ROZHOVORY S RAGAUIANEM : O životě, o práci a dění tady a teď v nás i kolem nás z mnoha úhlů pohledu /05/07/

Situace ve světě není rozhodně růžová. Každý, kdo jen trochu pozvedne zrak od každodenních problémů, vidí, že se blíží celosvětová krize. Energetická, potravinová, finanční, ekologická. O rostoucích přírodních katastrofách velkého měřítka nemluvě. Nejen mne určitě zajímá tvůj pohled na to, co nás očekává. Můžeš něco k tomu ?

Samozřejmě mohu. Možná nerad, ale mohu. V mé vizi budoucnosti by naprostá většina lidí, kteří ovšem stejně tyto řádky nikdy nebudou číst, našla jen velmi málo optimismu do týdnů, týdnů, měsíců i let příštích. Ale ne proto, že budoucnost není optimistická. Spíše proto, že tento způsob optimismu je jim bytostně naprosto cizí.

Já osobně optimistou jsem. Po mnoha a mnoha tisíciletích se blíží okamžik pravdy, kdy alespoň někteří z nás pochopí, že Bůh / či Universum, chcete-li / je ve své podstatě spravedlivý. Protože se přesvědčíme o tom, že v dlouhodobém horizontu mnoha inkarnací neměří všem stejně. A že skutečně platí tolikráte vzpomínané : každému podle jeho zásluh.

Pro ty, kteří stále setrvávají v zajetí starého paradigmatu a netouží se z něj žádným způsobem vymanit, bude budoucnost taková, jak si ji již dnes a po mnoho inkarnací dříve svými myšlenkami a životními postoji vytvořili. Ti z vás, kteří po řadu inkarnací pracovali na svém nitru a proto dnes již chápou, že je skutečně správné milovat sebe sama, svůj život na téhle Zemi, tento svět a lidi v něm zcela bez výhrad, jistě v mých příštích řádcích najdou naději pro svou další cestu vpřed.

Ponechme ještě na chvíli stranou, jak by podle mých informací mělo vypadat další dění na Zemi v esoterickém slova smyslu. Podívejme se v této fázi našeho rozhovoru na to, co je podle mne reálné očekávat výhledově v rámci přírodních, hospodářských a politických poměrů na této planetě.

Všichni jsme svědky toho, jak jsou ve velkém čerpány přírodní energetické zdroje všeho druhu. Spotřeba nezadržitelně roste. Ve vyspělých zemích západu se zdroji přímo plýtvá, v zemích dosud ještě méně vyspělých se několik miliard lidí stále hlasitěji hlásí o své právo na rostoucí podíl na celkové spotřebě.

Zároveň pod ranami přírodních živlů na celé planetě dochází stále rostoucímu lidstvu dech při výrobě potravin. Znečištění země i moří dosahuje takového stupně, že se stává nevratným Minimalizují se potřebné vodní zdroje.

Podobně jako v dobách Atlantidy lidstvo svými aktivitami v oblasti ať již vědomého či nevědomého zneužívání energií mnohého druhu uvádí do pohybu obranné síly naší planety a připravuje si své peklo. Projekty HAARP a mnohé jiné, dosud skryté, aktivují a spouštějí zemské síly netušeného rozsahu. Záplavy v Austrálii, sucho v Rusku, tsunami v Thajsku a zemětřesení a tsunami v Japonsku jsou jen událostmi v dění, které nutně tuto zemi postihne.

Dříve stranou stojící tzv. třetí svět se probouzí z letargie. Hlásí se o svá práva na přiměřený podíl při konzumaci hmotných statků tohoto světa. A západní velmoci ve vzájemném soupeření a snaze zajistit si ekonomický a politický vliv vyvezly a dále vyvážejí do nestabilních zemí stále modernější zbraně a zbraňové systémy. A to přesto, že v mnohých případech nad jejich skutečným použitím v minulosti ztratily a vždy znovu ztrácejí kontrolu.

S tím, jak se dále probouzí ekonomika „asijských tygrů“ a lidnatých zemí velikosti Číny a Indie, ztrácí západní svět půdu pod nohama a motor jeho prosperity, založený na technologické převaze a vykořisťování světových zdrojů, se rozpadá a mizí tu pomalu, tu rychleji v nenávratnu.

