O DUCHOVNÍ PÝŠE ČLOVĚKA 2/2

Zdá se, že se potvrzuje fakt, že toto téma není pro mnohé z nás zrovna tím správným ořechovým. Je to znát na počtu vás čtenářů, kteří vůbec na článek klikli, aby do něj nahlédli. A dá se tak soudit i podle několika mailů, které došly na moji osobní adresu. Redakční záměr je však nutno dotáhnout do konce a tak je tu pokračování.

Ostatně, jsem to já sám, kdo vám říkává, že tento svět je světem iluzí a všechno je vlastně jinak. Třeba se mýlím a možná taky vidím třísku v očích vašich a ne břevno v oku svém. Co když se jedná třeba o vaši únavu z mých textů ?

Uvědomuji si, že určité pasáže se táhnou mým vyprávěním opakovaně a rovněž upozornění na nutnost určitých přístupů k sobě a životu nikdy nechybí. Píši o tom, protože předpokládám, že existuje mnoho a mnoho různých úhlů pohledu na tutéž věc a věřím tomu, že pokud je možno v těchto rozdílných pohledech nalézt logiku a skládají se dohromady v jasný obraz, čtenář nabývá jistoty, že dostává do rukou něco, co je blízko skutečné pravdě o dané věci.

Nejsem závislý na vidění sebe sama jako oblíbeného přispěvatele na stránky tohoto internetového magazínu. Proto vás prosím : až budete mít pocit, že bylo na těchto stránkách už dost lásky k sobě, dejte mi to znát. Napište mi a já po třetím v pořadí takovém zápisu na své emailové adrese či přímo v diskusi na Matrixu pověsím tohle spisovatelské řemeslo na hřebík. Dohodnuto ?

Nyní navažme na předchozí text a řekněme si, že duchovní pýcha představuje velmi nepříjemné stadium duchovního vývoje / či lépe řečeno duchovní stagnace / daného jedince Pro „postiženého“ je velmi obtížné proniknout iluzí o vlastní jedinečnosti a dokonalosti a pochopit pravý stav věcí. Tento fatální existenční stav duše může být prožíván opakovaně ve více inkarnacích a na iluzi o vlastní duchovní dokonalosti se postiženému nabaluje řada dalších nesprávných představ a postojů k sobě, životu, světu a lidem kolem.

Tady na Zemi jsme všichni onou součtovou duší s jejím denním vědomím a naše snaha jít vzhůru ve vibracích a prosby v tomto smyslu vysílané nahoru jsou přirozenou částí naší touhy po návratu domů do světů ducha. Pro úspěch našeho snažení tuto touhu naplnit je však taky nutno znát a dodržet několik jednoduchých a obecně známých pravidel. Tak jednoduchých, že to mnohdy lidem hledajícím osvícení připadá až zavádějící a falešné. Proč si hodně lidí myslí, že cesta k Bohu musí být těžká a trnitá ? .

Ač to mnohým může připadat nesmyslné, když chceme správným způsobem zaměřit svoji pozornost směrem vzhůru, musíme nejdříve sejít úplně dolů a zařídit tam, co je třeba.

Vezměme si malý příklad. Když odjíždíme na Bahamy za prožíváním nádhery tropické přírody, slunce, moře a hvězd, nikdy si pravděpodobně nezapomeneme zajistit letadlo, nocleh, stravu a vzít pas a peníze. Dokonce určitě nezapomeneme ani na sluneční brýle, krém na opalování a řadu dalších potřebných věcí, které tam můžete potřebovat. To vše svědčí o tom, že ve své každodenní praxi dobře víme, že chceme-li prožívat to krásné v oné nádherné nadstavbě svých všedních dnů tam někde v přírodním „ráji“, musíme si zajistit základní podmínky pro to, aby jsme neuvázli někde cestou na nějaké maličkosti.

Pokud toužíme vydat se zpět do duchovních světů, odkud jsme vzešli, správný postup se zase až tak od cesty na Bahamy mnoho neliší. Místem, odkud svojí cestu začínáme, je inkarnace na této Zemi. A pokud chceme, aby se případně už tato inkarnace stala tou poslední v tomto „slzavém údolí“ a my jsme se bezpečně dostali zpět do onoho biblického „ráje“ tam nahoře, i zde se musíme především postarat o to, abychom rozvázali všechna pouta s touto Zemí. .

