Včely vymírají po celé zeměkouli. Zde je příčina !

Více než rok informují média o dramatickém úbytku včel v Evropě a Severní Americe. Zhruba 50% až 90% populace včelstev prostě zmizelo, nechalo své úly prázdné a to donutilo zemědělce, aby vyžadovali šetření a zjištění příčin.

Zpočátku byly decimovány pouze včely medonosné – potom začaly mizet i populace čmeláků. Čmeláci jsou zodpovědní za opylování odhadem 15 procent všech plodin, pěstovaných v USA v hodnotě 3 miliard dolarů, především těch, jež rostou ve sklenících. K nim patří rajčata, papriky a jahody. Této krizi bylo dáno nakonec jméno: Syndrom hromadného vymírání včelstev (Colony Collapse Disorder - CCD).


Syndrom hromadného vymírání včelstev je "falešná nemoc"!

Nejpopulárnější teorií, vedle roztoče varroa [viz. obr. vpravo] a RF záření z mobilů, bylo přesvědčení, že virus – podobný AIDS – infikoval včely. Tým, vedený vědci z Columbia University, Mailman School of Public Health, Pennsylvania State University, USDA Agricultural Research Service, University of Arizona a 454 Life Sciences zjistili významnou souvislost mezi izraelským virem akutního ochrnutí (Israeli Acute Paralysis Virus -IAPV) a syndromem hromadného vymírání včelstev (CCD) u medonosných včel.

Tým vědců z Chemického biologického centra v Edgewood a z Kalifornské univerzity v San Francisku identifikoval jak virus, tak parazita, kteří jsou především zodpovědní za nedávné náhlé úmrtí kolonií včel medonosných. Za použití nové technologie, nazývané integrovaný virový detekční systém (Integrated Virus Detection System - IVDS), který byl vytvořen pro vojenský účel rychlého nalezení vzorků patogenů, ECBC vědci minulý týden izolovali výskyt virových a parazitických patogenů, které mohou přispívat k úbytku včel medonosných.

Ale nyní se zdá, že mnohem jednodušší pachatel zabil včel – společnost Bayer. Syndrom hromadného vymírání včelstev je způsoben otravou známým neurotoxinem, nazývaným klothianidin, což je pesticid, vyráběný společností Bayer a je jasně s vymíráním spojován v Německu a ve Francii.



Klothianidin = " Syndrom hromadného vymírání včelstev "

Tady je ten příběh. Jedna z nejdůležitějších plodin je kukuřice. Je používána jako krmivo pro kuřata, prasata a dobytek. Je používána ve formě mouky a také při výrobě kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. Skoro všechno, co jíme, závisí na kukuřici. V poslední době kvůli energetické krizi, byla kukuřice také lisována k výrobě etanolu pro provoz našich aut. Ale kukuřice má nepřítele, jímž je kořenový škůdce.


(E)-1-(2-chloro-1,3-thiazol-5-ylmethyl)-3-methyl-2-nitroguanidine
Obchodní název: Poncho 600, Prosper and Elado, a Nitroguanidinová podskupina nikotinoidů, vyráběná společností Bayer a registrovaná v roce 2003.

Tento otravný hmyz, nazývaný diabrotica vergifera vergifera [viz. obr. vpravo], vyhrabává nově vytvořené kořeny kukuřice a tím rostlina slábne a nakonec umírá. Zemědělci se dlouho snažili najít nějaký druh pesticidu, který hmyz zabije a v roce 2003, Bayer Pharmaceutical představil nový produkt s názvem Klothianidin. Jejich vlastní studie ukázaly, že tento pesticid je vysoce toxický pro včely, ale ospravedlnili jeho použití v širokém rozsahu, protože měl být aplikován na kukuřičná semena a ty měly být zahrabány do půdy, kde by byly pravděpodobně neškodné k ostatním tvorům.

Teoreticky byli zemědělci instruováni, aby si koupili speciální stroje, které by několikanásobně pokryly jejich osivo klothianidinem a speciálním lepidlem, usušily by semena, a potom by je zasely. Jed má přilnout k obalu semene a být toxický ke kořenovému škůdci, když se pokouší vyhrabávat nově vytvořené kořeny.

Společnost Bayer vytvořila pesticid a společnost Monsanto vytvořila lepidlo a společně patentovaly tuto metodu ochranného obalení semen klothianidinem a ty teď rostou všude po celé zeměkouli.



Oooooops!

