PROJEKT GILGAMEŠ (12)

Mercatorova mapa (viz obr. níže) ukazuje na poměrně velké řeky nacházející se severně od Sibiře, které tečou směrem dál na sever (situace před povodní). Na Mercatorovu mapu se tato data dostala zřejmě zkopírováním z nějaké jiné mapy předpotopního původu. Faktem je, že moderní mapy zobrazují vodovodní topografii této oblasti, kde jsou jasně vidět koryta všech velkých původních sibiřských řek (které jsou dnes ponořeny do kontinentálního šelfu ve formě žlabů). Jsou však odchýlené od pobřeží směrem na sever téměř o tisíc kilometrů.

Snaha sladit údaje z první předpotopní mapy, které jsou zobrazeny na druhé mapě pocházející z doby po potopě, vedlo k tomu, že souostroví Nová země, Špicberky, poloostrov Kola a přilehlé oblasti byly na Mercatorově mapě posunuty asi o 1850 kilometrů západně od jejich skutečné polohy. Island a ponořený ostrov Ogygia, což je objekt, který byl zkopírován ze zdroje před povodní, se nacházely mezi Špicberkami a souostrovím Nová země – 15 stupňů východně od své skutečné polohy.

V důsledku neznalosti zemské geologické historie vkreslil na svou mapu stejné oblasti Arktidy (z doby po potopě, ale i z doby před potopou) s rozptylem asi 15-ti stupňů mezi sebou. Na tomto místě je třeba podotknout, že tento jev je patrný i na jiných starověkých mapách, jako je například ta Piri Reisova. Velký ostrov zobrazený jižně od Hyperboreje není Grónsko, jak se domnívali někteří výzkumníci včetně Mercatora. Ve skutečnosti jde o poloostrov Labrador. Složitost identifikace tohoto „ostrova“ spočívá v tom, že byl přesunut na Mercatorovu mapu ze starověkých map před povodní, které měly různé projekce a orientace.

Abychom mohli Labradorský poloostrov zobrazit na mapě ve tvaru před povodní, tak aby byl viditelný, pak souběžně se bude oblast Islandu nacházet ve výšce neuvěřitelných 7000 metrů! Konečně se můžete podívat na mapu níže uvedenou.

Porovnání designu pobřeží severovýchodní části britského území amerického kontinentu a poloostrova Labr