TEMNÉ POZADÍ AMERICKÉHO RAKETOVÉHO PROGRAMU (2)
Jedním z
pracovníků Dornberga v Nordhausen byl Arthur
Rudolf, který se později stal významným hráčem ve vývoji rakety
Staurn V v Americe. Tento typ rakety byl pak využit při
misích, které směřovaly na Měsíc. Podle historika Jacka
Manno, který se specializuje na kosmické válečné aspekty v
knize „Arming the
Heavens“, se Dornberger i Hitler dlouhodobě zabývali
myšlenkou výroby speciálního bombardéru, který by byl schopen
iniciovat překvapivý útok na město New York.
Mezi další neslavné nacisty, kteří pokračovali v klidu a v pohodě ve své kariéře v USA, patřil například Kurt Debus, který se ve své době velmi angažoval na zahájení sériové výroby zhoubných raket „V-2“ a který se později stal jako zaměstnanec agentury NASA vedoucím operací na Mysu Canaveral.
Další důležitou figurou je nacista Krafft Ehricke, německý konzultant v rámci experimentální výroby atomové bomby v Německu, který se po válce stal manažerem americké zbrojní firmy „General Dynamics“. Zároveň pravidelně přednášel na „Air University Command and Staff School“, kde pravidelně jeho přednášky byly odměňovány bouřlivým potleskem nadšeného publika. Další v řadě je Walter Scweidetsky, jeden z hlavních inženýrů podílejících se na vývoji rakety „V-2“. Tento muž po přestěhování do Spojených Států pracoval na naváděcích systémech pro mezikontinentální balistické střely v již zmíněné zbrojní firmě „General Dynamics“.
Nelze
zapomenout ani na dalšího vrchního inženýra střel „V-2“,
který se jmenoval Han
Maus. Ten se po válce stal výkonným ředitelem v dceřiné
společnosti NASA, která se jmenuje „Marshall Space – flight
Centre“. Nacista Martin Schilling za II.
světové války pracoval na pozici ředitele testovací laboratoře pro
pohon střel „V-2“. Kde myslíte, že skončil tento muž? Po
válce se stal viceprezidentem pro výzkum u firmy „Raytheon“,
která je v současné době jedním z hlavních dodavatelů
Najděte svou cestu k transformaci s naší rozsáhlou nabídkou videí a článků, které rozšíří vaše obzory.
Všechna práva vyhrazena. Materiál není povoleno bez písemného souhlasu autora jakýmkoliv způsobem publikovat, rozšiřovat či rozmnožovat, a to ani jeho části.
Obrazová příloha: Archiv autora