"HORIZONT UDÁLOSTÍ" ANEB "ACTA PERUERSUM TEMPORE" (internetová verze) (1)

Viděl jsem ho za svůj život několikrát. Dvakrát dokonce v místech, kde bylo velké množství jiných lidí a tenkrát jsem pochopil, že ho vidím jen já sám. Nikdo další se ke mně nepřidal. Vždycky to bylo nesmírně zvláštní, ale tam mezi lidmi jsem se díky tomu vždy cítil tak osamocen. Jsem nemocný? Cožpak ti ostatní nevnímají to, co já? Jednou jsem měl sto chutí prostě někoho zatahat za rukáv a říci: „Proboha, proč to děláte? Cožpak nevidíte to co já?

Proč mne v tom necháváte samotného?“ Víte, abyste to dobře pochopili, za normálních okolností jsem se nikdy v životě necítil sám. Život pulsuje všude kolem nás, stačí jen natáhnout ruce a vnořit je do nádherné lázně všeobjímající energie, která září jako medová aureola. A když si dáte záležet, pocítíte i to příjemné teplo, které z tohoto medového světla vyzařuje ...

Vidíte, ani jsem se vám nepředstavil. Nevím, nakolik je to důležité, ale slušnost je slušnost, že? Jmenuji se Jaroslav a pakliže čtete tyto řádky a mé jméno, pak se staly zcela určitě dvě věci. Jste na začátku manuskriptu, který ve vašem světě někdy počátkem 21. století vejde ve známost jako „Akta Horizont Událostí“, ale později bude tento spis studován pod latinským názvem „Acta Peruersum Tempore“. A za druhé, svět již neexistuje ve své původní podstatě. Zmiňuji se o tom již nyní, hned na začátku, neboť chci, abyste byli o této skutečnosti informováni před samotnou četbou následujících statí. Předpokládám, že vám na vašem světě připadá mnoho věci velmi divných, podivných a zvláštních. Víte, je to právě z tohoto důvodu.

Nicméně i když se vám to všechno může zdát zcela nesmyslné, právě toto uvědomění bude zřejmě první reálné a skutečně důležité faktum na vaší cestě domů. Chcete přeci domů, ne? Dobře. Takže než budete číst dále, dobře si, prosím, rozmyslete, zda chcete zůstat tam, kde jste, anebo jste rozhodnuti jít domů. V prvním případě tento spis odložte.

V druhém případě vězte, že v následujících informacích, a začne to