Je prostě nezbytně nutné, aby ten, kterým tady dole jsme také, tedy tělo se svým vědomím ega, spolupracovalo na tomto našem záměru. Ego, vědomí našeho hmotného těla, jinak také vědomí obrazu našeho padlého ducha v pozemských podmínkách, má úspěch naší cesty vzhůru do značné míry ve svých rukou.

Ego je tou částí nás samotných, kterou jsme dříve svými chybami ducha ve vedení duše v prožívání mnoha a mnoha inkarnací v hmotných a jemnohmotných světech odsoudili opakovaně k životu ve sféře velmi omezeného vědomí těchto světů. Tahle Země je právě teď jeho domov a ono dávno už zapomnělo na to, že bylo kdysi částí nás samotných a je dodnes skrze nás účastno ve světech ducha.

Vědomí ega se cítí našimi záměry ohroženo. Má nutně pocit, že naše počínání přímo ohrožuje jeho existenci. A proto není zbytí, někdo mu musí vysvětlit, oč se tady jedná a jak to všechno vlastně je. A tím někým jste nutně vy, váš duch, neboť právě podle vašeho obrazu byla matrice ega v této realitě utkána a naplněna atomy toho, čemu se zde říká hmota. Jste spolu nerozlučně spojeni.

Ego prostě zde při poslední inkarnaci nemůžete prostě nechat, jak jste to dělali dosud. Je nezbytně nutné, aby jste ho produchovnili natolik, že ho nahoru svým způsobem vezmete s sebou. Ego prostě potřebuje lásku a informace a zaslouží si být vámi o všem informováno.

Podívejte se na to i takhle : vejdeme-li do některého z typů změněného vědomí, například i do meditace, zbavujeme své ego násilím bez projednání s ním a mnohdy bez jakékoli upozornění třeba na pár desítek minut jeho pozemské aktivity. To mu není rozhodně jedno. Cítí se hrubě manipulováno. A stačí tak málo. Prostě ho požádat, aby chvilku počkalo tady, že se za chvilku vrátíme a že mu tam shora doneseme krásné energie.

Prostě ten, kdo skutečně svého pejska miluje, ho nenechá tetelit se v mraze před hospodou, v níž si páníček nasává jemu tolik potřebné energie. Postará se o něj a po návratu mu svoji nepřítomnost vynahradí. Nemyslíte ? Thowt se svým tvrzením „jak dole, tak nahoře“ určitě nebyl žádný pitomec.

Při cestě na Bahamy na své tělo nezapomínáme. Chystáme se právě ve spolupráci s ním prožít vše, co mám tam bude nabídnuto. A proto ono se s námi raduje a naše aktivity plně podporuje. Těší se na koupání v moři, exotickou stravu, dovolenkovou pohodu. Těší se, protože tuhle cestu podnikáme právě s vědomím, že chceme dát i svému tělu příležitost prožít něco opravdu mimořádného a dát mu zdraví a sílu pro jeho další existenci.

A hlavně : ego si dokáže představit, kam a do jakých podmínek se s ním jako duch chceme vypravit. Je mu příjemné po mnoha měsících či dokonce letech, kdy jsme ho třeba vyčerpávali pracovním přepětím, že se cítí námi alespoň trochu respektováno. Když už tedy se musí smířit s tím, že není milováno.

V tom máme štěstí skutečné štěstí, že se na tuhle cestu těší s námi. Jen si představte, co by se mohlo ego třeba udělat, kdyby se mu cesta na Bahamy nelíbila. Mohlo anonymně v případě naší cesty na Bahamy zavolat na letiště, že v našem zavazadle je bomba. A my nejen že neodletíme, jsme pak ještě různě popotahováni úřady tak dlouho, že nás přejde chuť na dovolenou vůbec odjet.

Co ego zcela určitě nedokáže v případě cesty na Bahamy a co je proto pouhou myšlenkovou konstrukcí, to velmi dobře dokáže v případě naší plánované cesty směrem do vibrací duchovních světů. Platí-li ono pověstné „jak dole, tak nahoře“, vůbec není důvod, aby to s tou naší cestou k duchu dopadlo lépe než s cestou na Bahamy v případě, že by nesouhlasící ego toto oznámení skutečně učinilo.

