ENERGIE NULOVÉHO BODU - PŮVOD ŽIVOTA

Ve všech starých kulturách světa existuje koncepce všudypřítomné nekonečné tvůrčí Energie, ze které pochází hmota a všechny formy života. Poznámky vynikajících vědců jako Alberta Einsteina, Nikolaje Tesly, Maxe Plancka, Adama Trombleye, Hanse Niebohra, Philipa Callahana a dalších potvrzují existenci kosmické praenergie. Veškerá hmota je zhuštěním této energie nulového bodu. Dokonce i americké ministerstvo obrany ji dává od roku 1986 zkoumat. Věda však může zachytit podstatu kosmické prasíly jenom částečně! Mystikové všech náboženství, kteří jsou v hlubokém vnoření schopni vědomě vnímat kosmickou energii, ji shodně považují jako Inteligentní Tvůrčí Sílu, jejichž vjem poskytuje dokonalou radost. Ne nadarmo je v křesťanství označována a uctívána jako Duch Svatý a v Indii v zosobněné formě jako Božská Matka.

Je původem všech způsobů projevu a protikladů jako mužský-ženský, světlo-tma, jin-jang, atd. Na intelektuální úrovni není možné plné pochopení Kosmické Energie! Teprve vědomé vnímání této Duchovní Energie, které lze dosáhnout v pokročilém duchovním vývoji a s tím spojené neohraničené vědomí, může člověku poskytnout plné vědění o původu stvoření... Všechny věci jsou vzájemně propojeny. "Já jsem život, který chce žít uprostřed života, který chce žít" - Albert Schweitzer. Stále více lidí mění v tomto čase své myšlení ve vztahu k jiným formám života a tím také ke svému způsobu života. Materialismus pro ně již dosloužil, protože poznávají, že nám nedává žádný vnitřní a už vůbec žádný vnější mír (klid). Trvalá radost ze života, naplnění, které znamená víc než okamžitý požitek, nemůže být dosaženo ani působivými pokroky ve vědě či technice, ani v možnostech komunikace a zábavy.

Toto naplnění zůstává přednostně zachováno, tak jako ve všech dobách, pro toho, kdo "poznává sám sebe ve všech věcech a všechny věci v sobě samotném." Tento starý, ale nově objevený životní postoj je proniknut zásadou, která prochází jako červená nit velkými filosofiemi Východu a Západu, původními učeními a světovými náboženstvími a myšlenkovým bohatstvím téměř všech přírodních národů: všechen život, všechno existující má svůj počátek ve stejném kosmickém prapůvodu, který je označován v různých kulturách jako Bůh, Prvotní Stvořitel, Tao, Alah, Brahma, Nirvána, nebo Poe. Všechny věci jsou ve své podstatě individualizovanými "božími" částmi. Vzhledem k tomu, že všechno stvořené je neoddělitelně spojeno s božstvím, jsou i všechny části stvoření neoddělitelně vzájemně propojeny! Přes svou nesmírnou různorodost je veškeré stvoření konec konců jednotou, vzhledem k tomu, že všechny věci jsou spojeny ve svém božském původu láskou.

Bůh je Láska (Kosmické Harmonické Energie-Vědomí) a bezmezná radost! Božská jiskra v nás má tendenci projevit tyto kvality navenek i v našem vnějším bytí. Někdo by se mohl ptát, proč existuje tolik utrpení? Stvoření jednotlivců, prostřednictvím kterých se projevuje božská jednota ve své různorodosti, má jen tehdy smysl, pokud mají tvorové svobodnou vůli. Svobodná vůle však zavazuje každou živou bytost k odpovědnému jednání! Člověk se může rozhodnout jak pro egoistické činy, které tím přinášejí i utrpení, tak pro život v lásce a harmonii se vším stvořeným. Jelikož jsou zvířata naplněna stejným Bytostným jádrem jako my lidé, musíme k nim mít stejné ohledy jako sami vůči sobě. Zvířata pociťují radost a bolest stejně intenzivně jako lidé, neboť jsou ve svém nitru Dušemi - formou vyjádření Kosmické Tvůrčí Síly, která se jen zahaluje do jiného těla než my. Žádná bytost na světě není schopna života bez pomoci jiných.