Nekontrolovatelné rozevírání nůžek mezi menšinou bohatých zemí a většinou zemí chudých dostoupilo kritického bodu, za nímž už přestává být místo na konsensus. To povede k eskalaci napětí a stále vyššímu tlaku na Spojené státy a Evropu.

Migrační trendy a s nimi spojené sílící tlaky na většinu vyspělých států začínají být na hraně a nikdo si s nimi neví rady. Projekty asimilace přistěhovalců v hostitelských zemích běžně selhávají a vznikají oddělená společenská uskupení jazykově a nábožensky odlišně orientovaných skupin, které se již staly a dále budou stávat zdrojem nepokojů a neklidu v zemích západního světa.

I skrze tyto vnitřní rozpory bude díle slábnout ekonomická síla Spojených států a Evropy a se slábnoucí ekonomikou bude západ ztrácet i svoji vojenskou převahu. S našimi západními technologiemi dnes můžeme chirurgicky přesně letecky či raketou zasahovat cíle v Afganistánu, Iráku, Lybii či kdekoli jinde. Nemůžeme však chirurgicky přesně moderní technologií řešit totéž, když se nepokoje a válka dostanou do vašich ulic a měst.

Zároveň současné pojetí lidských práv tak, jak je západ selektivně uplatňoval při prosazování svého vlivu v zemích dnes již bývalého třetího světa, se mu již dnes stává přítěží, se kterou si neví rady.

Máš bezesporu pravdu v tom, že je svět stále složitější. Ale nechce se mi věřit, že by destabilizující faktory mohly v dohledné době třeba ohrozit úlohu Spojených států jako vojenské světové velmoci. Technologická převaha západů je přece nesporná. Myslíš, že je to pravděpodobné ?

Dovolím si především upozornit na trendy v oblasti boje o zdroje energií, které jsou obecně známé a které považuji za klíčové pro příští období. Energetická krize a boj o zdroje je již v plné proudu.

Odsuzujeme hromadně akce Spojených států na Středním východě, ale jen ony zatím brání pronikání intenzivního vlivu Číny a dalších východních států do těchto pro život západní civilizace extrémně důležitých zájmových oblastí. Ale tlak z východu sílí a dále bude sílit.

Problém energií, intenzivního čerpání jejich omezených zásob a rostoucí geopolitická nestabilita ve světovém měřítku v centru všeho dění na Středním východě povede nutně ke stále vyhrocenější konfrontaci ve střetu mezi západní civilizací a nově se formujícím se blokem východu. Zatím jde o soupeření skryté, které však se zanedlouho stane zcela zjevným.

Čína se začíná vymaňovat z technické zaostalosti a hlásí se svým nesmírným lidským a rostoucím ekonomickým potenciálem stále důrazněji o podíl na moci nad tímhle světem. Východ se tak stává významným geopolitickým hráčem.

Ruku Číny je nutno již dnes a kdykoli do budoucna vidět za vším, co se v muslimském světě Středního východu bude dít. Existující masová lidová hnutí v jednotlivých muslimských zemích jsou výrazně směřována proti dlouhá léta stabilním autoritářským režimům, které se sice mnohdy / Kaddáfí / protizápadně profilují, ale vždy byla a dosud jsou západem bezpečně taik či onak kontrolována.

To vše se rychle mění. Varianta světovlády Spojených států naráží na své limity ať již v lidských zdrojích, ať již v ekonomických možnostech naplnit sílící potřeby kontroly stále větších částí světa. Nejen Sibyla hovoří o žlutém nebezpečí. Islám je jen předvojem a přípravou k nástupu tohoto pro nás žlutého nebezpečí. O tom nepochybuje nikdo, kdo má oči k vidění.

Sílící ekonomický a politický vliv Číny a východních zemí bude stát za rostoucí opozicí vůči vládnoucím dynastiím v arabských zemích střední Asie a severní Afriky dosud závislých na podpoře západu a přijde čas, kdy je definitivně smete. Islám se tak postupně dostane pod vliv nových politických elit orientovaných na východ a ty již dnes směrují zrak mas lehce ovladatelných náboženskými dogmaty k bohatství západu.

A tak se zprvu skrytá ideologická, politická i vojenská podpora islámu ze strany východu v čele s Čínou, ale i Indií a Japonskem a dalšími lidnatými asijskými zeměmi, bude stále více stavět na odpor světovládným plánům Spojených států a jejich evropských satelitů. Dá se říct, že po mnoha staletích stagnace a relativního klidu se vytváří skutečná síla, se kterou se bude muset západ brzy utkat.

