FIKTIVNÍ ROZHOVOR S ŘEDITELEM ZEMĚKOULE (2)

Z.: Nerozumím tomu, proč ještě realizujete svůj program, když vám bylo řečeno, že vše je jinak.

R.: Stále pokračujeme v plánu. Není jiná cesta. Bylo připraveno mnoho variant a záložních plánů, ale neexistoval žádný ne-plán. Neexistovala žádná varianta na totální zhroucení hry. Nebyly pro to žádné důvody, dokud se neobjevily síly, které byly mimo oblast našeho dosavadního poznání. Jsou mezi námi geniální stratégové, ale mám-li to přirovnat k šachové hře, tak sebegeniálnější šachista neporazí i třeba jen zcela průměrného hráče, když má o dámu méně. Bohužel, my nemáme tak jednoduchou možnost jako položit krále na znamení porážky, zvednout se od šachovnice a jít domů na večeři.


Z.: A co tedy narušilo vaši hru?

R.: Po dlouhé době došlo mimo sféru našeho vlivu k dohodě o míru a o vyklizení pozic ve hře o Zemi některými vlivnými mimozemskými civilizacemi, které ustoupily jednoznačné převaze. Nemáme k tomu detailní informace, ale myslím, že nejednalo jen o převahu technologickou a vojenskou. Rovněž jsme nekalkulovali s tím, že působení mentálního ovlivňování lidstva z Měsíce bude skončeno. To rovněž uvolnilo rozvoj intuice u mnoha lidí a zvýšilo jejich schopnost napojení na informační pole Universa.


Z.: Neudělali jste někde chybu ve svých kalkulacích?

R.. Tuto otázku jsem analyzoval osobně velmi zevrubně a došel jsem k závěru, že ne. Jen jsme byli součástí mnohem širšího plánu, než jsme mysleli.


Z.: Co bude dál?

R.: Na to si budeš muset najít jiný informační zdroj. Nejsem si zcela jist, že to však nemůže dopadnout z vašeho pohledu pro vás hůře, než kdyby vývoj šel dle našich plánů. Možná bude vaše utrpení takto větší. Naším cílem nebylo vaše utrpení, ale naše ovládnutí Země a utrpení jsme používali v případech, kdy bylo nezbytné pro naše plány.


Z.: Ovšem o nezbytnosti jste samozřejmě rozhodovali vy.

R.: Samozřejmě. Je možné, že totální bezvládí, které nyní nastává, může způsobit daleko větší utrpení nežli naše vláda, pro kterou lidské emoce jakéhokoliv druhu nehrály významnou roli. Vyloučit se nedá ani jiná varianta, pokud se vyšší inteligence zapojí do toho, čemu vy říkáte transformační proces, více než jen zabráněním realizace našich plánů a plánů našich mimozemských spojenců.


Z.: Existuje ještě nějaký další důvod Vaší frustrace?

R.: Nejtěžší zjištění je pro mě to, že nejsem o nic víc figurka na šachovnici než třeba ty. Někteří se s touto myšlenkou nedokázali vyrovnat, nedokázali ji přijmout jako skutečnost, a tak ji vytěsnili ze svého vědomí. Byli jsme součástí určitého plánu, tak jako mnoho ostatních. Dokud byl náš plán v souladu s plánem této vyšší inteligence, bylo vše v pořádku. Pak ale došlo k určitému časovému bodu, kdy se naše plány začaly rozcházet. Nové technologie jsme nezavedli z toho důvodu, že jsme je chtěli zavést až v okamžiku, kdy na to budou podmínky. V současné době je nějaký blázen schopen zabít 50 lidí. S použitím nových technologií by to mohlo být půl milionu. A tím bláznem by klidně mohl být i nějaký generál. V rámci systému, kterému říkáte Nový světový pořádek, by to bylo mnohem, mnohem těžší. Jsem přesvědčený, že většina lidí by v rámci nového světového pořádku byla spokojenější nežli dnes.


Z.: Většina z těch, kteří by přežili?

R.: Tento bod není součástí našeho rozhovoru.


Z.: Proč ne?

R.: Protože k tomu nevidím důvod. Kromě toho nutnost redukce počtu obyvatel je celkem obecně přijímána i tvrdými odpůrci NWO.


