Mimosmyslové vnímání na dálku: je to skutečné? (2)

V knize Průkazné detaily je McMoneaglovým cílem hotel, kde Diana a její snoubenec Dodi Fayed pobývali před osudnou jízdou limuzínou. Úvodní scéna se jako ve filmu zaměřuje na Henriho Paula, řidiče limuzíny oné smrtonosné noci.

„Najednou jsem stál vedle muže, který byl uvnitř jakési veřejné budovy. Je asi 177 cm vysoký, střední postavy, dobré fyzické kondice. Váží asi 75 kg, je čistě oholen, má světle hnědé vlasy, je to pravák, 38-40 let a není ani Angličan, ani Američan; což znamená, že jeho rodným jazykem je pravděpodobně něco jiného než angličtina.“
-- McMoneagle

Neuvěřitelnou věcí, která byla v knize odhalena je to, že McMoneagle nejen, že událost vidí, ale činí tak z instrukcí obsažených v neotevřené obálce, která mu byla dodána. Při podrobném popisu událostí přehrává scénu z pohledu řidiče, přičemž zaznamenává instrukce, které dostává od Diany i Dodiho. Jeho závěry, ačkoliv vylučují jakékoliv promyšlené spiknutí zabít princeznu, se poněkud liší od toho, co si mnozí lidé přečetli v novinách.

Amelia Earhart

Pro mě je nejpůsobivějším příkladem mimosmyslového vnímání na dálku McMoneaglův pokus z roku 1998 lokalizovat ostatky slavné pilotky Amelie Earhart. Jak je popsáno v Průkazných detailech, začíná McMoneagle pozorovat cíl v Nové Guinei na rozjezdové dráze v Lae Field, poslední, kterou Earhart a druhý pilot opustili před svým zmizením.

Vidí letadlo zvnějšku i zevnitř, poznamenává jisté detaily, které mohly přispět k dezorientaci a zmizení. Vidí také Earhart.

„Kde je cíl? - Nevidím nic opravdu zvláštního na událostech nebo startu z tohoto letiště kromě toho, že se zdá být unikum, že by pilotem mohla být žena. Vypadá to také, že tomu zcela jasně velí - že ve všem rozhoduje.“
-- McMoneagle

McMoneagle pokračuje v popisu událostí během letu, dezorientaci, která nastala, když minuli svou zastávku k doplnění paliva díky možným chybám v navigaci a jejich rozhodnutí nouzově přistát poblíž jednoho malého ostrova v Tichomoří. Ale pokračuje dokonce i dál. Mimořádně podrobně popisuje místo havárie a dokonce přesně určuje polohu trosek.

„200 metrů hluboko, 390 až 430 metrů od korálového útesu…“ -- McMoneagle

Ostrov, kde by mohl být nalezen vrak, se jmenuje Nikumaroro. Je součástí řetězce ostrovů Phoenix Island.

Expedice se vydává hledat Amelii Earhart

Dne 18. května 2010 odjela ze Seattlu ve státě Washington na ostrov Nikumaroro (na obrázku) desátá expedice, která se vydala hledat ostatky Amelie Earhart. SeaBotix, Inc., námořní a strojírenská společnost, s sebou vzala ponorku na dálkové ovládání, která je schopná ponořit se do hloubky 200 metrů, kde se mají podle McMoneagla nacházet trosky letadla.

I když expedice není důsledkem McMoneaglova mimosmyslového vnímání, zajímá se o jeho výsledky a pokusí se potvrdit jeho předpovědi prozkoumáním přesné oblasti, kterou McMoneagle udává - i jejího okolí.

Na stránkách viewzone bylo napsáno o mnohých předchozích pokusech získat ostatky těla Amelie Earhart. Zatímco analýza ostatků je předmětem velkých debat a je stále nejednoznačná, nalezení vraku dvoumotorového letadla, které Amelia použila, by definitivně prokázalo, kde s ním havarovala a ve světle dalších McMoneaglových popisů, i jak zemřela.

Expedice se má dostat na místo v Tichomoří v polovině června. Jakmile bude expediční tým připraven a zahájí své hledání pod vodou, měli bychom se dozvědět, jak přesné skutečně bylo McMoneaglovo mimosmyslové vnímání celé události.

Mimosmyslové vnímání minulosti, přítomnosti a budoucnosti

Jedním ze zajímavých faktů v Průkazných důkazech je popis některých problémů, se kterými se jasnozřiví setkávají při pokusech o vidění události. Především jeden zvaný Analytic Overlay (zkráceně AOL) se stává, když jasnozřivý o dané události něco ví. Tato znalost nemusí být bezpodmínečně správná. Může se jednat o zprávu či příběh, který si jasnozřivý přečetl v novinách. Může to být něco, co slyšel nebo viděl a co má spojitost s cílovou událostí. V každém případě může tato informace snadno poskvrnit proud informací získávaných při relaci mimosmyslového vnímání.

Ve výše uvedeném příkladu princezny Diany nebyl McMoneagle požádán, aby se díval na vlastní místo nehody, jelikož to bylo předmětem mnoha fotografií a článků. Místo toho byl požádán, aby se zaměřil na hotel, ve kterém byli Diana a Fayed před jízdou limuzínou.

