PROJEKT GILGAMEŠ (6)

Nyní bych se soustředil na další velmi důležitou skutečnost, a to proč je takový problém alespoň nakrátko spatřit „Antizemi“. Lidé si často myslí, a já jsem pochopitelně nebyl výjimka, že družicové a jiné kosmické zařízení jaksi umí koukat „do stran“. Jinými slovy, že svýma elektronickýma očima může koukat kamkoliv, jak se družici zlíbí. Ve skutečnosti je ovšem situace zcela jiná. Vesmírné stanice jsou, co se týče úhlu snímání konkrétních objektů ve vesmíru, doslova přeprogramovány, a to podle toho jaké vědecké misi slouží nebo jaký vědecký projekt je právě realizován. Takže když je hypoteticky „zrak“ vesmírné stanice nebo jakéhokoliv jiného umělého objektu pozemské výroby nasměrován například na hvězdu Canopus, není ta samá družice schopná snímat nic dalšího tím samým senzorem.

Aby takové zařízení mohlo systematicky sledovat objekt „Antizemě“, existují v podstatě dva způsoby jak to učinit. Ten první znamená zařadit sledování „Antizemě“ do nějakého vědeckého projektu a předem stanovené kosmické družice naprogramovat na sledování „Antizemě“ z určitého prostoru uvnitř naší Sluneční soustavy. Asi se nyní ptáte, co brání takový projekt rozjet. Já si myslím, že vůbec nic, a dokonce jsem přesvědčen o tom, že tento projekt již dávno funguje. Jediným problémem je fakt, že odpovědné instituce se prostě rozhodly takový projekt před širokou veřejností absolutně utajit.

To znamená jediné, pokud taková aktivita existuje (a nevidím jediný důvod, proč by nemohla), pak my jako veřejnost o tom nemáme prakticky žádnou povědomost. My se ale ještě k tomuto tématu dostaneme později. Druhou možností je přeprogramovat čidla nějaké kosmické družice v reálu tak, aby ukončila sledování stávajícího objektu a začala sledovat objekt zcela jiného druhu.

Dozvěděl jsem se, že z technického hlediska to až takový problém není, ale jde o to, že musí být splněn ještě jeden předpoklad. Aktuálně se družice musí nacházet v dostate