Pokročilé strojní opracovávání ....ve starověkém Egyptě (3/8)

Dalším zajímavým bodem, který je třeba vzít na vědomí je, že pila zajela příliš hluboko, pak byla vytažena ven a pak se pokračovalo s dalším řezem. Každý, kdo kdy čelil problému vytáhnout pilový list z řezu a pak opětovně začít řezat pouze na jedné straně, což zde bylo v podstatě se žulou provedeno, ví, že přílišný tlak na pilový list by jej zatlačil zpět do původního řezu.

Při takovémto opětovném startu je nutné, aby byl na ostří aplikovaný velmi malý tlak. Vezmeme-li toto v úvahu, lze pochybovat o Petrieho závěrech, že k řezání žuly bylo zapotřebí tlaku dvou až tří tun.

Opětovný start v polovině řezu, zejména takových rozměrů jako u žulového sarkofágu, by bylo možné snadněji provést se strojní než s ruční pilou. S ruční pilou máte v takovýchto situacích velmi malou kontrolu nad ostřím a bylo by obtížné přesně vyměřit množství potřebného tlaku.

Ostří ruční pily by se také pohybovalo vcelku pomalu; což je skutečnost, která vyvolává další pochybnosti o použití ruční pily. Při takovéto pomalé rychlosti a velmi malém tlaku by byl takovýto kousek téměř, pokud ne zcela, nemožný.

Na druhé straně, ostří motoricky poháněné pily se pohybuje rychle a kontrola ostří je možná.

Ostří lze udržovat v pevné poloze se stejným tlakem po celé délce ostří a ve směru potřebném k opětovnému startu. Tento čelní a boční tlak může být přesně udržován do té doby, než bude odstraněno potřebné množství materiálu tak, aby bylo možné pokračovat v řezání běžnou rychlostí.

Skutečnost, že normální rychlosti řezání bylo dosaženo krátce po napravení chyby lze u sarkofágu ve Velké pyramidě vydedukovat z toho, že byla stejná chyba zopakována o pět centimetrů dále. To je dalším příkladem řezání pilového listu žulou na špatném místě rychleji, než to byli muži schopni zjistit a zastavit.

Jinou metodou nápravy chyby při použití ruční pily, pokud by byla chyba pouze v malé oblasti řezu, by bylo naklonit ostří a pokračovat v řezání neporušenou oblastí tak, aby po dosažení oblasti, která potřebovala nápravu, bylo ostří podporováno čerstvým nakloněným řezem a mělo by dostatečnou sílu na to, aby odolalo tendencím následovat původní rovný řez.

Jestliže byly sarkofágy řezány ručními pilami, je představitelné, že by tato metoda mohla být použita k nápravě chyb na žulových sarkofázích. Avšak nyní již je snad jasné, že William Flinders Petrie měl oko jestřába a zdokumentoval snad vše, na co mu padl zrak.

Když studoval chyby v řezu, všímal si zároveň i jiných rysů:

„Není jemně opracovaný a nemůže se v tomto ohledu rovnat sarkofágu ve Druhé pyramidě. Na vnějších stranách lze zřetelně vidět linie řezu: horizontální na severní straně, malý horizontální kousek na východní straně, vertikální na jižní straně a téměř horizontální na západní straně; tyto stopy ukazují, že se kameníci nerozpakovali nad řezáním žulových plátů dlouhých 228 cm a že bronzová pila musela být asi 275 cm dlouhá.“

Jestliže pracovníci s pilou při pokusu napravit chybu, naklonili ostří výše popsaným způsobem, byly by linie odlišné od linií před chybou, protože by byly v úhlu.

Chyby v žule byly nalezeny na severní straně sarkofágu a Petrie pozoroval, že linie řezu byly na této straně horizontální.

Když jsem v roce 1986 šel v Petrieho stopách, byl jsem schopný potvrdit jeho poznatky týkající se sarkofágu ve Velké pyramidě. Linie řezu na straně, kde byly objeveny chyby, byly všechny horizontální. Jakékoliv tvrzení navrhující, že byla chyba překonána nakloněním ostří, což je pravděpodobně jediný způsob, který by byl úspěšný při použití ruční pily, je vyvráceno.

Tyto důkazy poukazují na jednoznačnou možnost, že stavitelé pyramid vlastnili motorizované stroje, když řezali žulu nalezenou uvnitř Velké a Druhé pyramidy.

Dnes by tyto stopy po pile označovaly buď rozdíly v rozměrech soustrojí lanové pásové pily s brusným materiálem, nebo pohyb lana do stran či pohyb kol, která lano poháněla. Výsledkem jakéhokoliv z těchto kritérií je řada drobných drážek. Rychlost posuvu a různá délka pily nebo průměr kol určují vzdálenost mezi drážkami.

Vzdálenost mezi drážkami na sarkofágu uvnitř Královy komory je přibližně 1,27 mm.