Protože když se s ním o cestě směrem nahoru nedohodneme a nezískáme ho pro ni, nedáme mu určité záruky a nevytvoříme určité podmínky, nebude naši cestu vzhůru vibracemi někam, kde to nezná a cítí se naším záměrem tam cestovat ohroženo, vůbec podporovat.

A ego má své způsoby, jak nás bezpečně udržet dole. Svojí neláskou k němu proto podminováváme své vlastní úsilí a koledujeme si o to, že nakonec nepoletíme nikam a ego naši cestu vzhůru spolehlivě zablokuje. Vždy se vyplatí s egem dobře zacházet a získat ho pro to, co chceme.

Neprožhavíme-li ho energiemi vlastní duchovní lásky, zůstává zanořeno podobně jako lodní kotva do dna moře jemnohmotných světů a svým ukotvením tam nás na cestě k našemu duchovnímu domovu zadrží a za čas přitáhne do tohoto světa zpět. Naše skutečná cesta vzhůru je proto jednoznačně podmíněna existencí spolupráce obou našich skutečných „Já“ a „já“, tedy vědomí ducha a vědomí hmotného těla, při kultivaci společných vibrací duše a vyzvednutí té kotvy ze dna. .

Pokud tohle nepochopíme a nepodřídíme se zcela logickým pravidlům chování ega, naše duchovní aktivity směřující k zlepšení vlastního postavení na cestě směrem vzhůru v této inkarnaci, jakož i naše přirozená touha po lepším prožívání tohoto pozemského světa naráží na účinný bojkot vědomí nemilovaného padlého „Já“, tedy vědomí hmotného těla navenek se projevujícího jako ego.

Energie signálů naší mysli jsou v praxi vysoce oslabovány neúčastí a nulovou nebo minimální aktivitou našeho láskou neprobuzeného srdce a pokud mysl a srdce nejsou dokonale sladěny ve vzájemné spolupráci, impulsy naší součtové duše směrem vzhůru jsou slabé a zdaleka nedosahují výšin, o kterých sníte. A vaše srdce je neprobuzeno vždy, když váš duch nemiluje své tělo a vaše mužské energie nepřijímají ty ženské. Znáte princip spojených nádob ? .

A my žijeme prostě v pro nás neproniknutelném závoji iluze o tom, že náš dokonale vyladěný duchovní počítač v duši to všechno zvládá a dokáže vysílat intenzívní signály, které budou vzápětí v našem životě a v tomto světě realizovány jak krátkodobě tady a teď, tak dlouhodobě v proudu příštích inkarnací.

Háže-li však ego na úsilí našeho ducha bobek, pak se to nestane ani náhodou. Ano, jsou skutečně pravdivé informace v chytrých esotericky laděných knihách, které nám hovoří něco o tom, že svět kolem nás tady na Zemi zrcadlí stav našeho nitra. Jen je nutné, abychom my dotáhli svou znalost této zásadní informace důležité pro naši existenci do všech důsledků a na všech úrovních a konečně došli k pochopení toho, že mnohé údajně skvěle fungující duchovní metody ztrácejí svoji sílu bez účinné spolupráce těch dvou v nás skrze naši součtovou duši.

Jako příklad si vezměme například pokusy nejrůznějšími afirmacemi či jinými typy určité autosugesce zasáhnout pozitivními představami negativné vyladěné oblasti vlastního podvědomí a tím je změnit a zajistit si tak, že naše obtížná z podvědomí se vynořující myšlenková schémata nás už nebudou opakovaně zatahovat do průserů našeho života zde.

Kolik lidí toužících po klidu v duši se těmito cestami pokouší zbavit energií, které je po celý jejich život zde provázejí a opakovaně jim působí potíže. Návody jsou všude k dostání a přesto to nefunguje. Možná chvíli, ale nakonec to vzdáváme a necháme být a vrháme se do něčeho jiného.

Nedaří se nám to proto, že podvědomí je vědomím našeho fyzického těla a jako takové je doménou ega. A pokud si s ním nerozumíme a nepřesvědčíme je o nutnosti a výhodnosti takové změny, pravděpodobně narazíme a to hezky tvrdě. Protože zapomínat na vlastní ego a tvářit se, že není důležité, nebrat ho prostě na vědomí, nemilovat a nepřijímat ho, to se nevyplácí. Doufat, že se ego za těchto podmínek podřídí, když mu budeme opakovaně nařizovat to či ono, je skutečně pouhou iluzí.

