ZÓNA ZASVĚCENÍ: Tématický okruh číslo 9. Bílá místa lidské historie: Velká Pyramida - prehistorická zbraň hromadného ničení? (Tajná společnost a tajný výzkum)

To, že se ve výzkumu exotických energií cosi počátkem 20.stol. stalo, nasvědčují různé zdánlivě izolované kauzy, které však společně vytváří velmi zvláštní mozaiku čehosi, s čím vstupujeme do kontaktu i v dnešní době. Vychází na povrch studie, které dokladují, že nacisté velmi intenzivním způsobem zkoumali využití energie „nulového bodu“, kterou oni sami nazývali velmi známým pojmem „Vril energie“. Ukázalo se také, že nejen nacistický, ale i spojenecký vývoj „tajných technologií“ směřoval k uplatnění jistých tzv.“Harmonických Pythagorových sekvencí“ platných pro topologii hmoty.

Ve Spojených Státech byl výzkum tohoto směru soustředěn především na půdu „Univerzity v Chicagu“, kterou ze svých peněz založil, světe, div se, právě John D. Rockefeller. Na půdě této Univerzity ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. vzniká „Centrum pro vývoj a studium pokročilých technologií“ a právě zde byli svého času soustředěni ti nejvýznačnější vědci své doby, kteří pobývali pod ochrannými křídly v USA.

A byla to právě tato Univerzita, která byla nejvíce zapletena v rámci tajného programu „Manhattan“ do výroby atomové bomby, a v současné době na stejné půdě probíhají svým způsobem velmi unikátní experimenty zaměřené na vývoj alternativních zbrojních technologií fungujících na principech poznatků Nikola Tesly.

Čím více jsem se nořil do problematiky utajovaného výzkumu v návaznosti na alternativní vědu či exotické formy energií, tím silněji jsem narážel na to, jak silné spojení existuje mezi velkými penězi a alternativní vědou. Tato situace samozřejmě není charakteristická pouze pro tuto dobu.

Vychází najevo silné ekonomické propojení mezi finančním magnátem J.P. Morganem a výzkumným programem Nikola Tesly a Thomase Alvy Edisona. Jisté „nadstandardní“ či netypické zájmy Tesly i Edisona jsou všeobecně známy, ale málokdo ví, že se v jejich stopě vědeckého zájmu nacházely aktivity podstatně exotičtějšího charakteru, řekl bych dokonce okultního charakteru.

V roce 1997 mi dovolil jeden z mých informátorů, který je zároveň poměrně vysokým členem jedné z tajných společností, nahlédnout do originálních materiálů, které potvrzují následující fakta, byť by se mohla zdát sebevíce fantaskního zaměření:

• a) Nikola Tesla se pokoušel vybudovat technologii „Stargate“.

• b) Thomas Edison se pokoušel postavit zařízení na komunikaci s odtělenými lidskými duchy.

• c) Teslův bývalý asistent a sám vynikající vědec Guglielmo Marconi zachytil datové zprávy vysílané z Marsu. Později vyšlo najevo, že se jednalo o sérii zpráv opakovaně vysílaných v podobě smyčky z prostředí Cydonie, kde byly teprve o mnoho desítek let později objeveny skupiny velmi zvláštních a evidentně i umělých staveb.

Ale možná (minimálně v případě Teslových experimentů) v Colorado Springs šlo o cosi podstatně hlubšího. Ukázalo se, že tento vědec zde prováděl cílené testování jistých experimentálních zbraňových systémů v návaznosti na reakce tzv. „planetární energetické mřížky“. Teslův životopisec John O´Neill o tom píše poměrně jasně, když říká, že Tesla se opakovaně snažil zjistit, zda by icoseadricko-dodekadrický energetický planetární systém byl schopen ustát působení jistých druhů exotických technologií v prostředí zbraňových systémů, pokud by byly použité.

Pokud nahlédneme zpětně do dějin, zjistíme existenci celé řady velmi specifických technologií, které vešly v prostředí mytologie různých zemí ve známost pod různými jmény. Z toho vyplývá, že tyto technologie musely být aktivní v různých historických epochách na různých místech planety, přičemž v povědomí zasaženého obyvatelstva vyvolaly velmi hluboký dojem. Pro připomínku jsem z poměrně široké škály vybral čtyři všeobecně známé artefakty:

• a) Magický pohár (zvaný také Svatý Grál), jež se také často nazývá „Pohár Osudu“.