Spolu s důkazy na vnější straně lze nalézt další důkazy použití vysokorychlostních mechanických nástrojů také na vnitřní straně sarkofágu v Králově komoře. Metody, které evidentně použili stavitelé pyramid k vyhloubení vnitřku žulových sarkofágů, jsou podobné metodám, které by byly použity ke strojnímu vyhloubení vnitřku dnešních komponentů.

Stopy po nástrojích na vnitřní straně žulového sarkofágu v Králově komoře naznačují, že při odstraňování vnitřku žuly bylo provedeno předběžné obrábění nahrubo vyvrtáním děr do žuly okolo plochy, která měla být odstraněna.

Podle Petrieho byla tato navrtání provedena trubkovými vrtáky, které po sobě zanechaly jádro, které muselo být po vyvrtání díry vytlučeno. Petrie se domnívá, že po vyvrtání všech děr a odstranění všech jader, byl sarkofág ručně opracován na požadovanou velikost.

Nad dělníky, kteří pracovali na tomto konkrétním kusu žuly, opět vyzrály jejich nástroje a na vnitřní straně sarkofágu v Králově komoře lze stále najít vzešlé chyby:

„Na východní straně je uvnitř pozůstatek díry po trubkovém vrtáku, kde byl vrták nakloněn na stranu a nepracovalo se s ním kolmo.

Pokoušeli se celou tuto část odleštit a odstranili asi 2 mm tlustý materiál okolo; ale přesto zůstala jedna strana díry 2 mm hluboká, 7,6 cm dlouhá a 3,3 cm široká; spodní hrana díry je 20 až 23 cm pod původním víkem sarkofágu.

K podobné chybě došlo z vnitřku na severní straně, ale byla mnohem menšího rozsahu. Na západní straně jsou stopy po horizontálních brousících čarách.“

Chyby, kterých si Petrie povšiml, nejsou v dnešních dílnách neobvyklé a musím se přiznat, že se mi pár takových také podařilo.

Na vytvoření tohoto stavu se může podílet několik faktorů, ačkoliv si neumím představit, že by mohl být některý z nich způsoben ruční činností. Opět, když vrtali do žuly, udělali dělníci chybu dřív, než měli čas ji napravit.

Řekněme, že byl vrták ovládaný ručně. Jak hluboko by mohli vrtat, než by musel být vrták vytažen, aby bylo možné vyčistit odpad z díry? Byli by schopní vrtat 20 až 23 cm do žuly, aniž by vrták vyndali?

Pro mě je nemyslitelné, že by bylo možné dosáhnout takovéto hloubky s ručně ovládaným vrtákem bez častých vytažení vrtáku, aby bylo možné díru vyčistit, nebo bez opatření, která by odstraňovala odpad, zatímco by vrták stále pracoval.

Je tudíž možné, že častá vytažení vrtáku by jejich chybu odhalila a že by si všimli, jakým směrem jejich vrták míří před tím, než by vyvrtali 5 mm rysku do strany sarkofágu a než by dosáhla hloubky 20 až 23 cm.

Není to stejná situace jako s pilou? Máme zde dvě vysokorychlostní operace, při kterých došlo k chybám předtím, než měli dělníci čas je napravit.

Ačkoliv se starověkým Egypťanům nepřipisuje ani tolik, že by mohli mít jednoduché kolo, stopy dokazují, že kolo nejenže měli, ale také jej používali sofistikovanějším způsobem. Důkazy po soustružnických pracích jsou na některých artefaktech v muzeu v Káhiře zcela jasné, stejně jako na těch, které Petrie zkoumal.

V Petrieho sbírce se nacházejí dva kusy dioritu, u kterých určil, že jsou výsledkem skutečného otáčení soustruhu.

Je pravda, že složité objekty mohly být vytvořeny bez pomoci strojů pouhým broušením materiálu třeba pískem, pomocí kusu kosti či dřeva k vytvoření tlaku.

Zbytky, které Petrie studoval, však podle jeho slov „nemohly být vytvořeny žádným procesem broušení, při kterém by byl vyvíjen tlak na povrch.“

Objekt, který Petrie studoval, by nezkušené oko stěží považovalo za pozoruhodný. Byla to prostá kamenná mísa.

Při bližším zkoumání této mísy však Petrie přišel na to, že kruhový vydutý oblouk, který nádobí tvořil, byl na omak neobvyklý. Bližší zkoumání odhalilo ostrý úhel v místě, kde se dva oblouky setkaly. To naznačuje, že byly vyřezány dvěma samostatnými osami rotace.

Stejné podmínky jsem viděl, když byla součástka vyndána ze soustruhu a pak opět zpracovávána, aniž by byla správně vystředěná. Při zkoumání dalších kusů z Gízy našel Petrie další střep mísy, který nesl známky skutečného soustružení.

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly