ZÓNA ZASVĚCENÍ: Tématický okruh číslo 8. - Bílá místa lidské historie: Velká Pyramida - prehistorická zbraň hromadného ničení? (Tajemná supercivilizace na africkém kontinentu a její odkaz)

Tento materiál je vyjímečně uvolněn z placené sekce tohoto magazínu jako úkázka formy a úrovně reportáží, které mají k dispozici naší privátní čtenáři.

Přesně v duchu slov výzkumníka Gregga Bradena (viz. souběžný materiál „Rozhovor s Greggem Bradenem, ve kterém zdůrazňuje důležitost pochopit a umět přijmout odkaz minulosti, jako velmi důležitý aspekt pro správné nasměrování událostí v blízké budoucnosti) se budeme i my věnovat klíčovým faktorům naší historie. Jak mnozí z mých čtenářů ví nebo tuší, je její interpretace výrazně posunuta do spektra, které se skutečnou realitou nemá již nic společného.

Jsme v bodu hledání, kde na nás prakticky na každém kroku dýchají stopy existence vysoce rozvinuté starověké civilizace. Rád bych se právě tomuto tématu ještě chvíli věnoval. V tomto kontextu naší historie se zvlášť vymykají dvě civilizační centra – Mesopotámie a Egypt.

Dovoluji si na tomto místě tvrdit, že soudobá evropská společnost inkarnovaných lidských duchů je aktivním dědictvím unikátních psychoenergetických účinků výše uvedených starověkých civilizací. Ale jak se dozvíme později, i ony byly ve své době „pouze“ přenašečem „duchovní panspermie“ hvězdného odkazu druhu bytosti, kterou v biblické relaci známe jako „Adam Kadmon“.

Obdobným způsobem jsem přesvědčen o tom, že pyramidální stavby nacházející se v oblasti panteonu Gizy, jež byly záměrně vybudovány v linii energetického pásmového „zero point“ čili nulového bodu (nultého energetického poledníku planety), který prochází Kahirou (Cairo) a speciálně pak těžištěm Velké čili Cheopsovy pyramidy, jsou zcela fatálním odkazem technologie, kterou ani náznakem při vší potenci soudobé inteligence lidstva nejsme schopni pochopit.

Postupně se v tomto materiálu budu snažit prokázat a dokázat sílu tohoto názoru. Jsem také přesvědčen o tom, že právě v této aktuální době máme ve svých vlastních rukách vzácnou možnost ujmout se doposud zakázaného druhu znalostí právě na toto téma, která nám otevře stavědla obrovského množství dalších souvislostí, z nichž mnohé vytvářejí vysoce radikální účinky v době současné a mnohé vedou dál, ale ne zase až tak daleko, abychom nemohli hovořit o blízké budoucnosti.

Pojďme ale postupovat systematicky. Položme si otázku: „Jaké výrazné a v podstatě společné rysy by mohly mít tyto vysoce rozvinuté civilizace?“  Pojďme se na některé z nich podívat.

1) Byla to civilizace, která musela prakticky permanentně chránit svou existenci. Byla vystavena vysoce sofistikovaným faktorům „vnějšího nebezpečí“, které musela neustále eliminovat. Lze tedy konstatovat, že „faktor smrti“ mohl být s její existencí velmi úzce propojen.

Téma smrti se však stalo i ústředním psychoenergetickým faktorem, který byl prostřednictvím dědiců následných civilizací přenášen z pokolení na pokolení, až se stal aktivním genetickým programem jejího soudobého potomstva.

Stávající geopolitická situace je jen důsledkem činnosti tohoto programu. Tím nechci říci, že by byla ona starověká super vyspělá civilizace obecně a jednoduše řečeno „zlá“. Ne. Právě možná naopak. Musela zlu neustále čelit a tím obhajovat svou existenci. Spíše bych řekl, že „jen tímto „zlem“ načichla".

2) Určitě to byla civilizace technokratického charakteru. S extrémně sofistikovaným využitím fyzikálních věd v praxi včetně matematiky, astronomie a optiky. Byla to civilizace s netušeným rozměrem výpočetní technologie, která ale pro přenos dat a energie nevyužívala hmotné prostředky tak jako my, nýbrž se v tomto ohledu ubírala zcela jiným směrem.

3) Pyramidální pole v Gize je podstatně staršího data, než se oficiálně prezentuje a to dokonce hned o několik řádů. Tato civilizace zcela jistě vznikla na území Severní Afriky a Mesopotámie souběžně. Tato místa lze společně propojit. Zatím stále není jisté, zda naše super civilizace ve své existenci Atlantidu předcházela, vyvíjela se souběžně, anebo vznikla až její destrukcí. Poslední varianta se zdá být vysoce nepravděpodobná. Osobně mám spíše za to, že jedna z migračních vln Atlantských vedená prvním „Arlichem Vomalites“ (Atlantským Hledačem Moudrosti) zvaným Thovt, Hermes Trismegistos či v řeckém pojetí Aesculapos, narazila v oblasti dnešního hraničního pásma mezi současným Egyptem a Sudánem na zbytky naší super civilizace, z nichž se jim podařilo mnohé zrekonstruovat.

