ZÓNA ZASVĚCENÍ: Tématický okruh číslo 8. Bílá místa lidské historie: Velká Pyramida - prehistorická zbraň hromadného ničení? ("Rámova Říše, "Osiridova Společnost" a "Impérium Atlantidy")

Pojďme se nyní podívat na lidskou historii z pohledu, který připouští existenci jednoho nebo i více konfliktů takové úrovně a podoby, která o několik řádů přesahuje i ty naše nejsmělejší představy. Existuje velmi málo konkrétních indicií, které by tuto smělou hypotézu připouštěly. Přesto, pokud budeme pozorní, můžeme nalézt takový druh anomálií, které výše uvedenou hypotézu mohou do určité míry potvrzovat.

Prakticky po celém světě se můžeme setkat s lokalitami, pro které je typický zesklovatělý písek.

Několik takových míst se nachází v pásmu států severní Afriky od Atlantského oceánu až po Rudé moře, podobná místa nalezneme na území Indie, pouště Gobi nebo dokonce i Evropy včetně České republiky. Unikátní plocha zesklovatělého písku se nachází v severním Skotsku. Ortodoxní vědecký svět jen velmi neochotně přiznává, že uvedený jev nelze vysvětlit úderem blesku, jelikož struktura roztaveného písku je zcela odlišná od toho, co jsme schopni na výše uvedených místech spatřit. Jde především o malé trubkovité útvary zvané „fulgurity“.

Jiná teorie se snaží plochy zesklovatělého písku vysvětlit pádem meteoritu s následným rojem rozžhavených úlomků rozhozených i na stovky kilometrů paprskovitě do všech stran. Slabým místem této teorie je skutečnost, že tímto způsobem nelze dosáhnout jednolité zesklovatělé plochy, ale spíše pásů paprskovitě rozprostřených v terénu, viz např. „pásmo vltavínů v jižních Čechách“ nebo pás zesklovatělých hornin na jižní Moravě v blízkosti řeky Dyje.

Mimo to však existuje jiná, podstatně exotičtější teorie vysvětlení. Pro přijetí této hypotézy však budeme potřebovat výrazně změnit stávající paradigma uvažování. Mnohé z indicií totiž naznačují, že v dobách pravěkých na povrchu naší planety došlo ke globální válce, během které byly použity zbraně hromadného ničení. V tomto gigantickém konfliktu byly použity nejen bohužel nám velmi dobře známé jaderné zbraně, ale i bojová technologie s daleko strašnějšími účinky.

Svého času napsal známý badatel a výzkumník David Hatcher Childress vynikající studii, která byla vydána pod názvem „Technologie Bohů: Neuvěřitelná věda starých civilizací“. Autor v této publikaci zkoumá důkazy, které svědčí o tom, že jakási starověká společenství spustila globální nukleární konflikt, jehož dopady jsou hmatatelné do dnešních dob. Jiný badatel, Joseph Farrell zase upozorňuje na zajímavý článek z 16. února 1947, který vyšel v listu „New York Herald Tribune“ a ve kterém se popisuje výbuch první atomové bomby v oblasti Nového Mexika.

Jedna z prvních věcí, které geology překvapily, byl výskyt rozsáhlých zesklovatělých ploch nazelenalé barvy. Šlo přesně o tu samou strukturu včetně zbarvení, jaká byla nalezena na mnoha jiných místech naší planety, ale s tím rozdílem, že stáří těchto formací bylo určeno na mnoho tisíců let do minulosti.

Například hned na několika nalezištích v oblasti údolí starověkého Eufratu se podařilo odkrýt vrstvy zemědělské kultury staré 8000 let. Pod ní se nacházela velmi masivní vrstva pastýřské kultury, pak dlouho nic a nakonec se podařilo odhalit vrstvu, která byla charakteristická roztavenou skelnatou vrstvou nazelenalé barvy.

Výzkumníci, kteří se zabývají problematikou starověkého globálního válečného konfliktu, jsou přesvědčeni o tom, že přinejmenším tři civilizační okruhy byly schopné dosáhnout takové technologické úrovně, která by byla schopná rozpoutat válečný konflikt výše uvedeného typu. Pro sjednocení terminologie v rámci nastíněné problematiky se pro jednotlivá civilizační centra začala používat tato pojmenování:

1) ŘÍŠE RÁMOVA: Nacházející se na indickém subkontinentu

2) SPOLEČNOST OSIRIDOVA: Nacházející v severních oblastech afrického kontinentu a ve Středomoří

3) IMPÉRIUM ATLANTIDY: Nacházející se na skupině osmnácti velkých ostrovů v oblasti dnešního Atlantského oceánu a Antarktidy

Existují ještě hypotetické varianty, které uvažují o dalších dvou civilizačních centrech, jež by byly schopné zkonstruovat takový zbraňový potenciál, který by byl schopen rozpoutat světový konflikt. Těmito centry měla být Lemurie, která bývá nejčastěji lokalizovaná v oblasti dnešní Indočíny, Barmy, Malajsie a Austrálie, a pak tzv. „Země MU“ s lokalizací dnešního Pacifiku. Prostřednictvím systémové analýzy se však přikláním k názoru, že „Lemurie“ a „Země MU“ jsou dva různorodé názvy pro jednu a tu samou civilizaci, jež se nacházela v oblasti Tichého oceánu. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že konstituční počátek Lemurie předchází dobu vzniku Atlantické civilizace, i když po dobu několika desítek tisíc let se tyto dvě civilizace ve své existenci překrývaly. Jinými slovy působily vedle sebe.