Z.: Proč se tedy nepřistoupilo k redukci mnohem dříve nebo proč se nezabránilo takovému nárůstu počtu lidí na Zemi?

R.: Velké množství lidí je velké množství energie, čímž míním energie všeho druhu, ale zejména té vitální, a my nejsme na Zemi jedinou rozhodující silou. K pochopení věci je třeba daleko komplexnějšího pohledu na věc. Podílí se na tom mnohem více faktorů a sil, než je i poměrně informovaným lidem zřejmé. Pro astrální parazity, což je hodně zjednodušující název, je energie ze sedmi miliard lidí podstatně lepší než z jedné miliardy a neměli byste podceňovat jejich schopnosti ovlivňovat dění v tomto světě.


Z.: Sympatické bytůstky takoví astrální parazité.

R.: Nic nelze vnímat jen jednostranně a černobíle. Ani paraziti v přírodě nehrají jen negativní roli. Je mnoho druhů parazitů v živočišné a rostlinné říši, kteří žijí se svými hostiteli ve vzájemně výhodné symbióze. Lidé rovněž parazitují na kravách, na zelenině apod.


Z.: My kravám ale přece jen poskytujeme potravu a zeleninu pěstujeme a dodáváme jí živiny a vytváříme vhodné podmínky. U astrálních parazitů nic takového nevidím.

R.: Zkus si představit, kolik na Zemi vzniká negativní energie vzhledem k tomu, jak vypadá současná lidská společnost. Kdyby je někdo nebo něco neodčerpávalo, tak by Země také mohla přebytkem této energie explodovat. Minimálně by docházelo k velkým přírodním katastrofám, protože Země již z principu není imunní vůči těmto negativním emocím, protože lidstvo je svým způsobem její součástí.


Z.: Kdybyste se však nepodíleli na vytváření této negativní energie, toto nebezpečí by nehrozilo.

R.: My nejsme tvůrci této negativní energie. My ji jen využíváme. Dobře, připouštím i částečně zneužíváme a rovněž se podílíme na vytváření vhodných podmínek pro její vnik. Nikdy bychom toho však nebyli schopni, kdyby nám to lidstvo stavem své mysli neumožnilo.


Z.: Přesto jste jednoznačně vnímáni jako ti, kteří chtějí zotročit lidstvo.

R.: Na rozdíl od Orwelovy vize doba pokročila a není nutno lidi zotročovat takovým způsobem, jak je uvedeno v románu 1984. Technologicky je dnešní společnost mnohem dále, a to ještě nejsou uvolněny velmi podstatné patenty. Kromě toho, obecně přijímané nové filozofické systémy v rámci NWO by se příliš nelišily od filozofií tzv. New Age, jak už jsem řekl.


Z.: Stále by se ale jednalo o určitou formu zotročení, možná vhodnější termín je poddanství.

R.: Velká většina z nás je přesvědčena, že naše ovládání této planety je pro ni to nejlepší řešení, protože lidi toho nejsou uspokojivě schopni. Ani morálně ani intelektuálně.


Z.: Vy nejste lidi?

R.: Biologicky ano, ale jinak jsme odlišní.


Z.: Tato odlišnost vás opravňuje k nadvládě?

R.: Tato odlišnost nám ji umožňovala.


Z.: Ale také je možné, že vám neumožnila dotáhnout vše do konce.

R.: Ani to se nedá zcela vyloučit, ale to je otázka, která je pro poněkud vyšší bytosti či inteligence.


Z.: Pokud budou chtít na takovou otázku odpovědět.

R.: A pokud naleznete pro položení otázky hodnověrný komunikační prostředek.


Z.: Děkuji za rozhovor a poskytnuté informace, snad budou někomu k užitku.

R.: Obvyklá fráze je: „Bylo mi potěšením“, ale za těchto okolností to není zcela na místě.


Z.: Chápu.

R.: Tak na shledanou. A když ne v tomto, tak třeba v některém příštím životě.


Z.: Doufám, že to nebudete vnímat příliš jako nezdvořilost, ale já dávám v daném případě přednost slovu Sbohem.


-konec-

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.