Ego považuje i velmi obtížné a i pro sebe nepříjemné podvědomé energie, které řídí jeho i naše bytí zde byť nesprávným směrem, za přirozenou součást sebe sama a nebude se těchto energií chtít dobrovolně vzdát jen proto, že si to přeje nebo mu to nařizuje někdo, kdo se k němu celý život chová jako k něčemu cizímu a nežádoucímu.

Každý, kdo se vyzná v psychologii mezilidských vztahů / a ta je v podstatě o vztazích lidského ega navzájem /, zná zákonitou reakci ega na každý sebemenší tlak zvenčí. A určitě ho proto neudiví, že tlak vytváří protitlak a akce vytváří reakci. Není vůbec důvod předpokládat, že se ego bude chovat jinak v případě tlaku na něj vyvíjeného zevnitř duší či přímo duchem..

Mysl vlastní součtové duše může do nekonečna opakovat svému podvědomí a jeho vlastníku egu v přítomném čase, že chce, aby se stalo pozitivním, dobře vyladěným, poslušným a bezproblémovým. Tůdle, pomyslí si nemilované a námi nepřijímané ego a jede dál podle svého. A nám budou i nadále spolehlivě narušovat cestu k duchovním výšinám výrony netušených a dokonale v zanedbávaném srdci skrytých emocí, které opakovaně nebudete zvládat.

Zkuste, pánové, opakovat manželce do nekonečna třeba ono pověstné chlapské : dej mi nažrat a pusť mne ven ! Čeho tím přístupem u své ženy dosáhnete ? Ještěže počty válečků na nudle dnes klesly dnes v oblibě našich žen blízko k nule. Jinak by statistiky nepracovních úrazů českých mužů v domácnostech rostly geometrickou řadou.

Zkuste, dámy, říci svému muži, že je normální vyznávat právo na svobodu vlastních sexuálních aktivit i v prostředí mimo domov. Pokud ho nesklátí v tu ránu infarkt, má určitě na triku trestní stíhání za těžké ublížení na vašem zdraví. A vy máte nejméně na čas po sexuálních aktivitách doma i venku.

Namítneme, že by nás ani nenapadlo tohle partnerovi říci ? Připadají nám uvedené příklady přehnané ? Proč nám tedy nepřipadá přehnané psychické násilí, které běžně často celý život pácháme svým nepřijetím jako duše a svojí neláskou jako duch na vědomí vašeho vlastního těla, kterým jsme také ?

Proč se dopouštějí energie duálu duch - muž - mysl v nás necitlivých zásahů vůči také naší, od nás nijak neoddělitelné části nás samotných, takto duálu energií tělo - žena - srdce ? Kde je logika takovéhoto počínání ? Nedivme se proto, když tyto násilně potlačované energie v nás zaháněné opakovaně do kouta reagují způsobem, který je nám mnohdy velmi nemilý. I vlastní pejsek někdy může pokousat, vyděsíme-li ho svým přístupem k němu.

CÍLEM PROCESU REINKARNACÍ JE DOSAŽENÍ
ABSOLUTNÍ VNITŘNÍ ROVNOVÁHY
TROJIC ENERGIÍ
DUÁLŮ

Nemilované a nerespektované ego se prostě stáhne v našem společném domečku do kouta, zatvrdí se a řekne si : to tak ! Já musím všechno a on nemusí nic ? Já se starám, aby mohl chodit po této Zemi, půjčuji mu nohy, ruce, hlavu, aby na ní mohl nosit klobouk a on mi za to nikdy nepoděkuje a zřetelně mne nepřijímá. A už vůbec mne nemá rád !.

A myslí si nemilované ego : nač budu hrát tu hru směrem nahoru ? Proč naslouchat příkazům, které mi nevyhovují ? A nespolupracuje. Jak daleko chceme takto rozpolceni vejpůl dojít ?