Vraťme se ale ke čtyřem imperiálním centrům. Jak vidíme, tak se „Osiridova společnost“ rozkládá v prostoru celé „Středomořské pánve“ a severní Afriky. To znamená, že v poměrně velké blízkosti „Říše Rámovy“. Z pohledu geopolitického již tato skutečnost naznačuje, že obě dvě jmenovaná civilizační uskupení byla součástí v podstatně jednotné, relativně klidné a benigní společnosti. V těchto názorových verzích je to právě „Impérium Atlantidy“, které hraje roli bojovného a expanzního rivala.

Naznačená hypotéza je sice velmi zajímavá, ale naráží na jeden základní logický problém, který nelze dost dobře s klidným srdcem obejít. Uvedená hypotéza totiž vychází z předpokladu, že všechny tři říše se vyvíjely samostatně v čase i geograficky vedle sebe.  Ale mnohé alternativní historické prameny se nám snaží sdělit, že Staroegyptská Říše čili „Osiridova Společnost“ je ve skutečností jednou z odnoží Atlantské civilizace, stejně tak jako „Říše Rámova“.

Těsně před totálním kolapsem Atlantidy, tedy zhruba někdy kolem roku 11.000 – 13. 000 let př.n.l., byly uvnitř atlantské společnosti ustanoveny tři, resp. čtyři základní migrační skupiny. První z nich ustanovila nová civilizační centra v oblasti Jižní a Střední Ameriky, druhá z nich ustanovila civilizační centrum v oblasti Severní Afriky (Osiridova společnost).

Odtud se uvolnila další skupina, která zamířila k břehům dnešní Indie (Rámova Říše). A poslední migrační skupina zamířila do kontinentální Evropy v oblasti dnešní Francie a Portugalska. Demografickým pozůstatkem původních Atlanťanů na území kontinentální Evropy by měl být baskický národ, který je charakteristický mnohými specifikacemi a anomáliemi nejen v rovině jazykové.

Z výše uvedeného tedy vyplývá jeden podstatný závěr. Ve chvíli, kdy se migrační centra v oblasti Severní Afriky (Osiridova společnost) a Indie (Rámova Říše) plně osamostatnila a zaintegrovala do nového prostředí, samostatná Atlantská civilizace neexistovala, stejně tak jako ostrovy, na kterých se tato říše rozkládala, neboť až na pár ojedinělých výjimek skončily v rozbouřených vlnách oceánu.

Zdá se tedy, že jsme se dostali do poměrně silně patové situace. V tomto ohledu mne nenapadá nic jiného, než že si to mezi sebou „rozdaly“ (v době, kdy již Atlantida neexistovala) obě dvě její „expozitury“ čili „Osiridova společnost“ a „Rámova Říše“. Do určité míry by to vysvětlovalo, proč nejvíce podivných zesklovatělých ploch nacházíme na území severní Afriky, Evropy, ale také Indie, himálajských náhorních planin, pouště Kyzylkum, Karakum, Gobi nebo Taklamakan.

Dokážu si představit, že mnohé z těchto pouštních oblastí vznikly právě v důsledku dopadu buď termonukleárních náloží nebo jiných energetických zbraňových systémů, které v rozsáhlé oblasti dopadu totálně zlikvidovaly místní environmentální prostředí včetně narušení geologického podložení s následnou likvidací podzemních vod atp. s tím, že příroda již neměla šanci na těchto místech obnovit svůj původní potenciál.

Docela by mne zajímaly výsledky měření zbytkového radioaktivního záření právě v těchto pouštních oblastech. Možná bychom byli velmi překvapeni. Příkladem může být oblast „rýhovitého kráteru“ (vzniklý zřejmě po úderu exotického typu zbraně), ve kterém se v současné době nachází známé „Mrtvé moře“. Je všeobecně známo, že hodnoty radioaktivního záření zde mnohokrát překračují přirozenou úroveň.

Můžeme přijmout tuto teorii, ale stejně se budeme muset vypořádat s naléhavou otázkou: „Proč, resp. z jakého důvodu ke konfliktu mezi „Osiridovou společností“ a „Rámovou Říší“ došlo?“ Uvidíme. Každopádně budeme hledat dále. Možná budeme úspěšní…..