Zároveň ale žádný druh nemůže žít neomezeně dlouho na účet jiných životních forem! Jen člověk se domnívá, že má právo brát si z přírody a ze zvířat co chce, aniž by ho zajímalo, jaké to má následky. O následcích této vykořisťovatelské mentality bylo napsáno bezpočet knih a mnoho lidí se začalo angažovat za ochranu prostředí a zvířat, aby tím přivodili změnu. Úkazy sebezničení člověka zaslepeným využíváním jiných částí stvoření se již staly nepřehlédnutelnými. Avšak již dlouho předtím, než si západní industrializovaný svět uvědomil, že existuje hranice možnosti přežití, byl varován moudrými lidmi, kteří si ještě byli vědomi svého propojení se vším životem. Jedním z takových lidí byl i indiánský náčelník Seattle. Než byl on a jeho lid v předminulém století přinucen opustit svou zem, pronesl jako odpověď na požadavky americké vlády velký projev. Ten byl pak do dějin zaznamenán jako jeden z nejdůležitějších projevů vyzývajících k ohleduplnosti vůči přírodě a zvířatům.

Z toho projevu zde uvádíme několik výňatků: "Jsme části Země a ona je částí nás. Voňavé květiny jsou našimi sestrami. Jelen, kůň, orel - to jsou naši bratři. Skalnaté vrcholy hor, šťavnaté louky, poníci a člověk, ti všichni patří do stejné rodiny. Víme, že bílý muž nerozumí našemu způsobu života. Kterýkoliv díl naší Země je mu lhostejný, žije zde jako cizinec, který se objevuje v "noci" a bere Zemi to, co sám potřebuje. Země není jeho sestrou, ale jeho nepřítelem… Víme jediné: náš Bůh je stejný pro všechny! Tato Země je pro Něho cenná. Tato Země nepatří člověku, člověk patří k Zemi. Všechny věci jsou vzájemně propojeny. Cokoliv se stane se Zemí, stává se i se syny této Země. Cokoliv člověk dělá zvířatům, činí i sám sobě. Člověk neutkal síť života, je pouze jednou jeho nití.

Cokoliv způsobí této síti, způsobí také sám sobě"… Poselství k lidstvu. "Všechny výtvory stvořitele jsou dětmi jednoho otce / matky a proto jsou bratry" - František z Assisi. Příběhy o vysoké úrovni inteligence - chytrost, cit a láska zvířat nám říkají, že i jiní tvorové jsou proniknuti stejnými pocity jako lidé. Mají jako my jedinečné formy inteligence, důstojnosti a krásy. Indický mudrc Swami Vivekananda to vyjádřil následovně: "Mezi mnou a tím nejmenším zvířetem je rozdíl pouze ve formě zjevu, v podstatě jsme stejní. Zvíře je můj bratr a má stejnou Duší jako já". Když mám před očima různé příhody, když si vzpomenu na hřejivý pocit u srdce, který mám, když vidím běžet srnu přes pole, když hladím psa či kočku, nebo když se dívám krávě do očí, tak nemohu nic jiného než souhlasit se slovy Vivekanandy. Kdo by neznal radost v srdci, kterou nám mohou poskytnout zvířata?

Přesto v naší "moderní" společnosti existuje názor, že musíme dosáhnout našeho životního štěstí izolovaně, nebo dokonce na úkor jiných lidí a jiných tvorů. Z tohoto názoru vyrůstá dnes obvyklý konkurenční tlak, který se táhne životem v zaměstnání, politikou, hospodářstvím, sportem a dokonce i uměním. Zdá se, že ve výkony ovládané společnosti není pro harmonické soužití lidí, zvířat i celé přírody místo. Zvířata jsou krmena za strašných podmínek a na běžícím pásu porážena, aby uspokojila lidské choutky. Pro naše potěšení jsou, v cirkusech a jiných show, týráni delfíni, tygři, sloni, koně a jiná zvířata. V pokusných laboratořích jsou zvířata týrána neuvěřitelnými metodami, ačkoliv je vědecky jednoznačně prokázáno, že tyto pokusy nepřinášejí žádný užitek.

Majitelé výkrmen zvířat dnes veřejně prohlašují, že se pěstování výkrmných zvířat ani trochu neliší od produkce dopisních sponek nebo ledniček. Neměly by pohledy do hlubokého cítění zvířat, nasměrovat naše postoje k jiným živočichům a životním formám zcela jinam? Jak chcete být zdrávi a opravdově - trvale šťastni, když se bezohledně chováte k zvířatům, přírodě a k svému okolí? Analytický rozum západního člověka si málokdy dokáže poradit s vědomostmi, které přicházejí ze srdce, ale je na čase to změnit!