Příprava na 3. světovou válku, cíl Írán (2)

Celosvětové válčení

Střednědobým strategickým cílem je zaměřit se na Írán a neutralizovat jeho spojence prostřednictvím diplomacie dělových člunů. Dlouhodobějším vojenským cílem je zaměřit se přímo na Čínu a Rusko.

Zatímco Írán je okamžitým cílem, není rozmisťování vojenských sil vůbec limitováno pouze na oblast Středního východu a Střední Asie. Celosvětová vojenská agenda již byla formulována.

K rozmisťování koaličních jednotek a moderních zbraňových systémů Spojenými státy, NATO a jeho partnery dochází simultánně ve všech hlavních regionech na světě.
Nedávné činy amerického vojska u pobřeží Severní Koreje, včetně pořádání válečných her, jsou součástí celosvětového plánu.

Vojenská cvičení USA, NATO a spojeneckých sil, rozmisťování zbraní, atd. namířené především proti Rusku a Číně se současně odehrávají na všech hlavních geopolitických „horkých místech“.

• - Akce na Korejském poloostrově, v Japonském moři, Taiwanském průlivu a Jihočínském moři ohrožují Čínu.

• - Rozmístění raket Patriot v Polsku a středisko včasného varování v České republice ohrožují Rusko.

• - Rozmisťování námořních sil v Bulharsku a Rumunsku z Černého moře ohrožuje Rusko.

• - Rozmístění jednotek USA a NATO v Gruzii.

• - Impozantní námořní jednotky v Perském zálivu, včetně izraelských ponorek namířených proti Íránu.

Zároveň jsou východní Středomoří, Černé moře, Karibik, Střední Amerika a Andy Jižní Ameriky oblastmi, kde probíhá militarizace. V Latinské Americe a Karibiku jsou hrozby namířeny proti Venezuele a Kubě.

Americká „vojenská pomoc“

Na druhé straně byly podniknuty přesuny zbraní velkého rozsahu pod praporem „vojenské pomoci“ Spojených států do vybraných zemí, včetně obchodu se zbraněmi v hodnotě 5 miliard s Indií, což má vytvořit vojenský potenciál Indie namířený proti Číně (Huge U.S.-India Arms Deal to Contain China odkaz, Global Times, 13. července 2010).

„Prodeje zbraní zlepší vztahy mezi Washingtonem a Novým Dillí a, ať již záměrně, nebo ne, budou mít za následek zmírnění čínského vlivu v této oblasti.“ (z článku Ricka Rozoffa, Confronting both China and Russia: U.S. Risks Military Clash With China In Yellow Sea odkaz, Global Research, 16. července 2010).

Americké vojenské dohody o spolupráci s mnohými jihoasijskými zeměmi včetně Singapuru, Vietnamu a Indonésie, zahrnují „vojenskou pomoc“ i účast na válečných hrách pořádaných Spojenými státy v Tichomoří (červenec - srpen 2010). Tyto dohody podporují rozmisťování zbraní namířené proti Čínské lidové republice. (Viz Rick Rozoff, Confronting both China and Russia: U.S. Risks Military Clash With China In Yellow Sea odkaz, Global Research, 16. července 2010).

Podobně USA vyzbrojuje státy kolem Zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty) pozemními střelami Patriot PAC-3 a THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) i námořním obranným systémem Aegis v Perském zálivu se střelami SM-3 (Standard Missile-3), což se otevřeněji vztahuje k plánovanému útoku na Írán. (Viz Rick Rozoff, NATO’s Role In The Military Encirclement Of Iran odkaz, Global Research, 10. února 2010).

Časový harmonogram shromažďování a rozmisťování vojenské techniky

Vzhledem k přesunům amerických zbraní partnerským zemím a spojencům je klíčové vlastní načasování dodávek a rozmisťování. K zahájení Amerikou sponzorované vojenské operace by obvykle došlo, jakmile jsou tyto zbraňové systémy na místě, jsou účinně rozmístěny a je realizován výcvik obsluhy (např. Indie).

To, s čím se tady potýkáme, je pečlivě koordinovaný světový vojenský plán řízený Pentagonem, jehož součástí jsou kombinované ozbrojené síly více než čtyřiceti zemí. Toto celosvětové mnohonárodnostní rozmisťování zbraní je největší přehlídkou vyspělých zbraňových systémů ve světové historii.