• b) Kouzelný meč zvaný „Meč Osudu“.

• c) Magický kámen čili „Kámen osudu“ (podle některých velmi zajímavých pramenů se jedná o stejný kámen, který biblický patriarcha Jakób použil jako polštář, aby následně měl vizi známého „Jakóbova žebříku“, který spojoval nebeský svět s tím pozemským).

Výše jsem uvedl, že se s těmito talismany setkáváme na různých místech světa v prostředí různých přetrvávajících legend a bájí. Později se s podobnými „talismany“ setkáme ve chvíli, kdy budeme hovořit o „magických krystalech", které byly nalezeny uvnitř „Velké Pyramidy“. Jenomže při analýze těchto fragmentů musíme být skutečně velmi opatrní.

Zjistíme totiž, že se jejich symbolika objevuje v typické malé Arkáně Tarotu v podobě pohárů, mečů, holí a pentaklů a stejně tak v modemu klasických hracích karet. Podobných případů bychom nalezli celou řadu. Avšak přesto všechno možná nejsilnějším indikátorem jsou odkazy na mlčící a možná i skrytou společnost, která vede svůj vlastní financovaný výzkum paleofyzikálních artefaktů po celém světě.

Informace, které na toto téma prosakují na povrch, jsou velmi výmluvné. Je možné, že pokud někdy tato společnost zveřejní komplexní výsledky své činnosti, bude celý svět uvržen do dlouhotrvajícího šokového stavu. Zdá se také, že své věděl i známý Zecharia Sitchin, který byl sice na jedné straně poměrně velmi plodný autor pohybující se na hranicích klasického vědeckého establishmentu, ale na druhé straně, zdá se, měl k dispozici o hodně více informací, které nikdy nezveřejnil a zcela jistě ani nezveřejní.

A právě tyto informace naznačují, že i pár desetiletí dozadu je ve hře bezejmenná organizace, která má velmi bohaté finanční zdroje pro globální nezávislý výzkum výše uvedeného směru. Jde o skutečnost, nebo pouhou fikci? Každopádně Sitchin věděl v tomto ohledu své a také to naznačil na několika místech již ve své první knize „Dvanáctá planeta“.

Mimochodem, na vydání této knihy je zajímavá ještě jiná okolnost. Zanedlouho po jejím prvním vydání se v roce 1976 začala americká NASA velmi náruživě zajímat o určité sektory hvězdné oblohy. Je prokázáno, že toto zvýšení zájmu prokazatelně souviselo s informacemi, které byly ve „Dvanácté planetě“ zveřejněny. Vskutku velmi, velmi zajímavé.

Odkdy tak prudce reaguje vážená vědecká instituce, jakou NASA bezpochyby jistě je, na materiál velmi podezřelé povahy vpravdě pseudovědeckého formátu? Je zjevné, že v této chvíli musely být ve hře okolnosti, se kterými nejsme seznámeni. Ovšem tyto okolnosti musely být skutečně silné povahy, když dokázaly tak rychle rozhýbat i takový kolos, jakým NASA je.

Jak vidno, nakonec onen „pátrací projekt“ došel svého úspěchu. Již v roce 1981, tedy pouhých pět let po vydání knihy, bylo registrováno zcela nové těleso uvnitř naší sluneční soustavy. Mimochodem, je zajímavé, že astronomové, kteří byli aktivní v rámci uvedeného projektu, se rekrutovali z řad bývalých německých prominentních vědců pracujících na hvězdárně ve Washingtonu. V současné době se rozbíhá program vedoucí k dekódování knihy života – naší DNA. Náhoda, nebo skrytá souvislost? To je otázka.

V roce 1982 byl výskyt uvedeného objektu potvrzen, a to prostřednictvím „Infrared Astronomical Station“. A 30. prosince 1983 se již ve světovém tisku objevuje následující zpráva:

„Moderními astronomickými prostředky bylo ve směru souhvězdí Orionu objeveno těleso, které se nachází uvnitř naší Sluneční soustavy, o velikosti blížící se planetě Jupiter a nacházející se ve vzdálenosti zhruba 80 miliard kilometrů daleko od Země."

Tato informace byla ještě dostupná o několik let později (konkrétně v roce 1987), ale pak jako by se po dalších zprávách ohledně tohoto objektu doslova slehla země.

Náhoda, nebo záměr? Uvidíme.

-pokračování-