Prvním náznakem toho, že syndrom hromadného vymírání včelstev je prostým případem otravy – podobné vyhynutí ptáků prostřednictvím DDT – bylo použití klothianidinu na obilí v Německu, ve státě Baden-Wurttemberg.

V červenci 2007 bylo německé obilí zamořeno kořenovými škůdci. Německá vláda přikázala, že může být použita jakákoliv možná metoda k vyhubení tohoto škůdce, včetně použití klothianidinu. Krátce po zasazení obilí v květnu 2008 náhle zemřelo 330 miliónů včel!

Podle Německého výzkumného centra pro pěstování plodin, 29 včel z 30 byly zahubeny přímým kontaktem s klothianidinem.

Philipp Mimkes, mluvčí německé Koalice proti nebezpečí z Bayeru, prohlásil: "Poukazovali jsme na rizika neonikotinoidů nyní již skoro po 10 let. To bez pochyb dokazuje, že chemikálie se mohou dostat do kontaktu s včelami a zabít je. Tyto pesticidy by neměly být na trhu."

Vyšetřování ukázalo, že obal semene nezůstal v půdě, ale dostal se do ovzduší (a zbytku rostliny) jednoduchým otřením – semena si ho navzájem o sebe otřela – skladováním, dopravou a vpravováním do půdy zemědělskými stroji.

Německé orgány poukázaly na skutečnost, že semena nebyla ošetřena speciálním polymerem, tzv. "lepidlem," který umožňuje pesticidu přilnout k semenu. Ale musíme také poznamenat, že návod na použití klothianidinu nevyžaduje toto "lepidlo" a většině zemědělcům připadá dodatečný obal příliš drahý.

Německá vláda rychle tento pesticid zakázala a dala zemědělcům odškodnění a vydala důrazné varování před použitím této chemikálie v zemědělství.

Podle Německého spolkového institutu pro zemědělství:

"Jednoznačně se došlo k závěru, že otrava včel se stala kvůli opadnutí pesticidní složky klothianidinu z kukuřičného zrna."

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí uvedla (30. května, 2003):

"Klothianidin je potenciálně toxický při dlouhodobém kontaktu s medonosnými včelami a také s jinými opylovači prostřednictvím prostoupení klothianidinových reziduí do nektaru a pylu."

[Ve stejné zprávě] "Vlastnosti klothianidinu a jeho rozšíření v přírodním prostředí představují nesystémovou insekticidní složku, která je stabilní a pohyblivá, stabilní vůči hydrolýze a eventuálně se může vyloučit do podzemní vody a také se dostat do povrchových vod."

"Klothianidin je vysoce toxický pro medonosné včely při akutním kontaktu (usmrtí 50% testované populace, v množství 389 mg/kg). Klothianidin je potenciálně toxický při dlouhodobém kontaktu s medonosnými včelami a také s jinými opylovači prostřednictvím prostoupení klothianidinových reziduí do nektaru a pylu. U medonosných včel mohou mít účinky toxického stálého kontaktu za následek smrtící a/nebo poškozující efekt na larvální a reproduktivní systém královny."



Klothianidin = neurotoxin

Cigaretový průmysl se chvástal tím, že jedna nebo dvě cigarety nezapříčiní u člověka rakovinu plic. Stejně tak farmaceutické společnosti rychle dokazují, že když včely pozřou určité množství neurotoxinů, jako klothianidinu, nezabije je to. A samozřejmě to je pravda.

Zatímco malé stopy klothianidinu nemusí zabíjet včely okamžitě, mohou ale ovlivňovat a očividně ovlivňují jejich schopnost navigace do úlu a z něho. Pyl, který se jim podaří přinést zpět do úlu, je poté dále koncentrován a je s ním v kontaktu celá kolonie, což způsobuje potlačení imunitního systému a následné infekci libovolným počtem parazitů a patogenů. Přesně to včelaři a zemědělci hlásili – zamořené včely, poloprázdné nebo opuštěné úly a mrtvá těla se nedala nikde nalézt. Také se zjistilo, že se v prázdných úlech nevyskytují známí parazitičtí škůdci, kteří obvykle opuštěného úlu využívají. Kolonie se zdály být sterilní.


Lidé oblečení jako včely demonstrují proti pesticidům 21.dubna 2007 před sídlem společnosti Bayer v Bruselu. Tři milióny včel umřelo každý rok od zavedení pesticidů, vyrobených společností Bayer, na trh.  Plakát zní :'Gaucho Bayer, je dobrý pouze pro zabíjení.'



