SVĚT V KOLIZI: Globální ekonomická tragédie bude mít zřejmě své pokračování --- Vynikající ekonom Robert Prechter předpovídá hrozivé burzovní propady --- Tajemství Petera Kropotkina

Velmi pochmurné varování zaznělo před několika dny ve Spojených Státech Amerických ohledně prognóz na akciových trzích, a to přímo z úst vynikajícího vědce v oblasti ekonomie Roberta Prechtera, který doporučuje každému, kdo má alespoň kousek zdravého rozumu, aby co nejdříve opustil akciové trhy v souvislosti s očekávaným finančním krachem zcela nevídaného rozsahu (mělo by jít o největší kolaps za posledních 300 let, a to včetně „Velké hospodářské krize“, paniky z roku 1873, nebo rozsáhlého kolapsu v roce 1720).

Varování Roberta Prechtera je v podstatě založeno na mechanismu, který se nazývá „Elliott Wave Princip“ a který uvedl do života Ralph Nelson Elliott (1871 – 1948). Jde o jistou formu technické analýzy, kterou investoři používají pro předpovědní trendy na finančních trzích, vzestupy a pády cen a další kolektivní činnosti.

Elliottův princip se v mnohém opírá o práce vynikajícího ruského evolučního teoretika Petera Kropotkina (1842 – 1921), který ve své knize „Vzájemná podpora: Faktor Evoluce“ oponoval Charlesu Darwinovi (1809 – 1882) tvrzením, že pro přežití v rámci evoluce je spolupráce a vzájemná podpora stejně tak důležitá (ne-li důležitější) jako konkurenční sváry či klasické konflikty.

Ralph Elliott byl rovněž také významným způsobem ovlivněn zřejmě největším Kropotkinovým dílem, které se jmenuje „Dobytí chleba“ a ve kterém autor odhaluje vady ekonomických systémů, které jsou známé jako feudalismus a kapitalismus, prokázáním záměrného zachovávání chudoby a nedostatku, přestože by společnost díky technologiím a dalším významným faktorům mohla fungovat v hojnosti a dostatku.

Jednoduše řečeno Darwinova teorie obhajuje uvnitř lidské společnosti nutnost existence konfliktu, boje a vzájemných střetů v duchu: "silnější (bohatší) má právo určovat evoluční směr", kdežto Kropotkin uvádí, že pouze vzájemnou spoluprací a společnou rezonancí cílů může lidská rasa přežít ve zdravé podobě a prosperovat, aniž by se kdokoliv musel obávat chudoby a jiných podobných životních stavů.

Kropotkin byl tak na jedné straně viděn jako vizionář a myslitel, který obohacuje lidskou společnost o nový potenciál zajišťující zdravý evoluční růst - viz. například nejedno vyjádření velkého irského básníka Oskara Wilda (1854 – 1900), ale stejně tak na druhé straně byl Kropotkin vnímán jako jistý druh bolševické formy nebezpečí, a to především pro zájmy vlivných a bohatých západních imperátorů.

Pro naše úvahy je zajímavé, že na základě svých teoretických modelů byl Kropotkin schopen předpovědět jak „velkou paniku na burze z roku 1873“, tak i „velkou hospodářskou krizi“. Té se nicméně nedožil, ale Elliott svým vlastním vědeckých přispěním rozšířil a obohatil Kropotkinovy modely, přičemž zjistil, že i když se na první pohled mohou ceny akcií na trhu jevit jako náhodné a nepředvídatelné, ve skutečnosti je tomu naopak, jsou zcela předvídatelné, jelikož ekonomické pohyby podléhají skupině specifických přírodních zákonů a mohou být dokonce i měřeny například za použití „Fibonacciho čísla“.

Na základě dokonalého pochopení rozšířených modelů výzkumníka Kropotkina byl Ralph Elliott schopen v roce 1946 (tedy dva roky před svou smrtí) vydat jednu z nejdůležitějších knih 20. století, která se jmenuje „Přírodní zákon – Tajemství Vesmíru“, ve které se mimo jiné píše o:

„Rytmus v přírodě; velikost egyptských pyramid - poměry a rozsah jsou založeny na přírodních zákonech zahrnujících Fibonacciho čísla; výzkum slunečnice o tom, jak slunečnice a jejich semena odpovídají přesným Fibonacciho poměrům; jak se Washingtonský monument a americká historie řídí přírodními zákony a Fibonacciho čísly; znalost vln lze aplikovat na trh s cennými papíry, se zrním, bavlnou, kávou a dalšími plodinami; cykly a vlny burzy cenných papírů; opravy; komplexní opravy; trojúhelníky; průlomy tlaku; rozšíření vln; správné počítání vln; pohyby bokem; nepravidelné vrchy; stupňování grafů; třináctileté trojúhelníky; analýzy a grafy průměru burzy Dow Jones; jak pohyby cen v opačném směru předchozího trendu a vzory udržují poměr 62%; cena zlata; vlny v cenách zlata; grafy a vlny cen zlata na 658 let od roku 1250 do roku 1932.

Lidská činnost a vzory také probíhají ve vlnách; další analýzy grafu akcií průmyslových podniků na burzách Dow Jones a v Londýně; graf a analýza akcií železnic na burze Dow Jones od roku 1906 do roku 1944; proč jsou zprávy pouhým opožděným uznáním přírodních zákonů a vln; přírodní zákony snižují hodnotu náhlých významných událostí; podrobné návrhy na udržení stavu grafů; denní grafy; hodinové grafy; podoba grafu a jeho velikost; týdenní grafy; měsíční grafy; načasování investic; analýza vln předpovídá budoucí směr trhu; faktické náhlé novinky mají malý dlouhotrvající účinek, protože jsou již odraženy ve vlnách a cyklech.“

Bude zajímavé sledovat, jak americká společnost zareaguje na Prechterovo zoufalé varování v kontextu toho, že americké akciové trhy jsou jednoznačným zrcadlením modelů z „Velké hospodářské krize“ z roku 1932, přičemž tato data poukazují na fakt, že ještě větší ekonomická apokalypsa může přijít. Navíc národní dluh USA bude do konce roku i nadále stoupat a tak by měl na začátku roku 2011 představovat neuvěřitelných 62% celého národního hospodářství.

V tomto ohledu by mělo být zdůrazněno, že aktuální míra nezaměstnanosti v této zemi dosahuje bezmála 20%, téměř 8 milionů pracovních míst je navždy ztraceno a jedna ze tří nemovitostí stojí před konfiskací. V tomto duchu nebude žádným překvapením varování nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana, který v posledním červnovém týdnu oznámil, že Spojené Státy jsou v těchto chvílích na pokraji „Třetí velké hospodářské krize“, která s sebou přinese desítky milionů nezaměstnaných a další výrazné nepříjemnosti.

Kropotkin svého času napsal:

„Pokud chceme jednou provždy zabránit katastrofálním ekonomickým propadům uvnitř lidské společnosti, je nejvyšší čas zahájit globální změny v sociální oblasti uvnitř naší společnosti včetně mezilidských vztahů. Hra na ty bohaté a ty chudé prostě dlouhodobě nefunguje.“