A ne za zrovna příznivých podmínek. Jistě, správně namítáš, že Amerika se svojí vojenskou převahou má stále navrch a měla by si s tímhle podle všeho poradit. Ale nezapomínej, že všeho jen do času. Spojené státy jako vůdčí síla západu jsou stále více ekonomicky kolosem na hliněných nohou a doba jejich největší slávy nenávratně mizí.

Americká společnost se propadá do rozkladu a dále se hroutí. Narůstají v ní stále větší rozpory mezi jednotlivými příjmovými skupinami obyvatelstva a majetková diferenciace jednotlivých etnik tam zatím jakž takž koexistujících dosahuje maxima. A to je pro pozici Spojených států amerických ve světě opravdu klíčové.

Vedle bílé dnes již menšiny, která ovládá naprostou většinu zdrojů této velké Země a vládne politickou mocí, je zde mnoho černých Američanů žijících na pokraji společnosti a je zde stále zvyšující se příliv přistěhovalců z Mexika a jižní Ameriky, kteří mnohdy žijí na severu na hranici legálnosti a jejich životní podmínky jsou často frustrující. A prostředky, které mohly severoamerické vlády dříve věnovat na utlumení sociální nouze rozsáhlých skupin obyvatelstva, se tenčí, mizí a mnohde již zmizely.

Prostí Američané se začínají bouřit a bude tam brzy velmi veselo. Bílí Američané jsou genetickými potomky té nejbojovnější části evropských vystěhovalců a afroameričané a latinoameričané brzy budou postaveni před fakt, že nemají co ztratit. Vnitřní rozpory stály za pádem nejedné významné civilizace minulosti světovládným Římem počínaje.

Není náhodou, že i zde na stránkách tohoto internetového magazínu proběhla řada informací o tom, že americká vláda chystá v pustých oblastech pod záminkou budování záchytných táborů pro utečence před přírodními pohromami řady objektů, které svou funkcí ze všeho nejlépe připomínají koncentrační tábory, v nichž shromáždění lidé mohou být drženi i násilím pod vojenskou kontrolou.

Tiskem proběhly i zprávy o tisících objednaných speciálních vlakových soupravách určených podle všeho pro převoz vězňů do vymezených lokalit. Americká vláda velmi dobře ví, co se na domácí scéně blíží a připravuje se na to. Odstředivé tendence ve Spojených státech stále sílí.

Omezování osobních svobod a zákony umožňující kohokoliv libovolně dlouho věznit bez soudu jsou sice zdánlivě namířeny proti nepřátelům státu, ale podobně jako v nacistickém Německu je jen otázkou času, kdy za nepřítele bude označen každý řadový Američan, který se postaví na odpor těm, kteří Americe vládnou. A pak bude hodně zle.

Přestože se tímto způsobem pokusí vláda Spojených států tlumit napětí ve vlastní zemi, nutně to postupně povede k poklesu schopnosti její vojenské síly zasahovat kdekoli ve světě. Podle mě dostupných informací mnozí řadoví vojáci dnes sloužící v expedičních sborech v Afganistánu, Iráku a jinde jsou často příslušníci etnik, kteří si službou v amerických expedičních silách vybojovávají pro sebe a své blízké trvalé americké občanství.

Jak se asi projeví na bojeschopnosti americké armády nepokoje, které zasáhnou především blízké takto nasazených vojáků ? A jak dokáže země zmítána vnitřní válkou se svými vlastními občany obhájit svou jižní hranici, za níž již čekají a dále budou čekat miliony Latinoameričanů z jihu na svou šanci ?

Tlak na mexicko-americkou hranici zesílí a její ostraha se zhroutí. Do Spojených států budou pronikat lidé z jihu ve velkém a vnesou další zmatek do beztak již propukající občanské války. Rozvrat se bude šířit a nic ho nezastaví.

Síla spojených státu venku i doma začne tát jako sníh a světovládná Amerika začne vyklízet své pozice. Žádný strom neroste do nebe. A zbavená amerického štítu bude stát na pokraji kolapsu i Evropa, zavalena již existujícím a stále houstnoucím přívalem emigrantů z afrických zemí a středního východu.