Nejedná se pouze o kukuřici

Tragédie v Německu a Francii ukázala, že včely, které přišly do kontaktu s klothianidinem, také nakazily včelí kolonie, které nesklízely kukuřičný pyl, tím rozšířily toxin do vzdálených oblastí od kukuřičných polí. Existuje domněnka, že se mohly stát dezorientovanými a smísit se s včelami z jiných kolonií nebo kontaminovat pyl rostlin, který opylovávaly ostatní včelí kolonie.



Stále stejný starý příběh...

Peníze. Zemědělství má obrovský rozsah a jeho vliv zasahuje hluboce do vědy a politiky. Jejich vlastní vědci musí velmi dobře vědět, že jejich produkt ohrožuje celosvětovou populaci včelstev, přitom dovolí, aby se rozšiřovaly konspirační teorie o záhadném "syndromu hromadného vymírání včelstev". Klothianidin a imidacloprid (další pesticid, který Německo a Francie také zakázali) tvoří velkou část agrochemických zisků společnosti Bayer.

Znal jsem společnost Bayer jako tu, která vyrábí aspirin a léky, ale nedávno jsem viděl seznam jedů, které vyrábějí a prodávají, aby zabili všechno od mikrobů po hmyz. Zdá se mi divné, že společnost, která vyrábí jedy, vyrábí také léky... Existuje zde nějaká souvislost? Možná je to pouze protější strana stejného dolaru nebo EURa.



Aktualizace

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency - EPA) odmítá zveřejnit zprávy o nové skupině pesticidů, které mohou hrát roli ve zmizení miliónu medonosných včel ve Spojených státech, soudní případ byl v dán k soudu.

Úřad pro ochranu přírodních zdrojů (Natural Resources Defense Council) chce vidět studie, které vyžadovala EPA, když schvalovala před pěti lety použití pesticidů, vyrobených společností Bayer CropScience.

Skupina osob z oblasti ochrany přírodního prostředí podala žalobu jako součást snahy zjistit, jak pilně EPA ochraňuje medonosné včely před nebezpečnými pesticidy, řekl Aaron Colangelo, právník skupiny ve Washingtonu.

V posledních dvou letech hlásili včelaři nevysvětlitelný úbytek úlů - 30 procent a výše – a to vedlo k fenoménu, jenž byl pojmenován názvem syndrom hromadného vymírání včelstev. Vědci se domnívají, že pokles množství včel má souvislost s náporem pesticidů, roztočů, parazitů a virů, také ztrátou přirozeného prostředí a potravy. 1

Včely opylují jednu třetinu lidské stravy, 15 miliard dolarů je zhodnocení americké úrody, včetně mandlí z Kalifornie, borůvek z Maine, okurek ze Severní Karolíny a 85 dalších hospodářských plodin podle amerického Ministerstva zemědělství. Nezjistit příčinu tohoto vymírání by se mohlo draze nevyplatit, varují vědci.

Zástupci agentury EPA prohlásili, že soudní případ neviděli, proto ho nemohou komentovat.

Klothianidin je velmi rozporuplný pesticid. Je používán na obalení zrn kukuřice, cukrové řepy a semen čiroku a je součástí skupiny pesticidů, jež se nazývají neonikotinoidy. Pesticid byl obviňován za smrt včel ve Francii a Německu, kterých se také syndrom vymření týká. Tyto dvě země pozastavily jeho používání až do dalšího vyšetření. Seznam agentury EPA z roku 2003 tvrdí, že klothianidin je potenciálně toxický při dlouhodobém kontaktu s medonosnými včelami a také s jinými opylovači prostřednictvím prostoupení klothianidinových reziduí do nektaru a pylu.

Agentura EPA poskytla podmínečnou registraci klothianidinu v roce 2003 a zároveň požádala společnost Bayer CropScience, aby předložila studie o působení na medonosné včely při jejich vzájemném, stálém kontaktu, včetně působení na kompletní životní cyklus včely-dělnice a také vyhodnocení působení a jeho účinků na královnu, prohlásila skupina. Královna, nezbytná pro kolonii, žije několik let; dělnice žijí pouze šest týdnů, ale bez nich žádný med není.

"Veřejnost nemá tušení, zda byly tyto studie předloženy agentuře EPA nebo nebyly, a pokud ano, co v nich bylo uvedeno. Možná nikdy nedošly. Možná došly a je v nich uveden skutečný problém pro včely. Možná jsou to špatně odvedené studie, které nesplňují požadavky agentury EPA", řekl Colangelo.

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.