SVĚT V KOLIZI: V ekonomickém průšvihu je již i Austrálie --------- Do Sydney se narychlo sjeli guvernéři 24 centrálních bank světa ---------- Máme naději, nebo bude ještě hůř?

V posledních týdnech jsme neustále přesvědčováni o tom, že tzv. „globální hospodářská krize“ je již vesměs zažehnána, takže se můžeme připravit na stále se zlepšující vyhlídky do budoucna. Bylo by to krásné, pokud bychom neměli k dispozici necenzurované informace, které bohužel deklarují zcela něco jiného.

Před několika dny během osobní audience u prezidenta Madveděva přišel s důrazným varováním současný ruský ministr financí Alexej Kudrin, který předložil analýzy o tom, že se světová ekonomika potápí stále hlouběji a hlouběji bez jakýchkoliv vyhlídek na zlepšení během poslední doby.

V tomto ohledu poukázal na australskou ekonomiku, o které se doposud nijak zvlášť nehovořilo. Ta prý stojí přímo před „hospodářským armagedonem“, přičemž blížící se ekonomická exploze zadluženosti tohoto státu začíná nabývat fatálních rozměrů.

V tomto ohledu by bylo dobré uvést pár ekonomických čísel. Půjde o výši státního dluhu k poměru HDP. Tento index poskytuje jakousi představu o schopnosti příslušné země splácet své dluhy v budoucnosti. Platí tedy, že čím vyšší zadlužení v poměru k HDP, tím je méně pravděpodobné, že země bude schopna splácet své dluhy a tím vyšší riziko státního bankrotu.

Pojďme se tedy podívat, jak na tom jsou hlavní světové mocnosti. Čísla to jsou veskrze šokující. Spojené Státy jsou momentálně na 97,5%, Velká Británie 72,7%, Německo 86,6%, Francie 80,3%, Itálie těžko uvěřitelných 121,1% a Japonsko se nachází na zcela šokujícím indexu 227,4%. V podstatě lze říci, že všechny tyto státy balancují na pokraji kolapsu. Jenom pro zajímavost, aktuální hodnota ruského dluhu k HDP se nyní pohybuje kolem 7,0%.

Již tato čísla sama o sobě naznačují, že prostě „něco špatného je ve státě dánském“. Jak vážná je situace, naznačuje již samotná skutečnost, že představitelé téměř všech centrálních bank světa míří právě do Auastrálie, aby zde „napsali svůj závěrečný epitaf celosvětového bankovního systému“. Konečně bližší informace přináší australský list „Herald Sun“:

„Nejvyšší bankéři centrálních bank přijíždí do Austrálie na společné jednání, které by mělo probíhat na té nejvyšší úrovni. Motivem tohoto setkání jsou narůstající obavy o skutečné síle globálního ekonomického oživení světových akciových trhů.

Zástupci celkem 24 centrálních bank a měnových orgánů včetně „Federální Reservy“ USA a Evropské Centrální Banky se sešli v Sydney na neznámém místě. Navíc stále je opředeno tajemstvím dvoudenní rokování ohledně činnosti „Bank for International Settlements“.

Předpokládá se, že utajované akci vrcholných světových bankéřů bude dominovat asijská delegace a očekává se, že hlavní slovo budou mít guvernéři „Čínské lidové Banky“, „Japonské Národní Banky“ a „Indické Národní Banky“.

I když světové centrální banky se snaží zoufalým způsobem odvrátit globální bankovní kolaps, zdá se podle nejnovějších informací, že australská vláda postupuje (jak se také dalo čekat) přesně ve stopách Spojených Států. V těchto chvílích totiž rozhoduje o zrušení státních záruk za bankovní konta svých vlastních občanů.

Konec konců tento podraz na prostých lidech zřejmě nebude prvním ani posledním. Pro australské občany také není vůbec žádnou výhrou, že jedním z největších věřitelů jejich země je „Commonwealth Bank“, která mimo jiné proslula svými rekordními zisky, jež byly založené na systému velkoobchodních krádeží s nemalým přispěním svých vlastních hloupých vkladatelů.

I když se australská konzervativní opozice prostřednictvím svého mluvčího Joyce Barnabyho snažila varovat své občany před totálním zhroucením bankovního systému, velmi rychle kontroval současný australský premiér Rudd, který podle listu „Reuters“ měl mimo jiné před australským parlamentem vzteklým tónem říci:

„Australská vláda odmítá všechny zprávy opozice o tom, že by naše země byla blízko státnímu bankrotu či něco podobného. Investoři po celém světě se musí nad takovým tvrzením pouze usmát a nebudou ho brát vážně. Taková prohlášení jsou výrazným rizikem s ohledem na globální australskou hospodářskou pověst.“

Jenomže každému soudnému člověku musí dojít, že tu nejde zdaleka jen o poškození „australské ekonomické pověsti“. V tomto duchu by si musela totiž zoufat skoro celá Evropská Unie s mnoha svými členskými zeměmi v čele s Řeckem, Portugalskem, Španělskem nebo Irskem.

Všechny tyto státy se blíží do situace, že nebudou schopné své státní dluhy prostě splácet. Uvnitř zemí EU jsou na tyto dluhy vázané pohledávky Spojených Států ve výši bezmála 176 miliard dollarů, což zase jen urychlí ekonomický kolaps samotných USA.

To co se nyní odehrává v globálním ekonomickém prostředí naší civilizace je určitě nesmírně bolestné a zcela jistě nejvíce doléhá na prostého občana. Ovšem je třeba si uvědomit, že přírodní principy fungují všude a ekonomiku nevyjímaje. To co přežívá, musí zemřít, aby mohlo být nahrazeno něčím novým a vyspělejším.

Po noci přichází svítání…..