Kolektivní tvorba reality v praxi (1)

Zelenka Aleš

Zelenka Aleš

autor

19.03.2010 Esoterika

Diskuze se krásně rozjela a přinesla spoustu přínosných informací do společného dílka, které jsme se rozhodli realizovat. Cítím, že tu vlastně ani tak nejde o to, jakou konkrétní vizi se povede vytvořit. Ale že mnohem přínosnější je, že společně věnujeme pozornost stejné věci - společnému cíli. Ty nádherné vize pak jdou samy jako důsledek. My jsme příčina, vize jsou důsledek a účel vystupuje ze stínu před zraky nás všech.

Ze všech příspěvků je cítit, jak se realita kolem nás mění a úžasné je na tom to, jak nezasahujeme do života nikomu, kdo si to nepřeje, protože pracujeme pouze se svým vlastním prostředím v souladu s okolím a tentokrát společně. Pokud směřujeme věc směrem k jednotě a ku prospěchu a spokojenosti všem – k vzájemné dohodě, pak budou věci uspořádány tak, aby nebyl nikdo, komu by to neudělalo radost. Možná to bude „nakažlivé“ a rozšíří se to i mimo naše životy, ale to není podstatné. Podstatné je, že my si společně pročišťujeme životy své a ze srdce všem děkuji, že jste mne k tomu přizvali.

Zajímavý byl příspěvek komentující souvislost mezi výší vibrací (frekvence) a rychlostí manifestace.

Přínosem pro všechny zúčastněné je, že mnozí podobnou či stejnou kostru záměru praktikují již nějaký čas, takže máme dobrý základ pro celek a ty, kteří se k podobné věci připojují poprvé. Aby to celé bylo ošetřeno zkušenostmi, věci neuškodí.

V mezičase jsem si připravil dvě vize. Dnes přichází první, další přijde na řadu po ní. Není mým cílem, abyste je do detailu přijali. Za těmi slovy je představa světa, kterou máme stejnou. Pouze slova volíme jiná. Je to svět, o němž jsem přesvědčen, že jsme ho sem společně přišli vytvořit a ukončit úpadek a devastaci, která probíhala v minulosti. Mnoho se toho již zlepšilo, ale tím, že jsme pracovali zatím spíše individuálně, věci nám šly pomaleji. Skupinová práce zvýší efektivitu, vše urychlí a zároveň přitáhne další, kteří mají tento záměr.

Bylo by fajn, kdyby v tomto projektu neexistovala „nadvláda jednoho“, ale spolupracovali jsme všichni jako jeden a pohlíželi na sebe jako sobě rovné buňky jednoho většího těla, kde každá buňka má svoji roli, jelikož v něčem vyniká. Proto je zde prostor v diskuzi. Tímto bych rád upozornil všechny, kdož nenavštívili diskuzi, na krásnou vizi od Alči, příjemné jsou i světelné vločky od Kaluziara. Necítím se být člověkem, který si na tento projekt udělá patent. Jak bylo zmíněno, již se takové projekty navíc rozběhly. Cítil jsem jen, že mám ponuknout k této aktivitě a povzbudit nás všechny, kdož bychom měli o podobný projekt zájem. Vůdce dříve či později ztratí síly a není zcela kompetentní. Svobodný vliv dalších ohlídá čistotu projektu a pomůže naplnění jednoty, do níž se chystáme vstoupit společně.

Důležité je ale udržet společný směr a tím by měla být právě ta kostra (matrice). Vše ostatní se již svobodně může točit kolem ní. Pokud bude mít někdo pocit, že je vhodné body upravit, nějaký přidat či odebrat, nechť prosím učiní v diskuzi návrh ostatním. Je to velice žádoucí, abychom se dohodli a vhodně vybrali to, co společně chceme. Venouch navrhl ku prospěchu věci (a teď si ho dovolím citovat) vytvoření ohniska, které pomůže naše snahy znásobit synergickým efektem. Symbol, který můžeme jako toto ohnisko používat, je níže, takže bude stačit si jej vybavit a budeme naladěni do cílového bodu/na náš společný záměr.

