NOVÁ AKTA X: INDIE - TAJEMSTVÍ SMRTI SE VZNÁŠÍ NAD PRAVĚKÝM MĚSTEM "MOHENJO - DARO"

Před více než osmdesáti lety na jednom z ostrovů řeky Indus indičtí archeologové Sahin a Benerdzhi objevili starobylé město, ve kterém do dnešních dnů probíhá čilá archeologická aktivita včetně vykopávek. Přesto však dodnes vědci neumí vyřešit jedno velké tajemství, které je s tímto městem, jenž se příznačně nazývá „Mohenjo – Daro“, spojeno. V překladu z hindštiny pak uvedený název zní „Město mrtvých“. A je to právě smrt, která hraje ústřední roli v otázce, na kterou zatím vědci nemají žádnou odpověď. Do dneška nikdo nepřišel na to, co se před téměř 3500 lety s tímto městem stalo a hlavně kam se poděli všichni jeho obyvatelé.

Dosavadní vykopávky prokázaly, že „Mohenjo-Daro“ nebylo zničeno hordami nepřátel, a navíc místní obyvatelé neměli vůbec žádné zbraně. Ve zdejší oblasti se nacházela protoindická zemědělská civilizace zabývající se pěstováním rýže a bavlny. Této civilizaci vévodilo ještě jedno město. Jmenovalo se Harappa a také nemělo armádu, ale ve skutečnosti nebylo proti komu se bránit. Výzkumníci postupně zamítli verze obrovského požáru, sopečného výbuchu, epidemie, pádu velkého meteoritu.

Na druhou stranu je velmi zarážející architektonika staveb včetně instalatérského mistrovství. Zjistilo se, že všechny domy uvnitř tohoto města měly bez výjimky šířku deset metrů a disponovaly vnitřním rozvodem vody. Kromě toho zde existoval vysoce sofistikovaný a rozsáhlý kanalizační systém – trubky z cihel odváděly odpadní vodu z domů. Na svou dobu naprosto impozantní inženýrská práce. Z uvedeného také vyplývá, že město nemohlo mít problém s hygienou a z tohoto důvodu byly postupně odmítnuty i argumenty ohledně možné existence nějaké zhoubné infekční choroby.

Když jsem se probíral problematikou „Mohenjo-Daro“, narazil jsem na existenci jedné velmi zajímavé indické kroniky, pokud mohu tak tento spis nazvat, která se jmenuje „Kniha Dzyan“ (často se o tomto materiálu zmiňují někteří esoteričtí au