Chápu, že pokud půjde vývoj tímto směrem, může to znamenat destabilizaci vojenskopolitické situace na hranicích Evropy s Asií a Afrikou. I pouhé omezení americké vojenské přítomnosti zde asi povede k aktivaci militantních sil islámu a růstu nestability ve Středomoří. Tyhle vyhlídky opravdu nejsou radostné !

Vidíš to přesně. Evropská integrace je v krizi a o nějaké jednotě v postupu evropských států v oblasti vztahů v Asii a Africe se nikdy nedalo a nadále nedá mluvit. Zaplavení velkých evropských zemí uprchlíky ze zemí Afriky a Asie roste geometrickou řadou a tyto země i Evropa jako celek postupně nebude schopna čelit infiltraci bojovného islámu do menšin ve svých zemích.

Jen si uvědom, že ve Francii je dnes podle odhadů asi sedm milionů naturalizovaných uprchlíků ze zemí dříve spadajících pod francouzskou vládu. V Německu je kolem šesti milionů Turků a dalších příslušníku etnik původem z Afriky a zemí střední Asie. Uprchlíky je zaplavena Itálie, dnes i Anglie a islám je pevně zakotven díky destrukci Jugoslávie v provedení USA a NATO na balkánském poloostrově.

Tyto menšiny převážně jen málo reagují na snahy států Evropy o jejich asimilaci resp. bezproblémové zařazení do většinového prostředí evropských národů. Vytvářejí osamělé a stále rostoucí ostrovy vnořené do původní populace těchto zemí a nutně se vymknou kontrole jednotlivých států Evropa je silně oslabena převládající doktrínou lidských práv pro každého a nepřizpůsobivé menšiny toho budou i nadále náležitě zneužívat.

Nebude dlouho trvat a aktivita menšin nabere konfrontačního charakteru. Sebevražedná komanda začnou vlévat neklid do hlavních měst klíčových evropských států s velkými islámskými menšinami a nutně následující policejní případně vojenské zásahy proti menšinám při zvládání teroru tyto menšiny radikalizují.

Čína a východní blok stojící v pozadí svým stále rostoucím vlivem v islámských státech zaplaví menšiny v Evropě licenčně vyráběnými kalašnikovy a nejen jimi pašovanými před stále obtížněji hlídatelné hranice. Politické elity evropských zemí jsou zahleděny do vzájemných bojů a rozepří mezi sebou a nevidí si na špičku nosu. Neberou dosud příliš vážně, že stojíme na prahu války o jižní Evropu.

V mé / a nejen mé / vizi budoucnosti se hroutí se Itálie, padnou pod přívalem z jihu ostatní balkánské státy. Anglie, Německo a Francie budou vývoji v Evropě bezmocně přihlížet zahlceny svými vlastními problémy s emigranty na svém území. Nebude síly, která by tohle vyřešila.

Než se vymění ze své ekonomické moci profitující dosavadní neschopné politické reprezentace, bude na odpovídající mocenský zásah pozdě. Už proto, že generace mužů, které v Evropě dokázaly umírat ve válkách dvacátého století, jsou nenávratně pryč. Dnešní populace mužů Evropy nebude chtít umírat bez vize růstu vlastních kont v eurech či dolarech a proto budou evropské státy proti přílivu z jihu a východu budou jen pomalu a obtížně stavět hráz.

Když bude předpolí připraveno, začne řešit i Čína a daleký východ problém přelidnění a tlaku vlastních přebytečných chudých mas vývozem těchto ke všemu odhodlaných lidí na středoevropské bojiště. Samozřejmě zprvu zcela neoficiálně, později ve stále širším a širším rozsahu.

A máme tu Nostradama se vším všudy. Poslední římsko-katolický papež s hordou svých věrných prchá z Říma a končí v kotrmelcích. Válka se bude šířit do středu Evropy a schopnost odolávat tlaku se bude dále rozleptávána. Konec křesťanské Evropy se zdá být neodvratný.

Pokud ti to připadá nemožné, nezapomeň na fakt, že i světovládné římské impérium nakonec podlehlo nájezdům barbarů. A padlo ve chvíli, kdy Římané nebyli již sami ochotni bojovat za své impérium. Příliš padli do nástrah svého blahobytu získaného po staletí drancováním zdrojů ostatního světa.