Co se času týče, zvítězila doba mezi 22.00 a 22.30hod. Na druhém místě se objevil čas kolem zpráv tj. 19té hodiny. Myslím, že je vybráno a že se v obou časech někdo zapojí. Stejně tak platí, že podobně jako jsme s partnerkou v případě porodu, pracovali každý zároveň individuálně, jakmile nás to napadlo, nechť každý dá prostor práci v momentě, kdy se jej mysl pokusí přesvědčit, aby přemýšlel nad hloupostmi, protože zrovna třeba čeká ve frontě a nudí se. V těchto případech, kdy máme kratší pauzu, se též hodí onen symbol, jelikož umožňuje rychlé naladění. Naučíme se současně i to, že nám časem vize našeho záměru poběží na pozadí celého dne.

Základní kostra – matrice byla odsouhlasena, takže zůstává v této podobě:

  • - život ve zdraví, hojnosti a radosti pro nás i všechny a vše v našem okolí

  • - okolí sestávající se ze vstřícných, upřímných, férových, poctivých jedinců se vzájemnou úctou a respektem

  • - zdravé, čisté, krásné prostředí, v němž všichni a vše žije v harmonii a jednotě

V sobotu proběhne jarní rovnodennost. Jde o velice významný čas, který mnohé národy využívali právě k těmto účelům. Nabízí se možnost, že bychom do soboty jeli v určitém tréningovém módu, zaběhli se a o Slunovratu oficiálně odstartovali naší spolupráci. Pokud souhlasíte, dejte vědět v diskuzi. Pokud jste milovníci adrenalinu a toužíte jet rovnou na ostro, dejte též vědět. Důležité je se sladit.

Vřelé díky všem, kteří pomáhají našemu vstupu do jednoty. Zdravím známé i „neznámé“ a těším se na další společný čas s vámi a především naše dílko, které jsme započali tvořit a které se jistě zapíše. Kam? To nechť si každý rozhodne sám…

A nyní již první vize:

Vytvoříme si podmínky, které nám umožní cítit se co nejpříjemněji, tzn. relax, uvolnění, vhodná poloha, hudba, zvuky přírody atd. Každý, jak co má rád. Po celou dobu vdechujeme bezpodmínečnou lásku, abychom ji mohli do všech směrů i vydechovat. Představte si tu bezpodmínečnou lásku, kterou nás naše Matka Země miluje. Svým vědomím se zaměřme na střed planety Země a nadechněme její bezpodmínečnou lásku – prociťujme, jak stoupá našima nohama až do srdce a naplňuje jej. Při výdechu z nás zároveň odchází vše, co nám brání v radosti, zdraví a štěstí.

Toto vše se automaticky vsakuje do Země. Ta vše s radostí transformuje do nové podoby, která je již opět prospěšná (podobně jako se na konci zimy sníh roztaje a vsákne do půdy, aby proměněný ve vodu mohl vytrysknout v nějakém osvěžujícím čistém prameni). Vnímáme zároveň po celou dobu celé své tělo. Tím jsme dostatečně uzemněni a můžeme přenášet vibrace do hmoty. Pokud se nám cokoli nepodaří, pokud něco opomeneme, nic se neděje.

Důležité je cítit se fajn a příště to půjde lépe. Při čtení následujícího textu se do něj plně vžijeme. Pokud nám to nejde při čtení, můžeme si např. nejprve přečíst odstavec, pak zavřít oči a procítit nebo najít jiný způsob. Důležité je to prožít a procítit. Cokoli je nám nepříjemné či proti srsti, vyjmeme či změníme a upravíme tak, aby se to stalo příjemným. Cokoliv máme nutkání vložit, vložíme. Pokud někdo nevědomě vloží něco, co mylně odhadl, že je ku prospěchu jednoty, věc se rozpustí na vibraci lásky ku prospěchu všech.

Své myšlenky a pocity soustředíme na ty, které máme ve svém životě z celého srdce nejraději (je jedno, zda jde o lidi, zvířata, rostliny či jiné). Jsou to ti, kteří nás podrží za jakýchkoli okolností. Ti, kteří nás neopustí nikdy, když jsme v nouzi. Nikdy nás nenechají ve štychu. Vnímáme celým vědomím pocity spojené s těmito našimi nejvěrnějšími. Prociťujeme společně vděčnost, za náš vztah. Je úžasné, že existují naši nejbližší. Je úžasné s nimi sdílet život. Prociťujeme stále intenzivněji ty nádherné pocity bezpečí, které v nás tento vztah vytváří. Prociťujeme, jak nás tito nejbližší mají rádi.

