PROBLEMATIKU "MIMOTĚLNÍ ZKUŠENOSTI" SE MATERIALISTICKÉ VĚDĚ JAKSI STÁLE NEDAŘÍ POCHOPIT (1)

Už jste někdy měli zážitek mimo vaše tělo? Pokud se vám to ještě nestalo, je pravděpodobné, že se to stalo někomu, koho znáte. Lidé ze všech společenských vrstev zažili pocit oddělení od jejich těla. Mohli jasně pozorovat tělo a jeho okolí. Mnohým lidem se toto stane během nebo na prahu spánku, ale rovněž se to může stát během vzrušení, při horolezeckém pádu, autonehodě nebo ženě během porodu.

Bojoví piloti mohou zažít mimotělní pocity, když procházejí vysokou G silou. Během ztráty vědomí vyvolané G silou nebo ztrátou gravitace se může pilot cítit mimo tělo v kokpitu letadla. Během studia bojových pilotů v simulovaných kokpitech v obří centrifuze zaznamenal výzkumník Dr. James Whinnery mimotělní zkušenosti u 40-ti různých pilotů včetně sebe samotného. Dr. Whinnery po jednom testu v centrifuze uvedl, že se cítil malátný a dezorientovaný. Když kráčel ze zkušebního zařízení, měl možnost vidět sebe samotného zezadu. Přesto centrifuga u většiny lidí tento zážitek nevyvolá. Mnoho lidí zažije mimotělní zkušenost během nachlazení a neklidné noci.

Termín „mimotělní zkušenost“ byl představen v roce 1943 v knize G.N.M. Tyrrella:  "Zjevení" jako způsob jak distancovat zkušenost od toho, co spiritualisté nazývají astrální projekcí nebo duchovní cestou (spirit walking). V roce 1968 Celia Green vydala analýzu 400 zpráv z první ruky o mimotělní zkušenosti a dala dohromady první klasifikaci zážitků tohoto druhu na západě. V roce 1972 Robert Monroe tyto zážitky standardizoval ve své populární knize "Cesty mimo tělo" (Journeys Out of the Body). Později založil Monroe Institut, aby mohl studovat a najít způsob jak zažít mimotělní zkušenost. Od té doby je mimotělní zážitek či zkušenost známým fenoménem.

Dr. James Whinner                         Celia Green