Tým ve Stanfordu posuzoval schopnosti mnohých jasnozřivých vidět a popisovat události v reálném čase. V některých případech měli prozkoumat tajné vojenské lokality, tuzemské i zahraniční, a dosáhli velkého úspěchu. Ale nejúchvatnějším aspektem mimosmyslového vnímání na dálku je, alespoň pro mě, schopnost jasnozřivého vidět budoucnost.

Nedávno jsme si dopisovali s jiným jasnozřivým, který si přál zůstat v anonymitě. Jeho specialitou je předpovídání budoucnosti a vysvětlil nám některé své činnosti v oblasti mimosmyslového vnímání.

„U mimosmyslového vnímání na dálku se odehrávají tři události: Remote Viewing Attempt (RVA), kdy se jasnozřivý ve skutečnosti pokouší vidět cílovou událost v budoucnosti. Pak je zde cílová událost (TE) - to, co se jasnozřivý pokouší ‚vidět‘ - a Task Assignment (TA), kdy nějaká osoba zadá to, co by měl jasnozřivý hledat.
Při pozorování budoucí události byl tradiční postup následující: TA - RVA - TE. Avšak výsledek nebyl vždy dobrý. Tak někteří badatelé zkusili odlišné pořadí: RVA - TE - TA.

V druhém případě se jasnozřivý stále pokouší předpovědět budoucnost, ale osoba zadávající úkol tak činí až poté, co jasnozřivý řekl svou předpověď a po vlastní cílové události. Osoba zadávající událost se podívá na některé události, které se již staly, řekněme během posledního měsíce, a vybere si jednu, kterou napíše na papír a ten vloží do trezoru. Mezitím, měsíce předtím - a před tím, než se stane cílová událost - je jasnozřivý požádán o to, aby ‚viděl‘, jaký je úkol a popsal jej. Je mu řečeno, že bude v trezoru.“

Ukázalo se, že tato druhá metoda je vysoce přesná. Ale proč?

Teorie je taková, že žijeme v mnohonásobných vesmírech či mnohonásobných budoucnostech. Budoucnost nebyla určena, ale události jsou určeny tím, co děláme právě teď v přítomnosti.

V každém okamžiku stojíme na křižovatce mnoha cest vedoucích k budoucím událostem. Tím, že nějakou událost umístíme do budoucnosti, v podstatě vyvěšujeme nápis „Tady tudy! Tohle je ta cesta!“

Abychom „viděli“ budoucnost přesně, musí existovat nějaká událost, která bude fungovat jako „ukazatel“ - jakési lákadlo - které by nás posunulo na určité cesty možností. Protože byla cílová událost vybrána v budoucnosti, byla zřízena jedinečná budoucnost, ve které se událost stane. Jasnozřivý pak sleduje tuto cestu, která mu umožňuje vizualizaci událostí v budoucnosti. Lze je tudíž předpovědět.

Mimosmyslové vnímání roku 2012?

Podle Wikipedie:

Tibetští mniši 26. prosince 2004 použili mimosmyslové vnímání, aby předpověděli budoucnost.

„Mezi současností a rokem 2012 se budou světové velmoci i nadále angažovat v regionálních válkách. Terorismus a skrytá válka budou hlavním problémem. Ve světové politice se v roce 2012 a kolem něj něco stane. V té době bude hrozit, že se světové velmoci navzájem zničí. Mezi lety 2010 a 2012 bude celý svět polarizován a připraví se na konečný soudný den. Dojde k těžkým politickým manévrům a vyjednáváním, avšak pouze s malým pokrokem. V roce 2012 se svět začne propadat do totální destruktivní jaderné války. A tehdy se stane něco neuvěřitelného, říká buddhistický tibetský mnich. Zasáhnou nadpřirozené božské mocnosti. Osudem světa tentokrát není sebezničení.

Z vědeckého výkladu prohlášení mnichů je zřejmé, že mimozemské mocnosti sledují každý náš krok. V roce 2012 zasáhnou a zachrání svět před sebezničením.“

Je možné, aby tibetští mniši použili Dalajlámu jako svůj budoucí ukazatel? Protože je zrozen znovu a znovu, mohli použít jeho příští inkarnaci jako znamení, které je vede správnou cestou budoucnosti. Skutečnost, že i nadále budou pokračovat inkarnace Dalajlámy, také podporuje myšlenku, že rok 2012 nebude koncem světa, ale příležitostí pro transformaci.

Existuje mnoho lidí, kteří říkají, že 21. prosinec 2012 je neproniknutelnou zdí, která nám zabraňuje možnosti vidět další budoucnost po tomto datu. Ti, kteří věří v teorii „ukazatele“ navrhují, že po tomto datu tu už možná nikdo nebude. Druzí si myslí, že nastane jakási transformace - tak odlišná od všeho, co jsme kdy zažili, že je nemyslitelná a nepopsatelná.

Když jsme se zeptali našeho jasnozřivého, aby nám vysvětlil, co se stane na konci roku 2012, prostě řekl: „Bez komentáře.“

Jak říká zpěvák Michael Stipe ze skupiny REM: „Je to konec světa, tak jak jej známe a cítím se skvěle.“

Kniha Evidential Details (2010) je k sehnání pouze u The Logistics Network, LLC. a vřele ji doporučuji.