ŠIŠINKA MOZKOVÁ - FYZICKÁ NÁDOBA PRO SÍLY LIDSKÉ DUŠE (2)

Anatomové dokázali, že lidská epifýza je nejaktivnější u naší mládeže, a to v období těsně před pubertou. To by samozřejmě dávalo smysl, neboť tento orgán mimo jiné, jak jsme si již řekli v první části, kontroluje reprodukční systém, aktivuje nezbytné hormony, které člověka převádí do stádia dospělosti. Ovšem po pubertě mnohdy začíná epifýza vápenatět, a proto se jí často v pokročilejším věku říká „písek mozku“. Přestože kalcifikace tohoto orgánu v dospělosti je opravdu prokázaná, nic nenaznačuje, že by se tento stav nějakým způsobem odrazil v menší produkci melatoninu nebo serotoninu. Ve skutečnosti se zdá, že kalcifikace nemá na činnost epifýzy nijak valný vliv.

Naopak zajímavá je skutečnost, která byla před nedávnem prokázaná a která ukazuje na to, že melatonin je životně důležitý enzym pro imunitní systém v návaznosti na výskyt onemocnění prostaty a rakoviny prsu. Rovněž reguluje metabolismus cukru v krvi. Studie ukazují, že dlouhodobý nedostatek melatoninu v krevním řečišti může zvětšit pravděpodobnost vývoje diabetu typu II.

V posledních letech se také hojně rozšířily studie týkající se vlivu životního prostředí na šišinku mozkovou. Zjistilo se, že existují dva poměrně zhoubné mechanismy a těmi jsou elektromagnetické záření a fluorid. Výzkum na zvířatech ukázal, že pole o frekvenci 60 Hz (což je v podstatě typ proudu, který teče v rozvodných elektrických sítích) významným způsobem snižuje schopnost epifýzy tvořit melatonin v rámci nočního cyklu.

Pozdější studie, která mapovala výzkum na lidských dobrovolnících, tuto anomálii v návaznosti na magnetické pole kmitající na frekvenci 60 Hz potvrdila. Tato skutečnost je velmi alarmující, neboť v naší společnosti jsme prakticky všude (mimo volnou přírodu) obklopeni tímto kmitočtem. Nejsem odborník na téma elektrotechniky a energetiky, ale myslím, že u nás je ve hře především kmitočet 50 Hz. V tom případě nijak výrazný rozdíl v samotném důsledku nevidím.

Neměli bychom zapomínat ani na faktor „HA