Jak rádi s námi tráví čas. Vnímáme současně, jak rádi je máme my. Pozorujeme tyto pocity velmi pozorně. Vnímáme každý detail těchto příjemných pocitů. Je to velice příjemné. Je to motor života. Nádherný hluboký pocit, který prostupuje do každičké buňky našeho těla a dokonale ji vyživuje. Vnímáme tyto pocity tak, aby se dokonale zafixovaly do našeho vědomí a uměli jsme si na něj kdykoli vzpomenout. I v nelehkých situacích.

Jakmile procítíme krásu tohoto vztahu, silně si uvědomíme, že naši nejbližší nám vždy zrcadlí krásu nás samotných, krásu našeho nitra.

Prociťujeme dále hlubokou lásku svých nejbližších každičkou částí svého těla. Je to úžasné. Mít tak možnost cítit toto ke každému. Mít tak možnost být jen mezi lidmi, kteří jsou naši blízcí. Zdá se to nemožné? Proč? Vše je přeci odrazem našeho nitra. Uvědomujeme si, že my tvoříme svůj vlastní svět a my si do něj dosazujeme vše, co v něm chceme mít. Možná my sami si to dosud nedopřávali. Možná, že my jsme věřili v cizí lidi. Jen my to ovšem můžeme změnit. A měníme to právě teď a tady. Věci se dávají do pohybu. Klidným nenásilným tempem se vše mění.

Začínáme si vzpomínat, že se všichni známe. Jak jsme to mohli zapomenout? Chtěli jsme to. Chtěli jsme si vyzkoušet, jaké to je žít mezi cizími a zapomněli. Ale vše má svůj důvod, zároveň nic netrvá věčně a my se po mnoha a mnoha letech pomalu a nenásilně probouzíme ze sna zapomnění a cítíme, že vše jde v souladu se zákonem jednoty a spolupráce. Uvědomujeme si, že ostatní sice vypadají trochu jinak, než si je pamatujeme, ale stále více začínáme cítit, že se všichni známe. Někteří ještě váhají, ale postupně se přidává každý, koho vnímáme. Není jediný, koho bychom neznali. Jsme neskutečně šťastní, že jsme si vzpomněli. Už to vypadalo, že si nevzpomeneme.

Známe všechny. A co víc, oni si také začínají vzpomínat. Vidíme se všichni, jak si vzájemně vzpomínáme a vnímáme každého jako svého nejbližšího. To znamená, že už nás mají zase všichni rádi. Už není jediný, kdo by nás neměl rád. Užíváme si ten pocit všichni a společně sílíme a naplňujeme se světlem. Už nám nikdo nemá chuť hubovat. Už se nemusíme nikoho bát, protože se všichni dobře známe a máme se všichni rádi. Proto už nikdo nikoho do ničeho nemusí nutit. Všichni si vycházejí vstříc a vzájemně si pomáhají. Je to neskutečné. Sen se splnil. Všichni se známe a cítíme, že máme známé i na místech, kde nám dříve činili „cizí“ potíže. Na těch místech, kde jsme se nedokázali dohodnout, se nyní snadno dohodneme, protože známe toho, kdo je tam domácí.

Tím pádem neexistují potíže, protože všude se dá dohodnout a nikde není na jedné či druhé straně nepřítel. Nepřítel neexistuje. Jako sourozenci bojujících proti sobě, kteří se právě dozvěděli, že před časem zapomněli, že jsou sourozenci. Končí souboj. Zbývá mnoho času na pomoc těm, co ji zrovna potřebují. Tím pádem přestáváme vykonávat zbytečnou činnost a další ušetřený čas jde na pozornost věnovanou planetě a prostředí/přírodě – zkrášlování a obhospodařování planety (mentální, citové i fyzické).

Uvědomujeme si, co se právě stalo. Uvědomujeme si náš posun ve způsobu fungování a novou úroveň vědomí. Uvědomujeme si ten pocit a štěstí, které jej provází. Dlouho jsme na tento okamžik čekali. Dlouho se na něj těšili. Nyní je tu. Znovu se setkáváme. Právě jsme se probudili z dlouhé amnézie. Obrovský vnitřní klid zaplavil celé naše nitro. Tady a Teď. Žijeme tyto pocity každičkým kouskem těla, každá naše buňka je může cítit. A každá buňka těla cítí i lásku Země – její gravitační obětí nás s láskou brání před vakuem vesmíru. Prociťujte gravitaci Země celým tělem i každou jednotlivou buňkou. To nás regeneruje a posiluje.

