Příprava na 3. světovou válku, cíl Írán (1)

Lidstvo se nachází na nebezpečné křižovatce. Válečné přípravy k útoku na Írán jsou v „pokročilém stádiu připravenosti“. Vysoce vyspělé zbraňové systémy včetně jaderných hlavic jsou plně rozmístěny.

Toto vojenské dobrodružství bylo v plánech Pentagonu od poloviny 90. let. Podle odtajněného dokumentu ústředního velení z roku 1995 to měl být nejprve Irák, potom Írán.
Zostřování konfliktů je součástí vojenského plánu. Zatímco Írán je spolu se Sýrií a Libanonem dalším cílem, ohrožuje toto strategické vojenské rozmisťování také Severní Koreu, Čínu a Rusko.

Od roku 2005 jsou Spojené státy a jeho spojenci, včetně partnerů v NATO a Izraele, zapojeni do rozsáhlého rozmisťování a shromažďování vyspělých zbraňových systémů. Systémy vzdušné obrany Spojených států, členských států NATO a Izraele jsou plně integrovány.

Jedná se o koordinované úsilí Pentagonu, NATO, Izraelských obranných sil (IDF) spolu s aktivní vojenskou spoluprací několika partnerských zemí, které nejsou členy NATO, včetně arabských států (členů Středomořského dialogu a Istanbulské iniciativy pro spolupráci), Saudské Arábie, Japonska, Jižní Koreje, Indie, Indonésie, Singapuru, Austrálie a dalších. NATO se skládá z 28 členských států. Dalších 21 států jsou členy Euroatlantické rady Partnerství (EAPC). Středomořský dialog a Istanbulská iniciativa pro spolupráci zahrnuje deset arabských států a Izrael.

Role Egypta, států kolem Zálivu a Saudské Arábie (v rámci rozšířené vojenské aliance) je velmi důležitá. Egypt kontroluje tranzit válečných lodí a ropných tankerů Suezským průplavem. Saudská Arábie a státy kolem Zálivu ovládají jihozápadní pobřeží Perského zálivu, Hormuzský průliv a Ománský záliv. Začátkem června „prý Egypt povolil průjezd Suezským průplavem jedné izraelské a jedenácti americkým lodím… nepochybný signál pro Írán… 12. června oznámil místní tisk, že Saudská Arábie poskytla Izraeli povolení proletět jejich vzdušným prostorem…“ (Muriel Mirak-Weissbach, Israel’s Insane War on Iran Must Be Prevented, Global Research odkaz, 31. července 2010).

V rámci vojenské doktríny po 11. září 2001 bylo toto masivní rozmisťování vojenské techniky definováno jako součást takzvané „celosvětové války proti terorismu“, která je namířena proti „nestátním“ teroristickým organizacím, včetně Al-Káidy a proti takzvaným „státům, které sponzorují terorismus“, včetně Íránu, Sýrie, Libanonu a Súdánu.
Zakládání nových amerických vojenských základen, shromažďování vyspělých zbraňových systémů, včetně taktických jaderných zbraní, atd., bylo realizováno jako součást preventivní obranné vojenské doktríny pod záštitou „celosvětové války proti terorismu“.

Válka a ekonomická krize

Širší důsledky útoku USA, NATO a Izraele na Írán jsou dalekosáhlé. Válka a ekonomická krize spolu úzce souvisí. Válečné hospodářství financuje Wall Street, který vystupuje jako věřitel americké vlády. Američtí výrobci zbraní dostávají od amerického ministerstva obrany mnohamiliardové smlouvy o státních dodávkách vyspělých zbraňových systémů. Na oplátku „bitva o ropu“ na Středním východě a ve Střední Asii přímo slouží zájmům angloamerických ropných magnátů.

Spojené státy a jeho spojenci „propagují válku“ na vrcholku světové hospodářské krize, a to již nezmiňuji nejzávažnější environmentální katastrofu v celé historii světa. A co víc, jeden z hlavních hráčů (BP) na geopolitické šachovnici Středního východu a Střední Asie, dříve známý pod jménem Anglo-Persian Oil Company, je původcem ekologické katastrofy v Mexickém zálivu.

Mediální dezinformace

Veřejné mínění ovlivněné mediálními triky je mlčenlivé, apatické či ignorantské vůči pravděpodobným důsledkům toho, co je pro tyto účely nazýváno „represivní“ operací namířenou proti íránským jaderným zařízením a ne otevřenou válkou. Válečné přípravy zahrnují rozmístění amerických a izraelských jaderných zbraní. V tomto kontextu jsou zničující následky jaderné války buď banalizovány, nebo jednoduše nejsou zmiňovány vůbec.

„Skutečná krize“ ohrožující lidstvo není podle médií a vlád válka, ale globální oteplování. Média vykonstruují krizi tam, kde žádná krize není: „celosvětovou paniku“ - celosvětovou pandemii H1N1 - ale zdá se, že se nikdo nebojí Spojenými státy sponzorované jaderné války.

Válka proti Íránu je veřejnému mínění prezentována pouze jako jeden problém mezi ostatními. Není na ni pohlíženo jako na ohrožení „matičky Země“, jako v případě globálního oteplování. Netvoří články na prvních stránkách novin. Skutečnost, že útok na Írán by mohl vést k vyostření a potenciálnímu rozpoutání „celosvětové války“, není brána v potaz.

