PŘES PROPAST ČASU: První rozhovor s Antonem Parksem (3)

Ve své druhé knize podrobným způsobem vysvětluji vztah epistemologického prvku „Mulga“, který na jedné straně pod vlivem zjednodušující a obrazné personifikace reprezentuje Osirise a jeho životní příběh, který je konec konců v jeho základní metafoře velmi dobře znám. Na druhou stranu je však nutné podotknout, že výraz „Mulga“ se v kontextu k mnoha starověkým mýtům a významovým vazbám vztahuje i k planetárnímu tělesu, které explodovalo takovým způsobem, že vznikl pás asteroidů mezi dnešním Marsem a Jupiterem.

Faktum týkající se „roztrhání“ Osirisova těla je přímou analogií k této makrokosmické události. V tomto ohledu je pro výzkumníka velmi důležité umět paralelně sledovat historický vývoj a zároveň vnímat skutečný významový potenciál egyptských pyramidových textů.

Ve své podstatě lze konstatovat, že Osiris zemřel těsně před anebo v průběhu výše uvedené exploze, přičemž „Síla Zvuku“ devastující se planetoidy doslova „rozezvučela“ zdi chrámu v Edfu (viz "Texty pyramid). (Výzkumník se v tomto ohledu musí vypořádat se situací, kdy v kontextu výkladu lavírujeme mezi Osirisem – skutečnou historickou postavou umírající v době exploze kosmického tělesa a Osirisem – jakožto metaforickým personifikačním výrazem pro jinou více komplexní událost.)

Ve svém výzkumu jsem se dostal k faktickým informacím, ze kterých je patrné, že měsícem výše uvedené explodující planety mohla být současná Venuše, a to v době před její současnou orbitou. Studoval jsem velké množství různorodých legend po celém světě, ze kterých vyplývá, že se Venuše za dob její dosavadní existence hned několikrát stěhovala uvnitř naší Sluneční soustavy před tím, než se stabilizovala v její současné orbitě. Během dynamických změn Venuše docházelo velmi často k výraznému ovlivňování klimatu na planetě Zemi.

I proto je možná Venuše ve starověkých esoterických pramenech dávaná do přímé souvislosti s evolucí a osudovostí naší planety. V někte