A možná právě proto dal Thovt pokyn k dalšímu rozdělení této migrační větve na dvě části, přičemž část druhá putovala dále na východ, aby se vylodila v místě později vybudovaného města Madrásu a usadila se v oblasti dnešní Indie, Nepálu a Tibetu. I z tohoto důvodu mohl Roerich, Blavatská a další esoterici po mnoha tisících letech objevit opisy původních originálních map Říše Atlantské.

Navíc je více jak zřejmé, že Andrew Collins, který objevil rozsáhlé podzemní prostory pod Gizou a Káhirou, mohl narazit na energo informační pole této supercivilizace, o které říká, že pochází z hvězdného systému Labutě, přičemž její zakladatelé přišli na Zem v době zhruba před 600 000 lety za poměrně hodně pohnutých okolností.

Každopádně je zřejmé, že tato civilizace nezanikla nějakým přirozeným způsobem, nýbrž svou existenci ukončila v sérii zuřivých válek, ve kterých se snažila chránit svůj status přežití. Dlouhou dobu se jí to dařilo, ale nakonec přece jen podlehla. Ještě než se tak stalo, zanechala po sobě významný testament a zároveň odkaz pro svá civilizační potomstva.

Na tento odkaz, který byl uchováván prostřednictvím nosiče v podobě silného energo informačního pole, jako první narazila skupina migrujících Atlanťanů vedených „Hledačem Moudrosti“ Thovtem. Tento testament a odkaz nazývám „Planoucím Okem“, jehož symbolické ztvárnění převzala skupina Atlanťanů, která stála u zrodu pozdější Staroegyptské Říše, která symbol „Planoucího Oka“ převzala, ale se ztrátou původních dat a přejmenovala ho na „Oko Hórovo“.

Záhy po ohromujícím objevu Atlanťanů, kdy narazili na již zmíněné energo informační pole starověké supercivilizace, jež bylo nabité těžko představitelným množstvím informací, došlo souběžně ke spojení vědomostního a duchovního egregoru Atantské civilizace s vědomostním a energetickým egregorem starověké supercivilizace. Vzniká tak zcela nový datový a energetický faktor, který nazývám „Zlaté Lví Rouno“.

Struktura „Horova Oka“ však již svým designem neodpovídá původní geometrické projekci „Planoucího Oka“. Jde o to, že ve struktuře dílčích geometrických prvků „Planoucího Oka“ jsou zabudovány řetězce matematických funkcí, které mohou lidskou bytost dovést k druhé části, řekl bych, technologické části odkazu. Tato technologie je doslova vrostlá do planety Země, i když z 90-ti% se tato unikátní technologická infrastruktura nachází v jiném časoprostoru. Ukotvená je ale zde.

Signatura „Planoucího Oka“ je ovšem ve skutečnosti pouze částí podstatně většího symbolu nám neznámého druhu ptáka s křídly. Tento obraz v moři věků metamorfoval v jinou okultní a mystickou symboliku „Ptáka Fénixe“. Odkaz na starověký „ptačí lid“ je ve skutečnosti odkazem na existenci starověké supercivilizace prostřednictvím onoho ptačího symbolu.

Jazyk ptáků, kterým prý hovořili všichni vysocí zasvěcenci pocházející z národa egyptského nebo hebrejského, není nic jiného než odkaz na strukturovanou symbolickou řeč jistých geometrických matematických vztahů. Soudobá symbolika různých orlů a orlic je podprahovou genetickou stopou na tuto starověkou ptačí „prima insignii“.

Ústředním symbolem Atlantské Říše byla kočka. Tento tvor nepochází odsud, ale byl Atlanťany dovezen z prostředí paralelní Země jako unikátní učitel telepatických schopností lidského mozku. Informace, které spojují kočku se systémem Síria jsou liché povahy.

Frekvenční pole kočky, které dosahuje až do vzdálenosti 4,5 metrů, má výrazně léčivý účinek na lidský organismus a navíc aktivuje, rozšiřuje činnost amygdaly a hypocampu v mozku lidské bytosti. Je proto jen logická, že tento tvor byl významně uctíván nejen na území Egyptské Říše, ale i v prostředí Nepálu a Tibetu.

Vždyť to všechno jsou lokality, na které dosáhla noha migrujících Atlanťanů prchajících ze zdevastovaného domova. Symbolem energetického a vědomostního faktoru „Lvího Rouna“ je spojení významných rysů – křídel ptáka (starověká supercivilizace) a těla kočky (civilizace Atlantská) do podoby okřídleného lva s dvěma hlavami. V symbolice českého národa dvě hlavy lva pak metamorfují ve dva ocasy ve spirále symbolizující lidskou DNA.

Obětoval jsem mnohé, abych mohl přijmout odkaz „Lvího Rouna“. V současné době chystám obsahovou modifikaci studijního projektu „Modrého Světla“. Tím se pro stávající studenty otevírá možnost osobního zasvěcení do odkazu „okřídleného lva“, ale i do odkazu „Planoucího Oka“. Samozřejmě si na své přijdou i čtenáři tohoto internetového magazínu.