Kult zabíjení a destrukce

Globální stroj na zabíjení je také podporován zakořeněným kultem vraždění a destrukce, který prostupuje hollywoodskými filmy, nehledě na válečné a kriminální seriály televizních stanic dávané v hlavním vysílacím čase. Tento kult zabíjení je plně schvalován CIA a Pentagonem, které rovněž podporují (financují) hollywoodské produkce jako nástroj válečné propagandy:

„Bývalý agent CIA Bob Baer nám řekl: ‚Mezi CIA a Hollywoodem existuje jistá symbióza‘ a prozradil, že bývalý ředitel CIA George Tenet je v současnosti ‚v Hollywoodu a vyjednává se studii‘.“ (Matthew Alford a Robbie Graham, Lights, Camera… Covert Action: The Deep Politics of Hollywood odkaz, Global Research, 31. ledna 2009).

Stroj na zabíjení je rozmístěn na celosvětové úrovni, v rámci jednotné struktury bojového velitelství. Obvykle jej vládní instituce, média, političtí předáci a intelektuálové Nového světového řádu ve washingtonských mozkových trustech a výzkumných ústavech strategických studií vyzdvihují jako nesporný nástroj míru a celosvětové prosperity.
Kultura zabíjení a násilí byla zapuštěna do lidského vědomí.

Válka je povšechně akceptována jako součást procesu utváření společnosti: domovinu je třeba „bránit“ a chránit.

„Legitimizované násilí“ a mimosoudní zabíjení namířené proti „teroristům“ jsou v západních demokraciích podporovány jako nezbytné prostředky národní bezpečnosti.
„Humanitární válka“ je podporována takzvaným mezinárodním společenstvím. Není odsuzována jako zločin. Její hlavní strůjci jsou odměňováni za přispívání ke světovému míru.

Co se týče Íránu, rozvíjí se jednoznačné ospravedlňování války ve jménu chimérické myšlenky celosvětové bezpečnosti.

„Preventivní“ letecký útok namířený proti Íránu by vedl k vystupňování napětí

V současné době jsou na Středním východě a ve Střední Asii tři samostatná bojiště: Irák, Afghánistán -Pákistán a Palestina.

Kdyby se Írán stal předmětem „preventivního“ leteckého útoku spojenců, celá oblast od východního Středomoří po čínské západní hranice s Afghánistánem a Pákistánem by reagovala velmi prudce, což by nás potenciálně mohlo dovést ke scénáři 3. světové války.

Válka by se rozšířila také do Libanonu a Sýrie.

Je vysoce nepravděpodobné, že by bylo bombardování, bylo-li by použito, omezeno pouze na íránská jaderná zařízení, jak tvrdí oficiální stanoviska USA a NATO. Pravděpodobnější je celkový letecký útok na vojenskou i civilní infrastrukturu, dopravní systémy, továrny a veřejné budovy.

Írán s odhadovanými deseti procenty světových zásob ropy a zemního plynu se řadí co do velikosti zdrojů na třetí místo za Saudskou Arábii (25%) a Irák (11%). Jen pro porovnání, Spojené státy mají méně než 2,8% světových zásob ropy. Americké zásoby ropy se odhadují na méně než 20 miliard barelů. Oblast Středního východu a Střední Asie má zásoby ropy více než třicetkrát větší než USA, což představuje více než 60% celosvětových zdrojů. (Viz Eric Waddell, The Battle for Oil odkaz, Global Research, prosinec 2004).

Důležitý je nedávný objev druhého největšího známého zdroje zemního plynu v Soumaru a Halganu, který se odhaduje na 351 miliard metrů krychlových. Nejde pouze o obnovení angloamerického nároku na íránské ropné a plynové hospodářství, včetně dálkovodů, ale je to také hozená rukavice vůči přítomnosti a vlivu Číny a Ruska v regionu.

Countries with US troops/bases - země s přítomností amerických jednotek/základen
States with nuclear weapons - státy s jadernými zbraněmi
Oil producing aeas - oblasti produkující ropu
Major existing oil pipelines - hlavní stávající ropovody
Proposed oil or gas pipelines - navrhované ropovody či plynovody

Plánovaný útok na Írán je součástí koordinované světové vojenské mapy. Je součástí „dlouhé války“ Pentagonu, války bez hranic zaměřené na zisk, projektu nadvlády nad světem, řady vojenských operací.

Vojenští plánovatelé USA a NATO si představili různé scénáře vojenského vyhrocení vztahů. Jsou si také vědomi geopolitických důsledků, zejména toho, že by se mohla válka rozšířit za hranice oblasti Středního východu a Střední Asie. Rovněž byly analyzovány ekonomické dopady na trh s ropou apod.

Zatímco Írán, Sýrie a Libanon jsou bezprostředními cíli, jsou Čína, Rusko, Severní Korea i Venezuela a Kuba cíli amerických hrozeb.

V sázce je struktura vojenských aliancí. Nasazení sil USA, NATO a Izraele včetně vojenských cvičení prováděných na ruských a čínských hranicích mají přímou spojitost s navrhovanou válkou vůči Íránu. Tyto zahalené hrozby a jejich načasování představují pro bývalé mocnosti éry studené války očividnou narážku, aby neintervenovaly žádným způsobem, který by mohl narušit Amerikou vedený útok na Írán.