Toto probuzení ze zapomnění jako mávnutím proutku odbourává vše nepříjemné. Rozpouští tady a teď veškerou bolest a utrpení. Již není nic, čeho bychom se měli bát. Již není nic, co by bolelo. Mizí všechen stres a strach. Mizí vše, co nás hnalo do dalšího zapomnění, dalšího života bez vzpomínek na to, co máme za sebou. Mizí strach z nicoty, které jsme se báli proto, že si nepamatujeme, kde jsme byli před narozením a co s námi bude po smrti. Ať se dostaneme kamkoli, všude jsou naši blízcí. Není místo ve Vesmíru, kde by nebyl někdo, kdo nevzešel ze Zdroje všeho, ze stejného místa jako všichni a vše.

Vyzařujeme takové množství Lásky, které mění vše, co se k nám chce přiblížit. Vše v našem okolí se rozpomíná. S mizejícím stresem a strachem vstupuje do našich žil nová forma života. Ta v mžiku rozpouští vše, co brání našemu štěstí a posiluje naše zdraví. Naše buňky jsou opět mladé a zregenerované. Vnímáme dva proudy vstupující do našeho těla. Jeden přichází ze spodu, je to proud lásky a moudrosti matky Země. Druhý jde zvrchu a je to proud jednoty a síly otce Vesmíru. Oba proudy se v našem srdci spojují a my, jako duhový most propojujeme hmotný a nehmotný svět. Jsme sjednocující články.

Překypujeme vitalitou a zdravím a vše tak může zářit v bezpodmínečné lásce z nás samotných do všech stran, do Vesmíru i Země. Z nás současně vychází proud naší pozornosti, který pomáhá tvořit vše, čemu svou pozornost věnujeme.

To jako mávnutím proutku pročišťuje prostředí, v němž žijeme. Vše se dostává na své místo. Celý prostor, který vnímáme, se harmonizuje. My jsme ti, kdož tvoří realitu ve svém světě. Jsme vědomí propojující ducha s hmotou, kterou dokážeme svým vědomím formovat. Prostor, který nás přitáhl, čeká na to, abychom jej svou kreativitou učinili šťastným a spokojeným. Z toho, co se děje má neuvěřitelnou radost. Konečně mu vědomě pomáháme vypadat tak, jak by si přál. Již mu dokážeme naslouchat a mít k němu úctu, být s ním v souladu. Vnímáme úžasný soulad s přírodou a okolím, respekt a vděčnost za vše, co nám dává.

Ona je na oplátku vděčná, že opět záříme láskou jako dříve, když jsme byli ještě děti a nic jiného z nás neproudilo. Vnímáme čistý vzduch, který hladí náš vnějšek i nitro. Blankytné nebe zdobí sněhobílé mraky protkané slunečními paprsky. Všechny vodní toky jsou čisté a plné života. Barvy jsou zářivější, vůně lahodnější. Žádný druh není v ohrožení, žádný v převaze. Vše je v harmonii, vše spolupracuje. Tím, že opět začínáme společně staronovým způsobem věnovat pozornost našemu prostředí a přírodě, ta má mnohem více sil ke své regeneraci a opět se nám objevují její krásy. Vše spolupracuje a žije v jednotě. Nikdo a nic nestrádá. Každý a vše má své přesné místo a s radostí naplňuje svůj účel. Nikdo a nic netrpí. Život se opět uspořádal z chaosu do harmonie.

Vdechujeme bezpodmínečnou lásku. Opět po letech zapomnění začínáme žít život ve zdraví, hojnosti, štěstí a radosti. My i všichni v našem okolí, vstřícní, upřímní a féroví, poctiví jedinci se vzájemnou úctou a respektem si právě vzpomínáme, jak jsme si blízcí. Všichni vnořeni do zdravého, čistého, krásného a láskyplného prostředí opět vědomě žijeme tady a teď.

-pokračování-

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly