Něco více o magnetických pólech Země

V této reportáži bych se chtěl ještě krátce vrátit k poměrně zajímavému jevu, kterým severní magnetický pól bezesporu je. V jiné nedávné reportáži jsem se zmínil o tom, jaké problémy začínají mít některá letiště, která v důsledku velmi rychle se pohybujícího segmentu musí revidovat nastavení přistávacích a vzletových drah na svých letištích. Jako příklad je často zmiňované mezinárodní letiště v Tampě.

Vše nasvědčuje tomu, že letišť s podobnými problémy bude přibývat. Podle poslední zprávy z prostředí „National Geografic“ a „Federal Aviation Administration“ se magnetický pól pohybuje směrem k Rusku rychlostí 61 kilometrů za rok. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, jde ke stávajícím okolnostem o rychlost zcela neuvěřitelné povahy, a navíc poslední informace naznačují, že magnetický pól svou rychlost dále akceleruje.

Na obrázcích, které jsou uvedené níže, můžeme vidět naznačenou dráhu severního magnetického pólu a v modré barvě i jeho síť siločar. Na vedlejším obrázku je patrná dráha posunu magnetického pólu s body umístění ve vybraných letopočtech. I z tohoto obrázku je patrné, jak rychlost pohybu magnetického pólu postupně akceleruje.

Je pochopitelné, že se rychlost pohybu uvedeného magnetického pólu musí nějakým způsobem odrazit v komplexní struktuře magnetického pole planety, které je zase jakýmsi prodlouženým indikátorem procesů uvnitř planetárního jádra. Faktem je, že se jádro Země nachází v takové hloubce, že je pro praktické výzkumné a přímé diagnostické procesy příliš hluboko. Ovšem vše, co se v něm děje, lze do určité míry odvodit od charakteristiky chování a pohybu magnetických pólů.

V současné době tak víme, že existují oblasti s rychle se měnícím indexem magnetismu na povrchu jádra, který může být důsledkem tajemných sloupcovitých magnetických polí, která vyvěrají z hlubin planetárního jádra směrem k povrchu. Francouzský geofyzik Arnaud Chulliat, jenž pracuje v „Institut de Physique du Globe de ParisR