Hráli jsme tuhle hru na četníky / duch s jeho mužskými energiemi a jeho myslí / a zloděje / tělo s jeho ženskými energiemi a srdcem / do omrzení možná už po řadu inkarnací a kam jsme došli ? Stále k novým a novým zrozením a stále do nižších a nižších vibrací tohoto světa. Nebo to vy vnímáte nějak jinak ?

Informační bariéra z našeho okolí nám nikdy dříve nedovolila pochopit, o čem to je. Tato bariéra je tady i dnes pro nás v makrokosmu stále sice vztyčena, ale pohled přes ni je mám už dnes mnohem přístupnější než kdysi. Třeba i skrze věty v tomto textu. Ale ruku na srdce : čtete a říkáte si, ano, tahle myšlenka se mi líbí, něco mi říká, že to tak možná je. Ale kolik z vás se nespokojilo jen s touto myšlenkou, nýbrž skutečně začalo v sobě hledat svá zraněná srdce ? Kolik z vás je si jisto tím, že již dalo skutečně svému egu svoji lásku ?

JE POČÁTEK ÚNORA 2011 !

Něco je tu asi špatně. Něco by jste měli ve svém přístupu k sobě, světu a lidem v něm změnit. Nemůžete změnit svět a lidi v něm. Makrokosmos, v němž se pohybujete, je řízen bytostmi a silami, které vysoce přesahují síly vaše. Vaší šancí je změnit sebe - svůj mikrokosmos. Ten je vám na dosah a jeho změna je ve vašich silách. Ovšem jen ve spojených silách těch dvou, kterými tady na zemi jste. Vaše šance je v multidimenzionální síle, kterou v sobě můžete otevřít !

V makrokosmu kolem vás je zakonzervován stávající stav stále ještě výrazné převahy duálu trojice energií duch - muž - mysl oproti výrazně zanedbávanému duálu trojice energií tělo -žena - srdce. Máte to stále ještě i v sobě. Z tohoto pojetí sebe sama pramení v určité fázi vývoje vztahu ducha a ega lidská duchovní pýcha. A tu nejlépe odstraníte tím, když se vrátíte na zem, uzemníte a tím přijmete své tělo, život, svět i lidi kolem.

Určitě to o nezměníte kolektivními meditacemi na záchranu amazonských pralesů či sibiřských tygrů nebo meditacemi proti válce na korejském poloostrově. A nezměníte to ani meditacemi a prosbami o to, aby Světlo vykonalo v každičké buňce vašeho hmotného těla práci, která vás udělá vás způsobilými uniknout z toho, co vám proti prožívání těch krás nahoře připadá jako nechutné a zavrženíhodné : ze života zde na zemi, tohoto světa a od lidí v něm.

Změníte to jen změnou přístupu k sobě samým a vlastním úsilím o přestavbu svého nitra. Síla vaší mysli bez spolupráce se silou srdce je míň než poloviční. Síla vaší mysli ve spolupráci s rovnoprávným plně probuzeným srdcem je tisícinásobná. Jistě si dokážete spočítat, o čem to vlastně je.

A je vám taky jistě jasné, že rovnováhu mysli a srdce nemůžete nikdy dosáhnout bez rovnováhy / a tedy vzájemné lásky / mezi vědomím ducha a vědomím těla a bez rovnováhy / a tedy vzájemného respektu / mužských a ženských energií. .

NEMILOVANÉ LHOSTEJNÉ ČI NAŠTVANÉ EGO ZCELA
MAŘÍ PRÁCI VAŠEHO DUCHA.

Setkávám se osobně, na internetu i jinde v éteru s názory lidí, kteří vidí zcela správně obraz existence nízkých vibrací a bytostí v nich žijících jako integrální součást tohoto stvoření a radí ho přijímat s láskou jako projev pravé boží vůle.

Nic proti tomu. Ano, mějme rádi vše v tomto stvoření. Ale naším právem je říci dost téhle také božské nabídce života zde. Byla vám dána, aby jste něco pochopili a očekává se, že se jednou rozhodnete žít jinak. Kdysi jste se sem ponořili z vlastního rozhodnutí, ale nyní nastal čas vydat se cestou zpět ke Světlu. Je to vaše povinnost vůči sobě jako bytosti Světla. Čeká se to od vás ! Protože nastal čas, kdy je to možné. Protože v proudu času se otevřelo okno, které se otevírá jen opravdu občas.

