

"Autonomní komplexy" jsou součásti psyché, které se vyčleněnily v důsledku šoku, traumatu nebo překročení našich hranic. Vyvinuly