Na oplátku zřídili Spojené státy a jeho spojenci nové vojenské základny v různých částech světa. „Povrch Země je strukturován jako velké bojiště“. (Viz Jules Dufour, The Worldwide Network of US Military Bases odkaz, Global Research, 1. července 2007).

Struktura Společného velitelství rozdělená do geografických Bojových velitelství je náznakem strategie militarizace na celosvětové úrovni. „Americké vojsko má základny v 63 zemích. Od 11. září 2001 byly vybudovány zcela nové vojenské základny v sedmi zemích. Celkem je po celém světě rozmístěno 255.065 příslušníků armády Spojených států.“ (Viz Jules Dufour, The Worldwide Network of US Military Bases odkaz, Global Research, 1. července 2007).

Zdroj: DefenseLINK - plán Společného velení

Scénář 3. světové války

Mapa prostorů, za které odpovídají jednotlivá velitelství (viz obrázek výše) definuje globální vojenský plán Pentagonu, který je plánem na dobytí světa. Toto rozmisťování vojenské techniky probíhá současně v několika oblastech pod řízením regionálních velitelství USA a zahrnuje shromažďování amerických zbraňových systémů americkými jednotkami a partnerskými zeměmi, z nichž některé jsou bývalými nepřáteli (např. Vietnam a Japonsko).

Současný kontext je charakterizován celosvětovou koncentrací vojsk kontrolovanou jednou světovou velmocí, která využívá své početné spojence k rozpoutání regionálních válek.

Naopak druhá světová válka byla kombinací samostatných regionálních bojišť. Vzhledem ke komunikačním technologiím a zbraňovým systémům 40. let neexistovala mezi velkými zeměpisnými oblastmi žádná skutečná koordinace vojenských akcí „v reálném čase“.

Celosvětové válčení je založeno na koordinovaném rozmisťování jedné dominantní vojenské moci, která dohlíží na akce svých spojenců a partnerů.

S výjimkou Hirošimy a Nagasaki byla druhá světová válka charakteristická použitím konvenčních zbraní. Plánování celosvětové války závisí na militarizaci kosmického prostoru. Kdyby válka namířená proti Íránu začala, nebyly by použity pouze jaderné zbraně, ale také celá škála nových moderních zbraňových systémů, včetně elektromagnetických zbraní a technologií modifikace životního prostředí (ENMOD).

Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti OSN přijala začátkem června čtvrté kolo drastických sankcí proti Íránské islámské republice, které zahrnovaly rozšířené zbraňové embargo i „ostřejší finanční kontroly“. Ironií je, že byla tato rezoluce schválena pár dní poté, co Rada bezpečnosti OSN otevřeně odmítla přijmout jakékoliv opatření odsuzující Izrael za útok na flotilu Freedom v mezinárodních vodách.

Čína i Rusko podepsali pod tlakem USA režim sankcí Rady bezpečnosti ve svůj vlastní neprospěch. Jejich rozhodnutí v rámci RB OSN přispívá k oslabování jejich vlastní vojenské aliance, Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), ve které má Írán statut pozorovatele. Rezoluce Rady bezpečnosti pozastavuje bilaterální vojenskou spolupráci Ruska a Číny a dohody o obchodu s Íránem. To má vážné dopady na systém protivzdušné obrany Íránu, který částečně závisí na ruské technologii a expertíze.
Rezoluce Rady bezpečnosti de facto dává „zelenou“ preventivní válce proti Íránu.

Americká inkvizice: budování politického konsenzu pro válku

Západní média sborem označila Írán za hrozbu světové bezpečnosti z pohledu jeho údajného (neexistujícího) programu jaderných zbraní. Média, opakující oficiální stanoviska, se nyní domáhají realizace represivního bombardování namířeného proti Íránu v rámci zajištění bezpečnosti Izraele.

Západní média bubnují na válečné bubny. Účelem je postupně vštěpovat, prostřednictvím do omrzení opakujících se mediálních zpráv, do podvědomí lidí myšlenku, že íránská hrozba je reálná a že islámská republika by měla být „vyhlazena“.

Proces budující konsenzus vedení války se podobá španělské inkvizici. Vyžaduje a žádá si podvolení se myšlence, že válka je humanitární snahou.