Ale musíte jít všichni spolu, ruku v ruce. Duch spolu s tělem a součtovou duší. Když to uděláte, ukážete tím příklad těm bytostem v oněch nízkých vibracích, kteří se zatím ještě nerozhodly s tím praštit a vydat se spolu s vámi cestou do svého pravého domova v duchovních světech.

Kolik z vás se s nadějí přimyká k vizi, která hovoří o tom, že nastal čas smíření Boha a Bohyně ? Ano, skutečně nastal čas k tomuto smíření. Pro toto smíření je vytvořen transformačními energiemi prostor a bariéra, která se v minulých inkarnacích nám všem jako nepřekročitelná hráz, je značně oslabena.

Ale i toho oslabení hráze, účinně dnes zpevňované falešnými proroky lákajícími nás k duchu a k dalšímu oslabování kontaktu s tělem, je jen naplněním určitého předpokladu.

Bezpracnou a automatickou transformaci vám slibují horem dolem mnozí a třeba i nevědomky vás tím svádějí na scestí. Prý až vlítneme se Zemí a sluneční soustavou do té či oné části galaktického pásu, překročíme ten či onen bod někde na galaktické orbitě, až nám někdo propojí a vytvoří most mezi starou a novější části našeho mozku, vše se vyřeší !

Pak prý údajně vletíme do zářné budoucnosti, budeme transformováni, budou nám z moci úřední odebrány bloky, strachy i strnulá myšlenková schemata a negativní emoce, se kterými se potýkáme poctivě po mnoho inkarnací. A nejen to, dostaneme oslavené tělo a budeme se radovat a s anděly veselit do alelujá !

Ani slovo ze strany oněch proroků o tom, že bez promítnutí žádoucí změny vyrovnání obou trojic duálních energií vás vámi samotnými ve vašich mikrokosmech nebude žádné velké změny v makrokosmu, ve kterém vám bude dáno žít. Je podivuhodné, jak ti, kteří poukazují / a správně poukazují / na to, že svým myšlením / a mnohdy už neříkají, že i cítěním / si vytváříte vlastní a tudíž i naši realitu, jedním dechem současně slibují, že tato realita se najednou zázrakem změní bez změny vašeho myšlení a cítění.

Úniky do světelných energií nikdy nevyřeší základní problém, kterým je to, že tím polovinu své bytosti zde na Zemi vědomě od sebe odhazujete a uvrháváte ji stále hlouběji do nižších a nižších vibrací. Do náruče těch, kterým to vyhovuje.

Jste pro ně až příliš dobrým zdrojem energií. Přišli někdy před třemi sty tisíci lety, rvali se o tuto Zemi a o možnost exploatace vašich energií a někdy na sklonku atlantského období tu válku na čas vyhráli.

Donedávna byli skryti vašim fyzickým smyslům nebo se dokázali dokonale maskovat stejně tak jako dokázali maskovat své pravé záměry. Mnozí z nich jsou i mezi námi v lidských tělech a spoluvytvářejí podmínky proto, aby jste se pokud možno nikdy nevzpamatovali ze svého zapomnění toho, kým vlastně jste a co udělat, aby jste se tím zase stali.

Dnes nastává čas, kdy se o svoji vládu nad tímto světem a tímto lidstvem chystají přihlásit otevřeně. Opakuji zde svoji tezi o tom, že čisté civilizace vysílají své vyslance do lidských těl, ti se zde probouzejí k vědomí toho, kým jsou a své násobné schopnosti oproti běžným lidským bytostem využívají k instalaci žádoucích změn.

Ti druzí to dělají jinak. To nebe, které se stále více hemží dopravními prostředky s výjimečnými technickými parametry, je jich plné. A oni nepřicházejí vás milovat. Přicházejí vás, tentokráte již ne skrytě, ale přímo ovládnout a podrobit si.

Možná vás mate, proč tohle všechno Bůh dopustí a proč mají trpět všichni stejně. Ale mohu vás ujistit, že nebude měřeno každému stejně. Vy sami svým přístupem k sobě rozhodujete o tom, jak bude s vámi naloženo.

Již jsem se zmiňoval o tom, že trojice vašich základních vibračně nejnižších těl, hmotné tělo, duše a duch, jsou po dobu inkarnace pevně propojeny a jejich vibrační potenciál je dán nejslabším článkem tohoto tříčlánkového řetězu.

