SVĚT V KOLIZI: Zdá se, že se schyluje k opiové válce mezi Ruskem a Spojenými Státy --- Jaké jsou vlastně vojenské zájmy USA a jejich spojenců v Afghánistánu --- Tajemné sdělení vysokého funkcionáře OSN

Nezávislá internetová média před několika hodinami zveřejnila poměrně znepokojivou informaci, která hovoří o tom, že současný ruský premiér Putin nařídil vojenským jednotkám ruské armády, aby se připravily na velmi pravděpodobnou konfrontaci s americkými vojenskými silami, které působí v Afghánistánu.

V podobném duchu se nechal slyšet i náměstek ruského premiéra Sergej Ivanov, který před několika dny prohlásil, že jednou z největších hrozeb pro mír a mezinárodní bezpečnost je velmi dobře prosperující obchod s drogami, jenž je podporován ze strany USA a sil NATO v prostředí Afghánistánu.

V tomto sdělení také padla informace o tom, že přítomnost amerických a spojeneckých sil v Afghánistánu ve skutečnosti nemá nic společného s válkou proti teroristickým ozbrojeným skupinám a ochranou místního obyvatelstva, ale spíše je tu zájem zahrnující miliardové zisky z výroby heroinu, kterou v mnoha ohledech z pozice více méně nedotknutelné špičkové zpravodajské organizace zastřešuje americká CIA. Je zřejmé, že právě oblast Afghánistánu pokrývá až 90% světové produkce heroinu.

Prakticky ihned po americké invazi do Afghánistánu v říjnu roku 2001 inaugurovala americká CIA jednoho ze svých předních afghánských spolupracovníků, Hamída Karzáího,do čelní politické pozice. I když to nemusí být veřejnosti zcela známo, velmi rychle tento člověk (sám zřejmě notoricky závislý na heroinu) uvedl do moci svého vlastního bratra Ahmeda Wali Karzáího, který by dle informací nezávislých agentur měl být neoficiálním afghánským drogovým králem.

Je zajímavé, že od této doby vzrostla produkce opia v Afghánistánu o několik set procent. Na tomto místě se nabízí logická otázka. Jak je možné, že armáda, která dokázala během několika týdnů vyhrát válku s Irákem, není schopna ani po několika letech zvítězit nad ozbrojenými bandami hlídajícími opiová pole? Myslím, že odpověď je nasnadě.
Před několika dny se také nechal slyšet Viktor Ivanov, který pracuje na pozici ředitele „Ruské federální služby pro kontrolu drog“ při „Národní protidrogové agentuře“. V květnu letošního roku na půdě ruského parlamentu prohlásil, že je na spadnutí druhé vydání „opiových válek“, přičemž narážel na válečný konflikt z 19. stol. mezi Velkou Británií a Čínou v souvislosti s vývozem opia z tehdejší Britské Indie.

Rusové jsou ze situace v Afghánistánu velmi vážně znepokojeni. Nasvědčuje tomu i vyjádření zástupce ředitele výboru pro zahraniční věci Andreje Klimova, který prohlásil, že lze v Rusku vyjmenovat velmi mnoho politiků, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Američané fungují v Afghánistánu takovým způsobem, aby měly zcela pod kontrolou produkci opiátů, ze kterých se snaží vytřískat na černém trhu co nejvíce peněz. To je prý skutečným cílem jejich vojenské mise na tomto území.

Na evropské půdě však existuje jedna osoba, která velmi dobře ví, jaká je pravda. Tout osobou je bývalý německý prezident Horst Koehler, který po návratu z Afghánistánu sdělil, že poslední měsíce války spojenců v Afghánistánu neměly vůbec nic společného s terorismem, jelikož šlo o zajištění trasy volného obchodování pro západní mocnosti.

Co myslel oním vyjádřením „zajištění volného obchodu“, již blíže nespecifikoval, ale každý rozumně uvažující si na potřebné místo dosadí ta správná slůvka. A jak vidno, pro svou „upřímnost“ musel prezident Koehler záhy rezignovat, neboť uvrhl již tak slušně otřesenou politiku kancléřky Merkelové do ještě většího politického chaosu.

Hodně smutný je ovšem přístup současného amerického prezidenta Baracka Obamy, který, jak se zdá, velmi výhodně těží z této situace, přičemž použil miliardy dolarů, jenž byly vydělané na černém trhu s afghánským heroinem, na financování činnosti amerických speciálních sil, které v současné době operují ve více jak 75 státech světa.

Ty samé peníze použil i na výstavbu nové vojenské velitelské základny v Afghánistánu, která přišla bezmála na 100 milionů amerických dolarů. Za to však se obyčejní Afghánci vytrvale propadají do stále větší chudoby, což evidentně americkou nebo afghánskou politickou konkláve nijak nezajímá. Faktem ovšem je, že Obama není zdaleka prvním americkým prezidentem, který využívá vědomého obchodování s drogami na černém trhu. Zdá se naopak, že je tato „vlastnost“ s úspěchem předávaná z jednoho prezidentského křesla do dalšího.

Další zajímavý postřeh přináší ředitel „Úřadu pro drogy a kriminalitu“ při OSN pan Antonio Maria Costa, když sdělil, že na vlastní oči viděl důkazy o tom, jak výnosy z různorodé organizované trestné činnosti se staly likvidním investičním kapitálem pro mnohé z bank, které stály na pokraji finančního zhroucení během loňského roku. Sdělil, že většina z 352 miliard dolarů pocházela ve skutečnosti ze zisku z prodeje drog, přičemž byl tento kapitál začleněn do oficiálního ekonomického systému.

Co k tomu říci. Snad jen to, že kdo jak s čím zachází, s tím také schází.