Je známo a zdokumentováno, že skutečná hrozba globální bezpečnosti vyplývá z aliance USA-NATO-Izrael, avšak skutečnost je v tomto inkvizitorském prostředí obrácená vzhůru nohama: váleční štváči jsou nadšení pro mír, oběti války jsou prezentovány jako její protagonisté. Zatímco v roce 2006 byly téměř dvě třetiny Američanů proti vojenské akci vůči Íránu, nedávný průzkum agentury Reuter-Zogby v únoru 2010 předpokládá, že 56% Američanů je nakloněno vojenskému kroku USA-NATO proti Íránu.

Budování politického konsenzu, který je založen na otevřené lži, však nemůže spoléhat pouze na oficiální postoj těch, kteří jsou zdrojem této lži.

Protiválečné hnutí ve Spojených státech, které bylo částečně infiltrováno a kooptováno, přijalo, co se týče Íránu slabý postoj. Protiválečné hnutí je rozděleno. Větší důraz byl kladen na války, které již začaly (Afghánistán, Irák) spíše než na důrazné odmítání válek, které se připravují, a které jsou v současnosti v plánech Pentagonu. Od inaugurace Obamovy vlády ztratilo protiválečné hnutí něco ze své energie.

Navíc ti, kdo jsou aktivně proti válkám v Afghánistánu a Iráku, nejsou nezbytně proti provedení „represivního bombardování“ namířeného na Írán, ani tato bombardování nepokládají za válečný čin, který by mohl být potenciálně předehrou k 3. světové válce.

Rozsah protiválečného protestu v souvislosti s Íránem byl v porovnání s masovými demonstracemi, které předcházely bombardování v roce 2003 a invazi do Iráku, minimální.

Skutečná hrozba pro globální bezpečnost vyplývá z aliance USA-NATO-Izrael.

V diplomatické aréně není proti íránské operaci ani Čína a Rusko; má podporu vlád arabských států v první linii, které jsou integrovány do středomořského dialogu sponzorovaného NATO. Má také němou podporu západního veřejného mínění.

Obracíme se k lidem v Americe, západní Evropě, Izraeli, Turecku a po celém světě, aby se postavili proti tomuto vojenskému projektu, proti svým vládám, které vojenské kroky proti Íránu podporují, proti médiím, která slouží ke kamuflování devastujících důsledků války proti Íránu.

Vojenská agenda podporuje ziskuchtivý destruktivní celosvětový ekonomický systém, který ožebračuje velké části světové populace.

Takže 3. světová válka je hraniční. Albert Einstein pochopil nebezpečí jaderné války a vyhubení života na zemi, což již začalo radioaktivní kontaminací, kterou způsobuje ochuzený uran. „Nevím, s jakými zbraněmi se bude bojovat ve 3. světové válce, vím však, že ve 4. světové to budou klacky a kameny.“

Média, intelektuálové, vědci a politici jako jeden muž zamlžují nevyřčenou pravdu a to zejména takovou, že válka používající jaderné hlavice zničí lidstvo, a že tento komplexní proces postupné destrukce již začal.

Když se ze lži stane skutečnost, již není cesty zpět.

Když je válka vyzdvihována jako humanitární úsilí, jsou spravedlnost a celý mezinárodní právní systém vzhůru nohama: pacifismus a protiválečné hnutí jsou kriminalizovány. Být proti válce se stává trestným činem.

Lež musí být odhalena už jen proto, co to je a co způsobuje.

Potvrzuje lhostejné zabíjení mužů, žen a dětí.

Ničí rodiny a lidi. Ničí závazky lidí k jejich bližním.

Zabraňuje lidem, aby vyjádřili solidaritu s těmi, kdo trpí. Vyzdvihuje válku a policejní stát, jako jedinou cestu.

Ničí nacionalismus i internacionalismus.

Odhalit tuto lež znamená odhalit kriminální projekt globální destrukce, ve kterém je hnací silou hon za ziskem.

Tato vojenská agenda vedená vidinou zisku ničí lidské hodnoty a mění lidi na bezvědomé zombie.

Obraťme věci jiným směrem.

Napadněme válečné zločince na vysokých postech a mocné lobbistické skupiny, které je podporují.

-konec-