Jistě nikdo z vás nepochybuje, že tím nejslabším článkem je vědomí hmotného těla. Představte si, že děním v makrokosmu / zvyšováním energetického potenciálu oblasti galaxie, kam právě vstupujeme / je lidem do cesty stavěno duchovní pohoří, jehož vrchol je jakousi laťkou ležící v určitých daných vibracích / - spasitelnosti - chcete-li, řečeno slovy bible /.

My všichni žijící zde se k tomu pohoří blížíme jako tři samostatné a přesto pevně spojené balóny umístěné v určitých vzdálenostech nad sebou. V jistém okamžiku bude prostě nutno ono duchovní pohoří, onu laťku spasitelnosti ve vibracích zdolat.

Zdolá ji ten, kdo dokáže byť v posledním okamžiku pozvednout vibrační trajektorii letu balonu představující vibrace svého hmotného vědomí nad úroveň příslušné laťky či vrcholku tohoto pohoří. Pro ty, kteří tohle dokáží, je připravena vibrační dimenze běžně na internetu označovaná jako 5D a projdou skutečnou transformací svých fyzických těl a v jistém okamžiku budou odvedeni z tohoto slzavého údolí, aniž by tu po nich zůstala jejich hmotná těla.

A právě o tom to tady k….. je. Tady je vaše veliká šance. Nabídněte svému egu s láskou, že když bude spolupracovat a nebude vám bránit ve vašich duchovních aktivitách, ba dokonce když se jich přiměřeným způsobem přímo zúčastní, že ho vezmete do dimenze 5D s sebou. Divil bych se, kdyby pak vaši snahu všemožně nepodpořilo.

Byli jste posazeni svojí inkarnaci do místa středu všeho dění na této planetě tady a teď. Do středu Evropy, do zemí českých, moravských, slezských a slovenských. Buďte si prosím jisti tím, že vaše šance dostat se do této skupiny vyvolených vlastním vývojem zde na Zemi je veliká. Rozhodně větší, než kdyby jste se narodili kdekoli jinde.

Ti, kteří vrchol pohoří či laťku nezdolají, se vibracemi svého hmotného těla na ni zachytí a budou nuceni setrvat zde na Zemi. Na Zemi, které zbavena ve svém astrálním okolí podpory pozitivních vibrací těch nejlepších, kteří odešli do dimenze 5D, se promění v údolí ještě slzavější než dosud.

A v těchto ještě mnohem obtížnějších podmínkách než nyní budou mít možnost vedeni k tomu ranami okolí učit se nacházet, udržet a zvedat vibrace svého fyzického těla láskou svého ducha, aby napodruhé tentokráte již po odchodu z inkarnace daný limit přechodu do 5D splnili.

Je jisté, že to budou v této chvíli mít již násobně těžší než ti, kteří se na tu cestu vydali včas. A ti mnozí to nezvládnou a budou se zrozovat znovu a znovu a procházet smrtí fyzického těla ve vibrační dimenze 4D této Země po transformaci.

Další a pravděpodobně největší skupina dnes žijících lidí narazí o toto duchovní pohoří i tělem i duší. A ti budou opravdu smutní. Zřejmě tím ztratí právo vyvíjet se dále ve světech svobodné vůle a stav, do kterého budou uvedeni, bude možná pro ně z hlediska jejich prožívání docela dobře charakterizován větou o pádu do jezera plného síry.

Bolí to, viďte. Ale věřte prosím, že šanci měli všichni. Někdo ji chytil za pačesy dřív, někdo později, někdo se k tomu teprve chystá. A ti ostatní ? Vzpomeňte si, kdo je pro vás nejdůležitější člověk ? A mějte ty ostatní prostě rádi. Mají to, co si zvolili.

Možná si po přečtení odstavců výše řeknete : proč ten člověk nemá pozitivní vidění budoucnosti ? Odpovím : opak je pravdou, má ! Jenže pohled, kterým je nutno na případnou pozitivitu či negativitu čehokoli nahlížet, je prostě nutno pozvednout z dosahu duchovního přesvědčení mnohých nás lidí o tom, že je věcí těch nahoře, aby se přece o nás postarali.