NELOKALITA - BIOREZONANČNÍ SYSTÉMY A EVOLUCE (2)

Změny genomu v reakci na prostředí organismu byly známy v podstatě již od 50. let 20. století, ale stály proti akceptovaným teoriím té doby, takže trvalo půl století nashromáždit dostatečné množství údajů k potvrzení změny našeho vědeckého obrázku evoluce.

Barbara McClintock, která provedla většinu svých studií na rostlinách kukuřice, je průkopnicí tohoto výzkumu, který ukazuje, že DNA sekvence cestují do nových míst a že se tato genetická aktivita zvyšuje, když jsou rostliny pod tlakem. Nalezla také molekulární částečky DNA s uzavřenou smyčkou, které samy sebe reprodukují. Říká se jim plazmidy a pohybují se mezi normální DNA z buňky do buňky. Plazmidy byly vynalezeny prabakteriemi a přetrvávají v mnohobuněčných tvorech. Hojně se používají v genetickém inženýrství, protože je lze vložit do nových genomů.

Práce Barbary McClintock v oblasti mobilních genetických elementů byla potvrzena a pečlivě propracována mnohými badateli, dokud nebylo jasné, že DNA sama sebe reorganizuje a vyměňuje si geny s jinými buňkami, nebo dokonce i s jinými tvory. Proces výměny se někdy týká elementů podobných virům, kterým říkáme transpozony. Některé jsou retrotranspozony a retroviry, které přepisují svou RNK na DNA - což je opakem obvyklého postupu a před jejich objevením to bylo považováno za nemožné. Někteří teoretici se nyní domnívají, že bakterie mohou vyvinout viry a rovněž i plazmidy.

Držitelé Nobelovy ceny, biologové Phillip Sharp a Richard Roberts, objevili, že RNK je uskupena do modulů, které mohou být přeorganizovány spliceosomy, o kterých hovoří jako o „editorech“ buněk. Jiní badatelé ukázali, že bakterie se přirozeně samy vybavují genetickými nástroji a mohou opravit chyby vytvořené lidskými genetickými inženýry. Prabakterie si už vyvinula schopnost opravit geny poškozené UV zářením.

Další výzkum ukazuje, že bakterie nejen pozměňují velmi specificky genomy v reakci na tlaky životního prostředí, ale také přenášejí na jiné bakterie mutace. Podle Temina a Engelse